Archeologové hlásí z Hradčan unikátní nález

Nečekaný nález čekal na archeology na Hradčanském náměstí.

Unikátní objev základů románského domu nejen prohloubil naše znalosti o zdejším středověkém osídlení, ale jasně prokázal, že zde stála kamenná zástavba již ve 12. století, tedy 200 let před založením města Hradčan, jako čtvrtého pražského města.

Torzo románského domu objevili pracovníci Archeologického ústavu Akademie věd ČR. „Jedná se teprve o druhý nález takové stavby v rámci západního předpolí Pražského hradu, které později dalo vzniknout městu Hradčany. První takový nález se na Hradčanském náměstí archeologům podařil v roce 1944, kdy byl při hloubení protiletecké nádrže nalezen půdorys domu v prostoru dnešního parku. Jenže za 2. světové války to nebylo moc dobře zdokumentováno,“ říká vedoucí výzkumu Katarína Chlustíková.

Zdi odkryla rekonstrukce Salmovského paláce

Výzkum na Hradčanském náměstí, který probíhá od ledna tohoto roku, je prováděn v souvislosti s generální rekonstrukcí Salmovského paláce na další z expozičních objektů Národní galerie, která je i investorem celé akce. Záchranné práce začaly v suterénu stavby a pokračují zejména výkopy při základech paláce Salmovského a sousedního Schwarzenberského z důvodu jejich hydroizolace.

„Při archeologickém výzkumu se krom fragmentů starší zástavby podařilo zdokumentovat velmi dobře dochovanou výplň jímky z 1. poloviny 17. století, která sbírala odpad ze sousedního Schwarzenberského paláce. Ojedinělé byly nejen její pečlivě vyzděné stěny, ale i předměty, které se v ní uchovaly díky vysoké vlhkosti. Jednalo se o předměty denní potřeby, mezi nimi např. několik kuželek s koulí anebo proutěná metla. Unikátní jsou také importy luxusních skleněných nádob,“ pokračuje Chlustíková.

Dva metry pod zemí

Největší překvapení přinesl ale nález fragmentu románského zdiva při severní zdi paláce pod úrovní současného chodníku. Zaujal svou ojedinělostí a také dobrým stavem dochování díky hloubce až 2 metry. Archeologům se podařilo zachytit i zánik domu, ke kterému došlo ještě v průběhu středověku, velmi pravděpodobně v souvislosti s parcelací nově založeného hradčanského města v polovině 14. století.

Nově odhalený dům se dochoval díky malé frekvenci stavebních aktivit v této části náměstí, základ klasicistního Salmovského paláce jej minul jenom o několik centimetru, k částečné destrukci nároží však došlo díky opravným pracím paláce ve 20. století. „Díky dobré spolupráci archeologů a investora se podaří odhalenou část domu zachovat na místě. Do budoucna tak zůstává otevřená možnost prozkoumat celý půdorys dochovaný dále pod chodníkem,“ informuje mluvčí Archeologického ústavu Jana Maříková Kubková.

Z prozkoumané stěny byl sejmut odlitek, s jehož pomocí bude vytvořen model zdiva, který bude pro zájemce o historii Prahy vystaven v plánované archeologické expozici Národní galerie ve Schwarzenberském paláci.