Vedení stodůlecké radnice bylo oceněno anticenou v anketě Otevřeno x Zavřeno za vyřazování z procesu rozhodování část opozice, s níž má už delší dobu napjaté vztahy. Podobně je na tom i druhá městská část, kde byli opoziční zastupitelé v uplynulých týdnech velice aktivní v kritice vládnoucí koalice. Důvodů je několik: privatizace bytů se značnou slevou, ztráta možnosti sledovat radní při rozhodování a neotisknutí článku opozičního politika.

Ač nemusí jít o významné věci, ODS má v Praze podle politologa Vladimíra Hanáčka složitější pozici. Kvůli dřívějším kauzám některých členů strany. „Voliči, kteří ji dříve podporovali, jsou nyní dost ostražití vůči věcem, jež nemusí působit korektně. I takové malé neshody mohou být problém, který by mohl vést k rozkolísání pozice," řekl.

Zatímco před zhruba deseti lety by rozmíšky s opozicí nemusela ODS vůbec vnímat, nyní je v jiné situaci. Po dvacet let vládla ODS na magistrátu a mnoha městským částem. Jelikož měla velkou podporu, z níž plynul i nemalý zisk mandátů, tak do jejích řad vstupovali i lidé, kterým třeba nemuselo jít v první řadě o veřejný prospěch.

„V Praze proto stranu postihl fenomén, který byl i jinde, a jenž bychom charakterizovali kmotrovskými praktikami. Podpora věrných voličů se začala postupně rozmělňovat, lidé začali nacházet alternativy. V roce 2010 to byla TOP 09, jež ODS v Praze dotáhla poprvé po roce 1989. V minulých volbách uspělo ANO a další lokální formace, třeba Praha 7 sobě," popsal politolog Vladimír Hanáček.

Občanským demokratům tak zůstaly jen tři centrální městské části, kde vyhráli volby. Podle předsedy pražské ODS Filipa Humplíka nyní tito starostové nesou na svých bedrech velkou zodpovědnost za vnímání strany v celé metropoli. Právě starostové jsou pro mnoho lidí tváří všech kroků, které radnice udělá, přestože může jít o plán koaličního partnera.

Věcná debata je jim vzdálená

Kromě Prahy 9, jsou částmi Prahy, kde ODS slavila úspěch, druhá a třináctá městská část. Na ní je od roku 2002 starostou David Vodrážka. Nyní ve vládnoucí koalice složené z ODS, ANO a ČSSD, která je v tomto volebním období často ve sporu s opozičním klubem zelených s piráty.

Například kvůli tomu, že radnice nechce dělat on-line přenos z jednání zastupitelstva, ačkoli je taková praxe obvyklá u mnoha městských částic. Zelení s piráty proto začali v červnu s vlastním natáčením jednání a záznam zveřejňují na svých stránkách.

Zároveň se už rok snaží dostat do výborů a komisí zastupitelstva a rady, ve kterých je účast opozice nepsaným pravidlem. „Bez účasti ve výborech můžete jako opoziční zastupitel jen hlasovat proti či interpelovat. Věcná debata se vede na výborech a v komisích," řekla předsedkyně zastupitelského klubu SZ a pirátů Zuzana Drhová.

Situace si všimla i odborná porota soutěže Otevřeno x Zavřeno, jež každoročně hodnotí činy vedoucí ke zlepšení či zhoršení otevřenosti státní správy. Praha 13 si od poroty odnesla anticenu Zavřeno právě za vyřazování části opozice z rozhodovacího procesu.

„Účast jednotlivých zastupitelů ve výborech je vždy otázkou jednání mezi stranami a hlasování zastupitelstva. Nejsou na to žádné předpisy ani kvóty. Opozice u nás není vyřazena z účasti ve výborech zastupitelé TOP 09 a KSČM zastoupeni jsou. Se zelenými a piráty jsme nenašli společnou řeč a zastupitelstvo jako vrcholný orgán městské části je do výborů nezvolilo," vysvětlil starosta Vodrážka.

Zároveň se nedomnívá, že by cena mohla nějak Praze 13, vládnoucí koalici či jemu nějak uškodit. Větší váhu přikládá pozitivním vyznamenáním, kterých se třináctka v minulosti dočkala. Jako je třeba loňské ocenění městské části Národní cenou kvality.

Anticena uzavře dveře

Ani zástupci dalších opozičních stran se nemyslí, že by anticena mohla nynějšímu vedení radnice uškodit. Přitom nejde o první vyřazení opozice z výborů.

„Celou první polovinu minulého volebního období byla situace taková, že naopak my jsme nebyli v žádném výboru ani komisi, zatímco strana zelených ano," vzpomíná Petr Praus, předseda zastupitelského klubu TOP 09 na třinácté městské části. Tehdy musela strana vést zdlouhavá vyjednávání, přestože ve volbách získala druhý nejvyšší počet hlasů.

Předseda komunistický zastupitelů Jan Zeman pak soudí, že udělení této ceny Straně zelených a pirátům garantuje, že se v tomto volebním období do výborů ani komisí rady Prahy 13 nedostane.

Stejně tak už se uzavřeli jedny dveře k informacím i opozici na Praze 2. Od roku 2010 tu mohli všichni zastupitelé navštěvovat jednání rady městské části. Po pěti letech, kdy nenastal žádný konflikt či únik informací, se prý situace změnila.

„Informace z jednání rady městské části Praha 2 jsou v poslední době hosty z řad členů zastupitelstva účelově dezinterpretovány a jsou zveřejňovány nepravdivé informace," píše se v důvodové zprávě ke zrušení tohoto privilegia, které předložila starostka Jana Černochová. S dvouletou přestávkou stojí v čele radnice od roku 2006.

„Rada na to má samozřejmě právo, bylo to nad rámec základních povinností, to víme všichni. Na druhou stranu je trošku nešťastné, že Praha 2 nezveřejňuje důvodové zprávy ke svým rozhodnutím, kvůli čemuž není možno se nikde dozvědět, na základě čeho se radní rozhodovali. Což si myslím, že je škoda, neboť to jiné městské části dělají," uvedla Jana Duchková, opoziční zastupitel za Nezávislé, jež byla ještě do března místostarostkou dvojky.

Byty štěpí dvojku

Místo ve vedení radnice opustila spolu s dalšími dvěma kolegy kvůli sporům ohledně prodeje majetku městské části. Privatizace bytů rezonovala i na zářijovém jednání zastupitelstva městské části, kdy prošla úprava pravidel na prodej bytů, díky které mohou lidé dosáhnout na slevu ve výši až 43 procent. Podle opozice tak přichází městská část o miliony.

Privatizace bytů se týkala i otázka na zastupitele v říjnovém vydání radničních novin. Místo článku opoziční sociální demokracie však vyšla jen fotografie s odůvodněním, že strana nedodala příspěvek na uvedené téma.

Ihned se to rozpoutalo haló mezi všemi nevládními politiky, kteří takový počin hodnotili jako cenzuru. „Ať kolega ze sociální demokracie napsal cokoli, tak to na stránku diskuse patří. Přijde mi nepochopitelné, že i kdyby to byl text mimo mísu, ač si to nemyslím, tak by si měl udělat názor čtenář, jenž by případně sám autora odsoudil. Ne, aby to za něj udělala redakční rada," míní Duchková.

Místostarosta Prahy 2 Jan Korseska (ODS) minulý týden uvedl, že o cenzuru nejde, neboť článek byl „mimo mísu". Přesto uznal, že by bylo lepší, kdyby článek vyšel, neboť by si tento názor mohli udělat i čtenáři. Autor nevydaného textu by měl proto dostat v dalším čísle možnost o problematice polemizovat.

Podle politologa Hanáčka není nevydání článku v radničním periodiku nic neobvyklého, stává se to prý na radnicích po celé republice. I tak na to může strana doplatit, jelikož voliči si podle Hanáčka poslední dvě volební období více hlídají své volené zástupce.

V těžší situaci jsou pak občanští demokraté, kterým ublížily kauzy některých jejích členů, jako třeba projekt Opencard bývalého primátora Pavla Béma, či nynější stíhání bývalého starosty Prahy 11 Dalibora Mlejnského za prodej městských pozemků. Někteří lidé stále nahlíží na stranu skepticky, přestože se její nové pražské vedení snaží od bývalých „černých ovcí" odstřihnout.

„Ani na radnicích, kde mají politici pevnou pozici, si nemohou být jistí, že z úřadu odejdou leda nohama napřed. Voliči už dříve v Praze ukázali, že při pochybách o vhodném chování hledají alternativu. Na magistrátu a městských částech tím už způsobili volební zemětřesení," líčil politolog.

Rovněž mohou politici doplatit na špatné vztahy s opozice při případném skládání nové vládnoucí koalice. „Obecně by si každá vládnoucí koalice měla uvědomit, že se může kdykoliv ocitnout na ‚druhé straně barikády' a podle toho se k současné opozici chovat. Zkrátka nečinit druhým to, co nechcete, aby ostatní činili vám. V politice totiž rozhodně neplatí biblické přísloví ‚kdo po tobě kamenem, ty po něm chlebem'," uzavřel šéf pražské ODS Filip Humplík.