Severojižní magistrála zahloubená pod zem a horní část Václavského náměstí proměněná v klidovou zónu plynule propojenou s Národním muzeem. Tak vypadají plány pražského magistrátu, k nimž byl v pondělíučiněn první krok.

Po osmi letech

K 1. červnu převzalo do správy Národní muzeum budovu rádia Svobodná Evropa ve svém těsném sousedství.

PODÍVEJTE SE: Praha otevřela nejstřeženější místo Evropy

Současně s tím skončila i bezpečností opatření policie kolem budovy a na magistrále. Tak se mohlo začít s odstraňováním betonových zátarasů, které sem byly položeny v roce 2001. Po jejich odvozu se za deset dnů provoz na magistrále vrátí po osmi letech do starých kolejí.

„Pro Národní muzeum se jedná o den významem srovnatelný snad jedině s 18. květnem 1891, kdy byla do provozu uvedena vedlejší historická budova,“ řekl při symbolickém přebírání klíčů od budovy z rukou pracovníků rádia Svobodná Evropa ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

Hledá se nové jméno

Nová budova do budoucna rozšíří výstavní kapacitu muzea o více než 3000 výstavních metrů a návštěvníci budou moci obdivovat vzácné exponáty, které z prostorových důvodů neměli doposavad možnost spatřit.

Nová budova, pro kterou hledá muzeum jméno, sehraje velikou roli také během generální rekonstrukce historické budovy muzea, která proběhne v letech 2011 až 2015. Nabídne návštěvníkům restauraci, muzejní obchod, konferenční a multimediální sál s kapacitou téměř pro 500 osob.

Budovy spojí tunel

Obě budovy, nová i historická, budou v budoucnu spojeny podzemním tunelem a každá bude mít i vchod z vestibulu stanice metra Muzeum.

„Ihned začnou úpravy a přestavby v budově i v jejím bezprostředním okolí. Doposud jsme sem měli omezený přístup a došlo i ke zdržení stěhování rádia. Jsme mu nicméně vděčni za to, že nám přenechalo veškeré vybavení budovy. 15. srpna začneme v nové budově bývalého Federálního shromáždění s komentovanými prohlídkami. Vystoupil zde americký prezident Bush, sovětský prezident Gorbačov, rozpadlo se zde Československo, ale málokdo zde byl. Proto otevřeme dveře dokořán,“ pokračoval Lukeš.

Budova Federálního shromáždění

Budova bývalého Federálního shromáždění byla postavena v letech 1966 až 1974 podle projektu arch. Karla Pragera jako rozšíření přistavěné na prvorepublikovou budovu Pražské burzy peněžní a zbožní z let 1936 až 1938. Byl zde využit mostový nosník a ve své době největší závěsová skleněná stěna v republice.

Budova byla zamýšlena jako provizorní sídlo Národního shromáždění s návazným použitím jako multikulturní zařízení v centru Prahy. Ovšem vznik federace a Federálního shromáždění v roce 1968 zahýbal s architektonickým návrhem a místo plánované výstavní síně zde vznikl sál Sněmovny národů.

Po zániku Československa a zrušení Federálního shromáždění ji od roku 1995 až do roku 2009 využívalo Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda, které se nyní přesunulo do nové budovy na Hagiboru. V roce 2004 byla v anketě časopisu Architekt budova bývalého Federálního shromáždění zařazena mezi deset nejvýznamnějších českých staveb posledních padesáti let.

Bez ochrany i bariér

Spolu s převzetím budovy bývalého Federálního shromáždění pominul důvod pro její mimořádnou ochranu. Policejní hlídky byly odvolány a začalo se s odstraňováním betonových bariér.

„295 betonových zátarasů vážících celkem 519 tun bude postupně odváženo až do 11. června, začne se pochopitelně ve Wilsonově ulici. Poté budou po konzultacích s dopravními experty opět zprovozněny všechny komunikace tak, jak tomu bylo před osmi lety,“ informoval pražský primátor Pavel Bém (ODS).

Současně bude znovu zprovozněn průchod ze stanice metra Muzeum, který ústí přímo před novou budovou Národního muzea. To přivítají především návštěvníci Státní opery. Betonové zátarasy jsou na náklady Američanů odváženy k ekologické likvidaci.

První krok ke zklidnění?

„Nyní se konečně naplňuje dlouhodobý záměr otevřít tuto doposud tajemnou a záhadnou budovu veřejnosti. Za Prahu 1 se raduji, že je to první impuls k změně této části Prahy,“ prohlásil starosta Prahy 1 Petr Hejma (ODS), narážející na záměry pražského magistrálu a bývalé vlády na zklidnění magistrály a přestavbu horní části Václavského náměstí, o čemž podepsali primátor Bém a bývalý premiér Mirek Topolánek memorandum.

ČTĚTE VÍCE: Magistrála zmizí pod zem, zavázali se politici

„Jedná se o unikátní projekt, který se již nebude opakovat, kdy je třeba sladit několik staveb jako je zahloubení magistrály pod zem, propojení s Vinohradskou třídou, propojení obou budov Národního muzea podzemním tunelem a jejich napojení na stanici metra Muzeum. Trochu se sice obávám, že se projekt pozdrží v souvislosti s ekonomickou krizí, chtěl bych ale, aby byl realizován co nejdříve,“ komentoval plány státu a magistrátu Topolánek.

„Ke stavebním pracím souvisejícím se zahlubování magistrály u muzea pod zem ale může dojít až v návaznosti na zprovoznění tunelu Blanka v roce 2011,“ dodal Bém.

Bariéry mizejí, nastoupí auta?

Bariéry okolo dnes již bývalé budovy Rádia Svobodná Evropa se po téměř osmi letech začínají odstraňovat. Redakce tohoto, pro mnohé nedemokratické státy nepřátelského rádia, se přestěhovaly do nové budovy na Hagiboru, která je lépe chráněna proti případným teroristickým útokům.

Z centra Prahy tak zmizí jediná připomínka reálné hrozby terorismu. Budova přejde do správy Národního muzea a okolí bývalého Federálního shromáždění bude snad zkultivováno a zlidštěno.

Tedy jestli to vůbec jde, když z obou stran vede dálnice. Horní část Václavského náměstí je vůbec nešťastná a neutěšená oblast a je naší neblahou vizitkou, že máme Národní muzeum, Státní operu a donedávna taky parlament na dálničním ostrůvku.

Nevzhledné betonové zátarasy ale měly pro mnohé Pražany i přínos v tom, že se doprava kolem budovy zklidnila a magistrála u Národního muzea se lépe přecházela. Snad tedy po zátarasech zbude jen to dobré.