VYBERTE SI REGION

Archiv odkryl vzácné dokumenty

Praha - Například nejstarší pražskou disertaci z první poloviny 18. století, zápis ke studiu Edvarda Beneše, či předměty z osobního archivu Jana Palacha. Nejstarší univerzitní archiv střední Evropy se 9. června zapojil do akcí u příležitosti Mezinárodního dne archivů. Archiv Univerzity Karlovy představil řadu svých pokladů z archivních fondů i současný digitální projekt, návštěvníci měli také možnost nahlédnout do depozitáře.

28.6.2016
SDÍLEJ:

fragment vlastnoručního zápisu Edvarda Beneše ke studiu na Filozofické fakultě UK z roku 1904, dole část vlastnoručního zápisu Jaroslava Heyrovského ke studiu na Filozofické fakultě UK z roku 1909Foto: AUK

„Mezinárodního dne archivů se účastníme již podruhé. Akce má za cíl připomenout důležitost a nezbytnost instituce archivu široké veřejnosti," uvedl vedoucí archivu Petr Cajthaml.

Unikáty s komentářem 

V první části komentované prohlídky návštěvníky čekaly unikátní archiválie, kterými instituce disponuje. K nahlédnutí byla nejstarší pražská disertační práce o příznivých účincích kávy, čaje, čokolády a nikotinu obhájená roku 1720. Disertace je svázaná do jednoho svazku s dalšími pracemi, navíc je překvapivě bohatě ilustrovaná.

K dalším zajímavým předmětům patřil zápis ke studiu do 1. semestru na filozofické fakultě Edvarda Beneše. Kromě dějin filozofie u profesora Masaryka si Beneš velmi úhledným písmem zapsal například předměty zaměřené na německou literaturu či francouzský jazyk.

Jaroslav Heyrovský se oproti tomu už v prvním ročníku orientoval přírodovědně. Jeho první semestr byl zejména ve znamení matematiky a chemie. Expozice mimo jiné zahrnovala předměty z osobního fondu Jana Palacha. Například jeho školní aktovku i s původním obsahem, dvěma hřebeny, zubním kartáčkem, malým nožíkem, propisovací tužkou, skripty z latiny a s učebnicí němčiny.

Disertace Jaroslava Heyrovského na FFUK.

Debata probíhající souběžně s výkladem Petra Cajthamla se často stáčela k stále populárnímu a nevyřešenému tématu, kam na konci druhé světové války zmizela část archivu i s insigniemi univerzity?

Tajemství depozitáře

Po prezentaci předmětů následovalo nahlédnutí do depozitáře ukrytého v několika patrech Karolina. „Kdybychom všechny naše dokumenty postavily vedle sebe, půjde o řadu dlouhou 7 kilometrů. Část je uložena v prostorách Klementina a přibližně dvě třetiny fondů sídlí v depozitáři v Lešeticích u Příbrami," přiblížil Petr Cajthaml. „Jedním z našich cílů je výstavba nové budovy, depozitáře v Karolinu i druhý v Lešeticích jsou přeplněné," popsal Petr Cajthaml.

Karolinský depozitář už totiž nesplňuje soudobé standardy archivů. V úzkých přeplněných uličkách by případného návštěvníka mohl přepadnout pocit úzkosti. Objemné svazky skrývající závěrečné práce studentů z různých období vzbuzují respekt, zároveň ale stísněné prostředí působí klaustrofobicky. „Rádi bychom byli do nové budovy přestěhovaní do deseti let, nicméně o lokalitě a dalších podrobnostech se ještě jedná," okomentoval Petr Cajthaml.

Boj papířu s elektronikou 

Součástí archivních aktivit je i digitalizace fondů. „Naším cílem je pokračovat v digitalizačním projektu Studenti pražských univerzit 18821945, v jehož rámci jsme dodnes naskenovali 100 tisíc stran, zdigitalizovali jsme tak informace o 50 tisících studentech. Momentálně jsme asi v desetině procesu," popsal digitalizační snahy vedoucí archivu.

Další velkou kapitolou je péče o dokumenty, které již nejsou v papírové podobě. „Prozatím se klíčová digitální data tisknou a například závěrečné práce se archivují v papírové podobě," vylíčil proces Petr Cajthaml. Problematickou částí digitalizace je to, jak uchovat a dál spravovat digitální data tak, aby byla bezproblémově přístupná i v budoucnu. „Tento problém je záležitostí našich dalších projektů," dodal.

(JANA KAŠPAROVÁ)

Čtěte také: V Archivu Univerzity Karlovy proběhl mezinárodní den

Autor: Redakce

28.6.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Lékař použil data pacientů pro senátní kampaň. Hrozí mu postih

Radmila Kleslová.

Případ odměn pro Kleslovou trestným činem nezavání

Před 140 lety se narodila první žena, která promovala v Karolinu

Praha - Zooložka Marie Zdenka Baborová, která se narodila před 140 lety, 17. ledna 1877, byla první ženou, které byl v červnu 1901 udělen doktorát filozofie na Karlo-Ferdinandově univerzitě (dnešní UK) v Praze. Bylo jí 24 let.

Jak být v práci 40 hodin týdně a nezbláznit se

Pracujete často deset hodin denně a přesto stále nestíháte? Pak si potřebujete lépe naplánovat pracovní den a využívat čas efektivněji. Za 40 hodin týdně byste měli pohodlně zvládnout náplň práce, pokud ji děláte správně. Jak na to, radí experti na efektivitu práce.

Před 50 lety zemřela spisovatelka Marie Majerová

Praha -  Po léta byla režimem prezentována jako neochvějně socialistická spisovatelka, což zejména po válce také byla. Marie Majerová, která zemřela před 50 lety, 16. ledna 1967, v nedožitých 85 letech, působila též jako novinářka bojující za práva žen, ale proslula i jako femme fatale avantgardních umělců. V mládí byla jejím krédem svoboda a volná láska, pak uvěřila v komunismus. Jako zotročující síly viděla kapitalistický systém i nerovnost pohlaví.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies