VYBERTE SI REGION

Andrej Čírtek: Hazard je způsob hraní, ne sázkové hry

Praha /ROZHOVOR/ - Herny a kasina. Příjemná zábava nebo černé místo, které člověku dokáže proměnit život. V posledních letech začaly herny lidem v některých městech a obcích vadit a požadují jejich úplný zákaz. Námitky jsou jasné: Hazard je škodlivý a herny působí v okolí nevzhledně.

13.5.2014
SDÍLEJ:

Andrej Čírtek z Unie herního průmyslu.Foto: DENÍK/Drahomír Stulír

Na druhé straně stojí provozovatelé heren, kteří se dožadují svých práv. Jaké jsou jejich argumenty? V jaké míře je pro ně regulace ještě únosná? Na to nám odpovídal Andrej Čírtek - mluvčí Unie herního průmyslu, která v republice zastupuje šest firem podnikajících v hazardním průmyslu.

Andrej Čírtek (35)pracuje pro Unii herního průmyslu ČR jako konzultant
a tiskový mluvčí od jejího vzniku v roce 2010. V minulosti pracoval několik let jako tiskový mluvčí ministerstva obrany.

Jak Unie herního průmyslu přijímá to, že v posledních letech dochází ke stále razantnější regulaci hazardu u nás?
Regulace je nutná. Navazuje na období, kdy stát jako regulátor selhal a tvrdil obcím, že nesmí omezovat jisté druhy sázkových her na svém území. To přispělo k tomu, že se z obcí stali velmi radikální oponenti sázkových her. Jednak se nemohli vyjádřit k tomu, kde a v jakém množství tyto hry na jejich území jsou a navíc z nich neměly ani korunu. Ještě v 90. letech obce mohly regulovat automaty a zároveň z nich dostávaly poplatky. Do té doby situace byla stabilní. V nějaké době vznikl videoloterijní terminál a výklad, že může být kdekoliv a s jakoukoliv výší sázky. To způsobilo ten obrovský problém v regulaci, který se už několik let řeší cestou překotných změn legislativy i velkých změn v regulaci na komunální úrovni. Sázkový průmysl za tuto chybu platí ve formě obrovské podnikatelské nejistoty, kterou v současné době pociťuje.

Říkáte, že regulace je nutná. Jak byste si ji tedy představovali?
Není dobře, když je herna nízkého standartu na každém rohu, na významných třídách a na historických místech ve městě a pokud nemá žádná pravidla, jak má vypadat. Je v pořádku, pokud poklesne četnost adres, kde jsou provozovány sázkové hry na technických zařízeních a pokud zmizí automaty s vysokou mírou sázky, například z benzínek a normálních obchodů, protože i tam mohly do této doby videoterminály být. To je klopotný proces, který by měl vyústit v to, že heren a kasin bude mnohem méně, nicméně zůstane nám nabídka, a budou jasná pravidla, jak má herna nebo kasino vypadat, aby je neviděl nikdo, kdo je nevyhledává a aby vznikla nějaká podnikatelská jistota, že pokud podnikatel pravidla dodržuje, tak může na trhu několik let fungovat. Dneska má jistotu do příští schůze zastupitelstva, kde se může kdykoliv změnit vyhláška a hernu mu zakázat.

Když v roce 2011vyšla v platnosti novela zákona, že obce mohou vyhláškou plošně či místně zakázat provozování heren, obávali jste se korupce. Naplnilo se to podle vás?
Ano, korupční tlaky bezpochyby fungují. V zásadě to vypadá tak, když se v nějakém městě projednává regulační vyhláška, tak za provozovatelem herny přijde třetí strana, například představitel akciové společnosti nebo člověk z úplně jiného města, a řekne mu, že když se s ním provozovatel rozdělí o zisky z herny, vyhláška by mohla dopadnout pro něj dobře. V ten moment provozovatel herny ani neví, co to je za člověka, zda falešný nebo opravdový prostředník nebo podvodník.

Můžete říct konkrétní příklad, kde k něčemu takovému došlo?
Je to velmi těžko prokazatelné a postihnutelné. Důkazy by musely dát firmy a do toho se nikomu nechce, protože jsou přesvědčeni, že policie to nevyšetří a oni pouze přijdou o svoje podnikání.

Letos se uskuteční v některých městech referenda na úplný zákaz hazardu. Nulová tolerance pochází většinou od občanských sdružení, města se jí spíše brání. Čím myslíte, že to může být?
Není to tak všude, například ve Dvoře Králové vyvolalo referendum město. Obecně se ale na referenda města příliš netváří. Důvodů je několik. Za prvé ví, že pokud udělají prohibici, je tady několik možností, jak ji obejít nelegálním hraním. Druhým důvodem je, že při prohibici by došlo k velkému výpadku příjmu do obecní pokladny, které se obecně používají na podporu neziskových aktivit. U velkých měst se může jednat až o několik set milionů korun. A také ví, že úplným zákazem heren by se nevyřešil problém gamblerství. Lidé závislí na hraní buď budou sázet sportovní sázky, nebo se přesunou na internet.

Ministerstvo financí plánuje na rok 2016 novou vyhlášku zákona, která by měla rozlišit tvrdý a měkký hazard a podle toho rozdělit i výši daní. Obáváte se toho?
Nová legislativa sázkových her a loterií je potřebná, protože současný zákon je starý dvacet let a některé jeho principy nejsou řešitelné ani novelizaci. Na druhou stanu snaha o nový zákon je také téměř desetiletá a nikdy zde nedošlo k tomu, že by systémově nový zákon došel až do parlamentu. Pokud se to povede současné garnituře, tak to bude dobře a věříme, že návrh bude skutečně vycházet z empirických podkladů a nikoliv z nějaké ideologie. Konkrétně jde právě o to rozlišení, co je měkký a co tvrdý hazard, protože tvrdý hazard, to znamená, že máte téměř neomezenou výši sázky a že hra probíhá strašně rychle, ten máte i na internetu a i v oboru kurzovních sázek.

Vyhláška by se měla vztahovat také na hazard na internetu. Myslíte, že je pro vás internet opravdu konkurencí? Zastánci nulové tolerance namítají, že člověk, který navštěvuje kamenné herny, často přístup k internetu nemá.
Do jité míry internet bereme jako konkurenci. Sázkové hry na internetu je nevyhnutelný trend, protože všichni si zvykáme pohybovat se ve virtuálním prostředí. Sázková hra na internetu je pohodlná v tom, že můžete hrát kdekoliv a zároveň tam není žádná kontrola, protože vás nikdo nevidí, nemůže vás nikdo nařknout z toho, že chodíte příliš často do herny. Nedá se předejít trendu, že zákazníci kamenných heren budou přecházet na internet. Než se stát ale naučí internetové hry nějak regulovat a danit, což je velmi těžké, neměl by likvidovat hry v kamenném prostředí.

Budete za své cíle u politiků lobbovat?
Myslím, že doba je někde jinde, než byla před pěti lety a nejlepší lobbing v současné době je objektivní, pravdivá a nevyvratitelná informace, statistika, daňový výnos, průzkum o dopadech sázkových her. Co chceme silně s politiky komunikovat je to, že prohibice je nesmysl, protože sázkové hry nezmizí, pouze zmizí jejich legální a zdaněná nabídka.

Vy jako sdružení děláte nějaké průzkumy?
V tomhle smyslu má branže sázkových her, nejen naše sdružení, velký dluh. V jiných zemích, kde je delší tradice herního průmyslu než dvacet let, tak existují silné instituce a průzkumy, které generují právě ta empirická data. U nás to částečně řeší stát a zároveň vzniklo několik renomovaných studií od poradenských firem.

Na webových stránkách Unie uvádíte jako jeden z cílů, že stanovíte přesný počet závislých lidí na hazardu. Už se tak stalo?
V zásadě tady už je velmi konkrétní číslo z průzkumu, které udělala vláda. To můžeme pokládat za nezávislé číslo. Z toho průzkumu vzešlo, že výskyt problémových hráčů v populaci je zhruba od zhruba 45 tisíc lidí do asi 150 tisíc lidí, to znamená v rozmezí od několika desetin procenta až do asi dvou procent. Tento podíl odpovídá celé Evropské unii, bez ohledu na to, jaká je regulace v jiných zemích.

Na stránkách dále předkládáte jakési desatero, jak by se hráč neměl v herně chovat. Jste v přímé komunikaci s problémovými hráči nebo si vystačíte s upozorněním v této formě?
Také tady si troufnu říct, že by naše branže mohla a měla dělat mnohem víc. Nicméně od loňského roku se začal dávat do velkého počtu heren program prevence. Jde se o letáček a výrazně viditelný kontakt na krizovou linku a pomoc. Každý hráč, který přijde do herny má tedy tu informaci k dispozici. Další krok je, aby se toto desatero a základy hraní dostaly přímo do sázkového zařízení, které by bylo možné vyvolat nějakým konkrétním tlačítkem. Na tom už také některé firmy pracují a v softwaru to mají. V neposlední řadě je nutné snížit rizikovost sázkové hry na automatu. Ta je dána dvěma faktory: výši sázky a rychlostí hry. Nyní je sázka na videoterminálu takřka neomezená. Bylo by správné ji stanovit nějaký limit, což by měl udělat stát. Na druhou stranu by se nemělo jednat o limity, které odpovídají částkám z roku 1990.

Jaký by podle vás ten limit měl být?
Použil bych klidně limit, který funguje na Slovensku, tam je limit na jednu hru na automatu, to znamená na jedno otočení, 10 Euro, to je asi 260 korun.
Vrátila bych se znova k té otázce přímé komunikace s hráči. Občanská sdružení, která proti hazardu bojují, jdou často s kůží na trh a jednají s lidmi osobně – na ulici, v debatách a podobně.

Děláte to nějakým způsobem i vy?
Stejně jako Prazdroj nekomunikuje přímo s alkoholiky, tak ani sázková forma nebude komunikovat asi nikdy se závislým hráčem. Co si myslím, že by mělo být a není, že by firmy nabízely pomoc – sponzoring – těm sdružením a organizacím, které se zabývají gamblery. Například světová organizace Anonymní gambleři má pokrytí jen v několika městech. Já jsem osobně posílal Anonymním gamblerům e-mail, zda by měly zájem o nějakou spolupráci a nikdo mi neodpověděl. Velmi rád přispěl tomu, aby vznikla spolupráce mezi sázkovým průmyslem a těmi, kdo řeší jeho negativní vlivy, ale bohužel necítím zájem, nejen na té naší straně, ale ani na té druhé.

Herní průmysl se často odkazuje při svých argumentech k alkoholu, který je, na rozdíl od heren, téměř neregulován, přestože také způsobuje závislost. Co je podle vás větší problém?
To si netroufám říct, protože ty problémy většinou fungují v kombinaci. Je známo, že většina závislých hráčů má problémy s alkoholem.

Hazard se v poslední době stal téměř sprostým slovem. Vnímáte to?
Hazard je pro mne způsob hraní libovolné sázkové hry. Můžete dělat hazard při hraní kurzovních sázek, ale i při hraní obyčejného kena, které si můžete vsadit v každé trafice. Ale samozřejmě, že největší riziko hazardu je na technických zařízeních, protože nabízejí vysokou sázku a obrovskou rychlost hry. Takovému riziku se blíží ještě online hry, protože tam je tempo hry podobné.

To znamená, že vy neděláte primárně hazard?
Sázková hra samotná pro mne není hazard. Tím se stává až tehdy, kdy ji hrajete způsobem, kdy je škodlivá pro vás a vaše blízké.
Známe negativní následky hazardu: gamblerství, kriminalita, nakonec i nevzhlednost heren ve městech. Čím mohou být herny pro společnost přínosné?
V prvé řadě je nutné řešit negativní vnější efekty. To, co bylo řečené v otázce, většinou řešitelné je. Ať už spolupráce provozovatele herny s městem nebo kamerovým systémem. Opakuji, že herna by neměla být na každém rohu a ta, která existuje, má dodržovat velmi přísná pravidla.

Dobře a ty pozitiva?
Podnikání v sázkových hrách znamená, že nějaká přirozená lidská touha hrát sázkové hry, je směřována do koryta, kde je možné ho regulovat a zdanit. Sázkové hry jsou tady od pradávna a až od nějaké doby stát a města přišly na to, že mohou tyto hry samy organizovat a něco si z nich brát. Sázkové hry ale budou vždycky podléhat politickým výkyvům a náladám, právě proto, že na ně můžete kdykoliv ukázat, jako na nějakou lidskou neřest.

Myslím, že jste mi dosud neodpověděl na mou otázku týkající se pozitiv heren.
Každá sázková hra funguje na principu, že člověk více prohraje, než vyhraje. Pokud by to někdo z čtenářů nevěděl, tak mu to teď důrazně říkám. Člověk, který tvrdí, že šel do herny, aby vydělal rodině, je pro mne lhář.

Asi si nerozumíme. Ptám se na to, čím mohou herny společnosti vyvážit ty škodlivosti, které jsem jmenovala?
Tradiční úlohou tohoto businessu, právě proto, že vždycky bude nahlížen trochu kontroverzně, je sponzoring sportu a v menší míře i ostatních aktivit. Historicky sázkové firmy vždy podporovaly nemocnice, sportovce a další neziskové organizace. Další přínos je poměrně vysoký daňový odvod, z loterií a sázkových her to činí dohromady šest miliard korun, se souvisejícími odvody za zaměstnance a DPH, to je až deset miliard.

Je to tedy tak, že neziskovkám přispívají jednotlivé firmy, ale vy jako Unie herního průmyslu ne?
Připívají jednotlivé firmy, podle toho, kdo se na ně obrátí, stejně jako v jiném byznysu.

Co konkrétně firmy podporují?
Fotbal, hokej, automobilový sport, basketbal a jiné klasické sporty, které se u nás hrají. Ze zdravotnictví to v Brně byla například nemocnice u sv. Anny. Dále kultura, kde firmy podporují konkrétní koncert nebo jinou akci. Chybí v tom již zmíněná spolupráce s terapeuty a těmi, co se prevencí závislosti na hazardu zabývají.

Je to váš úkol do budoucna?
Už jsem několikrát neziskový sektor v této věci oslovil. Zatím jsem žádnou reakci od nich nedostal. Věřím, že za několik let se k tomu dostaneme a přidáme se tím k dalším zemím, kde to běžně funguje.

Předpokládám, že jste už v nějaké herně jako zákazník byl. Jaký jste hráč?
Několikrát jsem navštívil hernu i kasino, zahrál jsem si videoloterijní terminál i výherní hrací přístroj. Pro mne tento způsob trávení volného času není atraktivní.

Unie herního průmysluUnie herního průmyslu ČR je občanské sdružení šesti firemních skupin, které podnikají v herním průmyslu v ČR, a to jak v oblasti provozování sázkových her a loterií, tak ve výrobě zařízení pro jejich provozování. Její členové provozují zejména centrální loterijní systémy s videoloterijními terminály, klasické výherní hrací přístroje, živé casinové hry a okrajově též bingo.

Autor: Andrea Karlíková

13.5.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.
1

Lékař použil data pacientů pro senátní kampaň. Hrozí mu postih

Radmila Kleslová.

Případ odměn pro Kleslovou trestným činem nezavání

Před 140 lety se narodila první žena, která promovala v Karolinu

Praha - Zooložka Marie Zdenka Baborová, která se narodila před 140 lety, 17. ledna 1877, byla první ženou, které byl v červnu 1901 udělen doktorát filozofie na Karlo-Ferdinandově univerzitě (dnešní UK) v Praze. Bylo jí 24 let.

Jak být v práci 40 hodin týdně a nezbláznit se

Pracujete často deset hodin denně a přesto stále nestíháte? Pak si potřebujete lépe naplánovat pracovní den a využívat čas efektivněji. Za 40 hodin týdně byste měli pohodlně zvládnout náplň práce, pokud ji děláte správně. Jak na to, radí experti na efektivitu práce.

Před 50 lety zemřela spisovatelka Marie Majerová

Praha -  Po léta byla režimem prezentována jako neochvějně socialistická spisovatelka, což zejména po válce také byla. Marie Majerová, která zemřela před 50 lety, 16. ledna 1967, v nedožitých 85 letech, působila též jako novinářka bojující za práva žen, ale proslula i jako femme fatale avantgardních umělců. V mládí byla jejím krédem svoboda a volná láska, pak uvěřila v komunismus. Jako zotročující síly viděla kapitalistický systém i nerovnost pohlaví.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies