„Mezinárodního dne archivů se účastníme již podruhé. Akce má za cíl připomenout důležitost a nezbytnost instituce archivu široké veřejnosti," uvedl vedoucí archivu Petr Cajthaml.

Unikáty s komentářem 

V první části komentované prohlídky návštěvníky čekaly unikátní archiválie, kterými instituce disponuje. K nahlédnutí byla nejstarší pražská disertační práce o příznivých účincích kávy, čaje, čokolády a nikotinu obhájená roku 1720. Disertace je svázaná do jednoho svazku s dalšími pracemi, navíc je překvapivě bohatě ilustrovaná.

K dalším zajímavým předmětům patřil zápis ke studiu do 1. semestru na filozofické fakultě Edvarda Beneše. Kromě dějin filozofie u profesora Masaryka si Beneš velmi úhledným písmem zapsal například předměty zaměřené na německou literaturu či francouzský jazyk.

Jaroslav Heyrovský se oproti tomu už v prvním ročníku orientoval přírodovědně. Jeho první semestr byl zejména ve znamení matematiky a chemie. Expozice mimo jiné zahrnovala předměty z osobního fondu Jana Palacha. Například jeho školní aktovku i s původním obsahem, dvěma hřebeny, zubním kartáčkem, malým nožíkem, propisovací tužkou, skripty z latiny a s učebnicí němčiny.

Disertace Jaroslava Heyrovského na FFUK.Zdroj: AUK

Debata probíhající souběžně s výkladem Petra Cajthamla se často stáčela k stále populárnímu a nevyřešenému tématu, kam na konci druhé světové války zmizela část archivu i s insigniemi univerzity?

Tajemství depozitáře

Po prezentaci předmětů následovalo nahlédnutí do depozitáře ukrytého v několika patrech Karolina. „Kdybychom všechny naše dokumenty postavily vedle sebe, půjde o řadu dlouhou 7 kilometrů. Část je uložena v prostorách Klementina a přibližně dvě třetiny fondů sídlí v depozitáři v Lešeticích u Příbrami," přiblížil Petr Cajthaml. „Jedním z našich cílů je výstavba nové budovy, depozitáře v Karolinu i druhý v Lešeticích jsou přeplněné," popsal Petr Cajthaml.

Karolinský depozitář už totiž nesplňuje soudobé standardy archivů. V úzkých přeplněných uličkách by případného návštěvníka mohl přepadnout pocit úzkosti. Objemné svazky skrývající závěrečné práce studentů z různých období vzbuzují respekt, zároveň ale stísněné prostředí působí klaustrofobicky. „Rádi bychom byli do nové budovy přestěhovaní do deseti let, nicméně o lokalitě a dalších podrobnostech se ještě jedná," okomentoval Petr Cajthaml.

Boj papířu s elektronikou 

Součástí archivních aktivit je i digitalizace fondů. „Naším cílem je pokračovat v digitalizačním projektu Studenti pražských univerzit 18821945, v jehož rámci jsme dodnes naskenovali 100 tisíc stran, zdigitalizovali jsme tak informace o 50 tisících studentech. Momentálně jsme asi v desetině procesu," popsal digitalizační snahy vedoucí archivu.

Další velkou kapitolou je péče o dokumenty, které již nejsou v papírové podobě. „Prozatím se klíčová digitální data tisknou a například závěrečné práce se archivují v papírové podobě," vylíčil proces Petr Cajthaml. Problematickou částí digitalizace je to, jak uchovat a dál spravovat digitální data tak, aby byla bezproblémově přístupná i v budoucnu. „Tento problém je záležitostí našich dalších projektů," dodal.

(JANA KAŠPAROVÁ)

Čtěte také: V Archivu Univerzity Karlovy proběhl mezinárodní den