Angličan čistí v Praze dlažební kostky, které připomínají oběti teroru nacistů

Do Prahy se Trevor Sage přestěhoval po smrti své ženy v roce 2006 z jižního pobřeží Anglie. Už předtím sem dojížděl za prací a české hlavní město si zamiloval. Na svém Facebooku uveřejňoval fotografie z procházek po pražských ulicích, oceňoval, jak je město bezpečné, a líbil se mu i český smysl pro humor a sebeironii, projevovaný i ve veřejném prostoru - například v sochách Davida Černého typu svatého Václava sedícího na chcíplém koni v pražské Lucerně.

Pražský anglický chodec

O existenci Kamenů zmizelých (zlatých dlažebních kostek zasazovaných do země před vchod do domu, který byl posledním bydlištěm obětí nacistického teroru, obsahujících informaci o jejich jménech a datech narození a úmrtí) se dozvěděl před několika lety od jednoho z průvodců po Praze, a pak na ně občas na ně při procházkách městem narazil. Trochu ho ale mrzelo, že jsou některé z nich zanesené a pokryté prachem a špínou z ulice.

"V češtině se jim říká Kameny zmizelých a mně to připadalo, jakoby mizely už podruhé. Byly na svém místě, aby uchovaly vzpomínku na lidi, kteří tam žili, ale ztrácely se pod špínou z chodníků. Zdálo se mi, že by bylo krásné oživit je," řekl Sage tento týden britskému deníku The Telegraph, který o něm přinesl velký článek Brit na penzi čistí pražské pamětní destičky.

Říkal si však, že jako cizinci mu nepřísluší to řešit. "Bál jsem se, abych tím někomu nešlápl na kuří oko. Ale pak jsem si loni přečetl článek o o muži, který takto vyčistil všechny kameny v Salzburgu, a přišlo mi, že je to úžasná věc," dodal.

Zemřel izraelský tajný agent Rafi Ejtan, šéf komanda, které dostalo Eichmanna

Šlo o příběh devětasedmdesátiletého důchodce Gerharda Geiera, který ve čtvrtém největším rakouském městě vyčistil celkem 388 kamenů. Trevora Sage to inspirovalo. "Řekl jsem si, že když on to může dělat v Salzburgu, proč bych nemohl já v Praze?" 

Postupně si vytvořil databázi všech pražských kamenů, o nichž se dozvěděl, načež se ke každému z nich vydal a osobně ho vyčistil. Nová pražská hvězda se z něj stala, když si jeho aktivity všimla 10. července 2018 kolemjdoucí Jitka Hejtmanová, vyfotila ho a napsala o něm na svůj Facebook. Její příspěvek nasdílelo téměř 800 lidí a o Trevorovi se začalo psát. Brzy se stal jako "pražský anglický chodec" populární.

"Lidé ho dnes zastavují na ulici se slovy: Takže ty jsi ten Angličan, o kterém jsem četl," píše The Telegraph.

Vzpomínky musí zůstat naživu

Trevor Sage přitom podle svých slov není nijak osobně ani rodinně spojen s holocaustem - jen chce pomoci tomu, aby nezmizel z lidské paměti. "Dělám to jen proto, abych zvýšil povědomí o osudech obětí holocaustu. Vzpomínky je třeba udržovat živé, protože je příliš snadné zapomenout na to, co se stalo," řekl britskému deníku Sage. "Po celém světě, nejen v Evropě, se dnes dějí věci, jež jsou trochu znepokojivé - i proto si myslím, že je nezbytné uchovávat tento odkaz a nezapomínat na poučení z minulosti."

Největší masová vražda občanů Československa. Za noc nacisté zabili tisíce Židů

A protože nechtěl zůstat jen u jedné věci, jeho projekt se začal postupně rozrůstat. Dnes se kromě čištění kamenů snaží také dohledávat podrobnosti o životě lidí, kteří jsou na nich jmenováni, a zaznamenávat je na na vlastní facebookovou stránku Stolperstein Prague (Kameny zmizelých v Praze), již v současnosti sleduje asi 1500 lidí. Mimo jiné se na ní najde i podrobné video o celém projektu i o jednotlivých památníčcích.

Koncem loňského roku vytvořil Trevor Sage také interaktivní intuitivní mapu, podle níž lze jednotlivé kameny dohledat. Každé umístění pamětní destičky se snaží v této mapě zachytit na fotografii (v současnosti má podchyceno přes 190 z celkem asi 320 pražských kamenů) a tam, kde jsou k dispozici, nechybí ani fotografie lidí, jimž je kámen věnován, a případné další informace o nich. Nejde přitom jen o Židy, ale i o členy odboje, Romy, homosexuály, politické vězně a příslušníky jiných perzekvovaných skupin.

Hořely synagogy a umírali lidé. Uběhlo 80 let od křišťálové noci

Ani tím však nechce "Angličan na penzi" končit, a tak se také setkává s pozůstalými po obětech, jejichž osudy pomáhá uchovat. "Mnozí z nich už nežijí v této zemi a jsou vděčni za to, když navštívím památníček po jejich příbuzných v den jejich narozenin nebo výročí. Je to opravdu dojemné. Sledují mě na Facebooku, sdílejí jednotlivé příspěvky a já vím, že se tak něco mění. Vím, že teď už lidé o těchto zemřelých hovoří a že na ně vzpomínají."