VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Akademici na VŠ si bez projektů vydělají průměrně 41.871 korun

Praha - Akademičtí pracovníci na veřejných vysokých školách měli v roce 2015 průměrnou mzdu 41.871 korun měsíčně, zjistilo ministerstvo školství. Nejvíce si vydělali zaměstnanci neuměleckých vysokých škol sídlících v Brně, jejichž průměrná mzda byla 47.072 korun. V částkách nejsou zahrnuty příjmy akademiků z grantů nebo vědeckých projektů, jde pouze o rozdělení prostředků z ministerstva školství. Ty měly loni průměrně osmdesátiprocentní podíl na příjmech akademických pracovníků. V roce 2015 činila průměrná mzda v Česku 26.467 korun.

1.11.2016
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Jiří Sejkora

Průměrně nejvyšší výdělky byly na vysokých školách v tradičních univerzitních centrech, tedy v Praze, Brně, Olomouci a Ostravě. Na pěti pražských univerzitách si akademičtí pracovníci průměrně vydělali 44.615 korun měsíčně, což bylo přibližně o dva a půl tisíce méně než v Brně. U univerzit mimo tradiční centra byla průměrná mzda akademických pracovníků 35.694 korun. Ještě hůře na tom byly umělecké školy, jejichž pracovníci pobírali průměrně 30.312 korun. Nic na tom nezměnilo, že tyto školy sídlí v tradičních univerzitních městech.

Ve srovnání s rokem 2011 se výdělky na veřejných vysokých školách zvýšily průměrně o 11,64 procenta. Mezi jednotlivými školami jsou ale výrazné rozdíly. Zatímco někde se mzdy akademických pracovníků zvýšily o více než čtvrtinu, jinde se naopak o 8,56 procenta snížily. Vzhledem k různorodosti škol nelze příčinu tohoto výrazného rozptylu mezi školami jednoduše definovat, uvedlo ministerstvo.

Na rozdíl od učitelů mateřských, základních, středních a vyšších odborných škol ministerstvo nemá možnost mzdy zaměstnanců vysokých škol přímo ovlivnit. Rozdělování státní dotace je v kompetenci dané vysoké školy. Univerzity se také musejí vyrovnat s tím, že na rozdíl od regionálního školství jejich rozpočet v posledních letech neroste. Mezi lety 2014 a 2015 se průměrná mzda akademických pracovníků bez příjmů z projektů snížila o 352 korun.

Autor: ČTK

1.11.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Nový přístřešek v tramvajové zastávce Nad Havlem
2

Nad Havlem chtěli lidé budku u zastávky, jejich úsilí mělo úspěch

Miloš Zeman a Karel Srp starší. Ilustrační foto.
5

Dle očekávání: Karel Srp v radě ÚSTR nezasedne. Kvůli členství v KSČ

Pěstujeme olivy

I u nás se dají vypěstovat olivovníky. Můžete je mít i doma, vždyť naprosto nejlepší pro naše podmínky je jejich pěstování v květináčích. A tak se jich nebojte a pojďme společně na to.

Co je pro někoho stará veteš, jinému poslouží. Zaklínadlo zní: Re-Use

Praha – Pomoci vdechnout nový život starým věcem mají takzvaná Re-Use centra, která umožní nacházet uplatnění pro starší, avšak stále funkční či využitelné předměty. Ty by jinak kvůli své nemodernosti skončily v odpadu. Po vzoru Vídně nebo třeba Budapešti začíná magistrát hledat vhodné prostory pro spuštění pilotního projektu – dobře dostupnou krytou halu. Či více hal: buď pro otevření hlavního Re-Use centra, nebo několika center menších.

Na ozdravné pobyty pro děti ze smogových oblastí půjde 40 milionů

Praha - Na ozdravné pobyty dětí, žijících ve smogových oblastech, půjde 40 milionů korun z Národního programu Životní prostředí. Žádat o ně mohou školy, školky a nově i dětské skupiny, a to od 4. září. Oproti dřívějším dotacím je nyní podmínkou, aby byl pobyt spojený s ekologickou výchovou. V dnešní tiskové zprávě to sdělilo ministerstvo životního prostředí.

Ztraceným lidem v lesích pomohou záchranné tabulky

Praha - Body záchrany. Tak se jmenují destičky se speciálním kódem, s jehož pomocí hasiči či záchranáři lehce lokalizují člověka v nouzi. V pražských lesích jich nově přibylo 29.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení