Třebaže nelze říci, že svatba místní hasiče zaskočila, do jejich aktuální činnosti skutečně vtrhla jako velká voda. Kvůli povodním totiž už přes týden mají napilno – a mnozí jsou třeba i dva dny v plném nasazení, aniž viděli postel. Navíc přišli o obvyklé zázemí, protože jejich zbrojnice se přestavuje, a tak jim jako základna slouží dílny a garáže. Žádné překážky ale nejsou dost velké na to, aby je hasiči nedokázali překonat – a tak si povodňovou svatbu – pochopitelně dlouho předem plánovanou do zcela jiných podmínek – nenechali ujít nejen místní, ale i hasiči z dalších míst republiky, kteří nyní v povodňových oblastech na Praze-západ pomáhají. Na čerpání lagun a sklepů bylo v sobotu v Černošicích nasazeno 12 jednotek, z nichž se většina ráno přeskupovala u osady V Topolích k vyčerpání poslední laguny.

Šlo to tedy ráz na ráz: pohnout v noci kostrou, aby se všechno stihlo, od osmé ráno natahat bratru tři kilometry hadic – a když se po půl jedenácté rozburácely stroje, hurá na obřad. Jasně, že bez převlékání, a jasně, že jen na chvilku. Ale tak slavný den v životě nejen jednoho páru, ale celé „hasičské rodiny" prostě nejde vynechat. Na to jsou hasiči partou příliš semknutou.

U čerpadel tak zůstaly jen redukované osádky – a kdo mohl, nenechal si ujít obřad, následovaný přenesením nevěsty přes hadici. Na dlouhé legrácky ale čas nebyl: rychle poblahopřát, pustit na oslavu sirénu hasičských vozů zablácených tak, jak si jejich posádky jen na půlhodinku odskočily z terénu – a zase zpátky k vodě. K laguně či chatám u Berounky. A ženich, třebaže si na sváteční sako navlékl za smíchu přihlížejících hasičkou výstroj jen na pár okamžiků, slíbil, že kamarádi bez jeho pomoci nezůstanou dlouho…