'Blešáky' jsou stále in
Praha - Použité staré boty, sazeničky rostlin, obaly na mobilní telefony, prací prášky či součástky na auta.
Barbora Kabátová
Diskutovat (0) 27.1.2012 9:37
Na „blešácích“ se dá koupit téměř cokoliv, a to nejen použité nebo starožitné věci, ale i nové. „Nejde ani popsat, co se tam kolikrát prodává. Objevují se tam věci, o kterých by vás ani nenapadlo, že se dají prodat,“ popisuje Lukáš Svoboda, jeden z organizátorů největších bleších trhů v Praze na Kolbence. „Říkám, že se tam dá koupit i použitý toaletní papír,“ dodává s nadsázkou.
Smlouvání a prach
Fenomén bleších trhů se rozmohl za minulého režimu, jelikož se na takovýchto burzách daly koupit věci, které se běžně na prodejních pultech obchodů neobjevovaly.
Oblíbenými pražskými „blešáky“ byly trhy na Spartě. Poté se přesunuly do prostor nákladového nádraží Smíchov na Knížecí ulici.
„Jezdil jsem tam prodávat s kolegou, který se mnou nyní blešáky organizuje. Když to tam skončilo, napadlo nás, že bychom je mohli také pořádat, protože jsme tam jezdili rádi a byla by škoda, kdyby tahle tradice zanikla,“ vypráví Svoboda. Po Smíchově organizovali trhy necelé dva roky v Libuši. „Čtvrtá městská část byla nešťastná, protože se tam o víkendech točilo mnoho lidí a v dříve poklidné části byl pěkný šrumec, proto jsme si nakonec našli místo na Kolbence,“ dodává Svoboda.
Vymýcená tradice?
Bleší trhy v bývalém areálu ČKD Kolbenova mají za osm let svého fungování již určitou tradici. Představují místo, kde se zastavil čas. Smlouvání, prach, přehlídka kýčovitých i zajímavých předmětů a vůně bramboráků dokreslují trhy, na které každý víkend přijede pestrá škála prodejců různých národností a generací a které navštíví až 5 000 lidí za den.
„Pro lidi je to centrum zajímavého nákupu. Jsou přesycení obchodními centry, které jsou na každém rohu,“ vysvětluje Svoboda vysokou návštěvnost a oblíbenost „blešáků“ na Kolbence.
Podle něj se jedná o způsob prodeje, který je už téměř vymýcený: „Dříve byly tržnice a burzy na každém rohu, lidé na ně byli zvyklí. Pak ale úplně zanikly, jednak s nimi nesouhlasily městské části, jednak se na tom podílel i rozmach vietnamských tržišť,“ dodává Svoboda.
Jedenáct tisíc za obraz z popelnice
Kromě stovek prodejců z různých koutů Prahy, republiky, ale i ze zahraničí, prodávají na trzích sem tam i bezdomovci.
„Jednou se stalo, že tu jeden nabízel vyhozené věci, které sbíral celý týden. Zpeněžil je za více než deset tisíc,“ vypráví Svoboda a dodává: „Jiný našel obraz, který někdo vyhodil do popelnice v domnění, že je bezcenný. Na blešáku jej bezdomovec prodal jednomu Němci, nabídl mu za obraz zhruba jedenáct tisíc.“
Prodejci vědí málo
„Nejčastěji tam kupujeme levný toaleťák a ruské sušenky,“ vyjmenovává Eliška Ripková, která se svým manželem pravidelně už čtyři roky navštěvuje Kolbenku. „Jezdíme tam ale také, když potřebujeme věci pro děti, jako hračky, lyže, kočárek nebo autosedačku,“ dodává.
Podle manželů Ripkových, kteří mají zkušenosti s nakupováním na „blešácích“ například v Anglii, Španělsku či Mexiku, jsou české bleší trhy méně utříděné a prodejci vědí o nabízených věcech málo, nemluvě o jejich hodnotě.
Ne vždy jde jen o byznys
Kromě „blešáků“ na Kolbence, chodí manželé Ripkovi také na novější trhy pořádané na zahradě kulturního centra Klubovna v Dejvicích.
Na jejich organizaci se podílí i Tereza Mašková: „Na žádném našem blešáku nejde nikomu o velký zisk. Jde hlavně o to, setkat se s přáteli, posedět na příjemné zahradě a nabídnout svoje nepotřebné věci někomu dalšímu,“ vysvětluje hlavní účel této burzy.
Ačkoli tradice pražských „blešáků“ by se mohla zdát zapomenutá, jejich obliba sílí, jelikož se s nimi lidé setkávají v zahraničí. „Je to příležitost, jak levně sehnat užitečné i neužitečné věci. Navíc je to i sociální aktivita, jelikož si s prodavači v kamenných obchodech většinou tak nepopovídáte. Kromě toho věci z blešáku mají příběh: kolo, které procestovalo půlku Evropy, v normálním obchodě neseženete,“ dodává Mašková.
Milan Němec, Žižkov
Ne, nikdy jsem na nich nebyl. Nelíbí se mi, že tam prodávají spíše takové zbytky.
Jiřina Odvodiova, Jarov
Dříve jsem chodila. Líbilo se mi, že tam byly zajímavé a levné věci.
Miluše Quellová, Žižkov
Nechodím, ale slyšela jsem o nich. Nechce se mi tam vláčet, protože se mi špatně chodí.
Ivana Nováčková, Malešice
Nebyla jsem tam ještě, ale ráda bych se někdy podívala, co tam prodávají.
6°C
10°C
