Archeologové našli ve Zlaté uličce románskou památku
Hradčany – U vstupní části odkryli torzo kamenné hradby z doby panování knížete Soběslava I.
ČTK
Diskutovat (0) 26.8.2010 9:56
Archeologové z Akademie věd (AV) našli ve Zlaté uličce na Pražském hradě zbytky románské hradby z 12. století. Vědcům se dále podařilo odhalit pozůstatky domků zbouraných v 19. století, prozkoumali také vnitřky budov. Včera o tom informovala Jana Maříková z Archeologického ústavu Akademie věd.
Zlatá ulička na Pražském hradě je uzavřena od května kvůli rekonstrukci. Jedno z největších turistických lákadel na Hradě bude nepřístupné asi jeden rok.
Objev nebyl překvapením
Výzkum uličky je pro archeology unikátní, pod její povrch se totiž dosud vědci nepodívali. Výzkumné práce vědce zavedly až do čtyřmetrové hloubky. Na této úrovni se jim také podařilo odhalit nejzajímavější nálezy. „Nejdůležitější jsou pro nás románské terény na dvou místech,“ sdělil vedoucí výzkumu Josef Matiášek z AV.
U vstupní části uličky archeologové odkryli torzo románské kamenné hradby z doby knížete Soběslava I., tedy z 12. století. Hradbu vědci v těchto místech podle Matiáška předpokládali. Ze stejného období pochází i nálezy z míst za hradbou, kde byla vykopána torza dvou zděných staveb a několik výrobních objektů. „Terény obdobného stáří se torzovitě dochovaly také ve východním parkánu mezi Černou věží a Daliborkou,“ uvedla Maříková.
V místech samotné uličky pocházejí zkoumané vrstvy až z rudolfínského období, jednotlivé domky tam vznikaly během 17. století. Archeologové se podívali i pod jejich podlahy, kde nalezli především dlažbu či zbytky topenišť různých forem z 19. století. „Majitelé všech domků se snažili maximálně využít stísněné plochy a obytný prostor zvětšovali odsekáváním tělesa hradby a hloubením sklepů. Na druhé straně však téměř všechny domky postrádají základy,“ dodala Maříková.
Našli kosti, keramiku i knoflíky
Kromě tradičních zlomků keramiky či kostí se archeologům podařilo vykopat i drobné předměty z kostí a dřeva, například knoflíky, výjimečně i kamenné předměty. „Složení nálezů dokládá, že obyvatelé domků skutečně patřili mezi chudší část hradních obyvatel,“ přiblížila dosavadní výsledky bádání archeologů Maříková. U jižní strany uličky vědci objevili základy pěti domků, které byly asanovány v devatenáctém století, u některých z nich prozkoumali i sklepy. „Ulička v některých částech šířkou nepřesahovala jeden metr,“ uvedla Maříková.
Ačkoli archeologové dosud Zlatou uličku nezkoumali, její podzemní část neporušenou nenalezli. Takzvané archeologické terény totiž poškodily výkopy z druhé poloviny 20. století, ke kterým nebyli odborníci pozváni.
Místo změní tvář
Ulička by se veřejnosti měla znovu otevřít v dubnu či květnu, archeologické práce v ní ale skončí již asi za měsíc. Vědci se poté budou věnovat nálezům. Rekonstrukci, která bude stát asi 40 milionů korun, platí Správa Pražského hradu. Opravit je nutné především zastaralou kanalizaci, která podle Hradu představuje riziko pro statiku celé uličky. Rekonstrukce se dočkají i nosné konstrukce v některých domcích.
Po dokončení oprav Zlaté uličky by se měl změnit i její současný charakter tak, aby byla spíše historickou expozicí než „soustavou prodejen“. Správa Pražského hradu plánuje, že v několika domcích otevře novou stálou výstavu, která bude dokumentovat život v uličce v letech 1600 až 1956.
-6°C
-4°C
-2°C
