VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Agenti StB sledovali ambasády i z věží

Malá Strana - Státní bezpečnost měla své pozorovatelny například na Malostranském náměstí nebo u Mánesa.

6.3.2012
SDÍLEJ:

JAKO ŽIVÉ působí postavy příslušníka někdejší Veřejné bezpečnosti a agenta StB (v koženém kabátě), které dotvářejí expozici v bývalé pozorovatelně StB v chrámu sv. Mikuláše. Foto: Archiv VLP

Mezi každodenní praxi státní bezpečnosti (StB) v bývalém Československu patřilo monitorování dění na velvyslanectvích západních států a také sledování nepohodlných osob. K tomuto účelu jí sloužily i četné pozorovatelny umístěné ve sklepech, ve stavebních maringotkách či jiných vozidlech, na půdách, v bytech a také ve věžích.

Každý typ pozorovatelny měl pro StB svůj význam. Z věží se například (tehdy) nedalo odposlouchávat, ale tato stanoviště měla spoustu dalších výhod. Odtud byly například dobře vidět jinak režimu nedostupné objekty, jako například zmíněná velvyslanectví.

Kajka ve zvonici

Největšího nepřítele tehdejšího režimu představovaly Spojené státy, a proto si StB jako vůbec jednu z prvních zřídila pozorovatelnu ke sledování americké ambasády. Nejvhodnějším místem se jí pro tento účel jevila zvonice chrámu sv. Mikuláše na Malé Straně. Ze zhruba sedmdesátimetrové výšky měla StB ambasádu znepřátelené země jako na dlani. A k tomu také západoněmeckou, britskou, italskou, francouzskou, japonskou či třeba jugoslávskou.

Monitoroval se především pohyb vozidel a osob v okolí velvyslanectví. Díky vysílačkám se zjištěné informace dozvěděla hlídka v autě, která se poté sledovaným objektům věnovala. Motorizovaní agenti takto sbírali zprávy i z dalších malostranských pozorovatelen, které sídlily například v ulici Tržiště, v Nerudově nebo Karmelitské ulici.

Sledování z věží obvykle neměli na starost muži v nejlepším věku a v plné síle, ale postarší vysloužilci, či agenti v důchodu. Proto se malostranskému šmírovacímu doupěti ve věži, kterému dala StB krycí jméno Kajka, říkalo také Dědkostroj či Dědkárna. Do věže však nebyli posíláni nemohoucí staříci, jak by se mohlo podle přezdívky zdát, ale muži, kteří ještě něco zvládli, protože při každé cestě do služby museli zdolat zhruba 300 schodů.

V sedmdesátých letech se Kajka dočkala úprav, které umožnily její trvalé využití. Došlo nejen k instalaci izolačního obložení stěn, ale pánové se dočkali i pisoáru, naftových kamen a sporáku. Sledování probíhalo až do pádu režimu, podle dochovaných záznamů zaslali „dědci z věže“ poslední hlášení na konci ledna 1990.

Malostranskou pozorovatelnu StB mohou Pražané i turisté navštívit od loňského roku. Kromě úžasného rozhledu na metropoli si lze prohlédnout expozici věnovanou státní bezpečnosti. Jsou zde fotografie pořízené hledáčkem tajných služeb, dobové artefakty a pracovní pomůcky agentů, ale také fotografie sportovců či pivní etikety, jejichž vylepováním si tehdejší policisté krátili čas. Ve vitrínách jsou i ukázky zajímavých odposlouchávacích a sledovacích zařízení. „Ani mě nenapadlo, k čemu všemu lze využít dámskou kabelku. Umístit do ní takto rafinovaně fotoaparát a pořizovat snímky přes přezku, tomu říkám umění,“ usmála se jedna z návštěvnic věže Lenka Míčková.

Slídírna u Mánesa

Šítkovská vodárenská věž stojící na jižním cípu Slovanského ostrova v bezprostřední blízkosti pražského Mánesa rozváděla samospádem vodu do kašen a domů na pravém břehu Vltavy až do poloviny 19. století. Po demontáží vodárenského zařízení se uvažovalo o její demolici, k níž však nakonec díky tlaku umělců nedošlo.

Zhruba o století později, od doby, kdy nejšikmější pražské věži hrozil zánik, si v jejím posledním patře zřídila pozorovatelnu StB. Vysloužilí agenti zde od roku 1977 až do sametové revoluce sledovali vchod do činžáku na Rašínově nábřeží, kde měl byt disident Václav Havel. Dnes je výhled na dům trochu zastíněn Tančícím domem, ale ten tehdy ještě nestál a výhled na dění před domem, kde bydlela rodina Havlových, byl ideální. Agenti šmírovali po dvojicích ve dne v noci. Ve věži proto měli lůžka, ale i nádobí, topení a pro jejich činnost nutný telefon a psací stroj. Zbytky vybavení se dochovaly dodnes, byť zdaleka ne v takové míře jako v „dědkárně“ na Malé Straně. Věž je veřejnosti nepřístupná a o zřízení expozice se zde neuvažuje.

Rozhledna Kajka

Vypravte se do zvonice chrámu sv. Mikuláše

Otvírací doba:

březen: po ne 10 20

duben-září: po ne 10 22

Vstupné: Dospělí 75 Kč, děti, studenti a důchodci 55 Kč, invalidé 25 Kč

Pozorovatelna bývalé StB Kajka: vstupné do věže + 30 Kč

Pražská Pisa?

I když je stavba u Mánesa nejšikmější věží v Praze, symbolu italské Pisy se v tomto ohledu zdaleka rovnat nemůže. Zatímco Šítkovská věž má odchylku od svislice 1,15 metru, věž v Toskánsku má odklon téměř čtyři metry, přičemž v devadesátých letech to bylo ještě o desítky centimetrů více. Obě věže však spojuje to, že v minulosti se u nich uskutečnila záchranná opatření, aby se již dále nevychylovaly.

JAN PUCI

Autor: Redakce

6.3.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Premiér Bohuslav Sobotka vystoupil 26. května v Praze na tiskové konferenci.
17

Sobotka bude mít dostavení s ministry, zhodnotí práci vlády

Tipy Deníku

Kam za zážitky nejen o víkendu? Inspirujte se na novém webu Tipy Deníku

AUTOMIX.CZ

GALERIE: Nejvtipněji naložené vozy na silnicích. Nákladem je vše, co si zamanete

Kromě přepravy cestujících je auto od nepaměti využíváno k převozu nákladu. A jak dnes uvidíte, je tím myšleno doslova jakéhokoliv nákladu. Připravte se na bizarní přehlídku převážených věcí všeho druhu, kdy vás už nepřekvapí ani auto naložené v dalším autě.

O šikovné české ručičky je opět zájem. Opravny jsou zpět

Praha - Opravny a opravárny zažívají velký návrat. Recyklace odpadů se stala pro lidi přirozeností, nyní začínají přemýšlet, jak množství odpadu minimalizovat. Vyhledáním opraváře šetří nejen přírodu, ale někdy i peníze. 

Nad Havlem chtěli lidé budku u zastávky, jejich úsilí mělo úspěch

Praha – Neúnavná občanská iniciativa může slavit úspěchy. Ve Staré Krči se právě díky úsilí místních podařilo prosadit zřízení nového přístřešku u autobusové zastávky Nad Havlem. Radní Prahy 4 pro oblast územního rozvoje Alžběta Rejchrtová (Trojkoalice/Zelení) v té souvislosti ocenila roli aktivních občanů v čele s Vladimírem Hroudou.

Dle očekávání: Karel Srp v radě ÚSTR nezasedne. Kvůli členství v KSČ

Dlouholetý předseda Jazzové sekce Karel Srp se podle očekávání nestal členem Rady Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Senát dnes vzal na vědomí stanovisko své volební komise, že Srp jako bývalý člen předlistopadové komunistické strany nesplňuje zákonnou podmínku spolehlivosti. O Srpově nominaci do rady tak horní komora ani nerozhodovala. Srp se jednání Senátu nezúčastnil.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení