Říše zločinu a rejdiště různých deviantů toho nejhrubšího zrna. I tak vnímá část veřejnosti prostředí internetu. To, že celosvětová síť počítačů může být jako oheň – dobrý sluha, ale zlý pán, přičemž hodně záleží na tom, kdo s ním zachází – potvrzují i poznatky odboru informační kriminality policejního prezidia. Podle jeho šéfa Karla Kuchaříka se policisté jen za letošní rok zabývali 1141 trestnými činy spáchanými s využitím internetu.

Čtěte také: Sedmnáct let za vraždu sekyrou je málo. Dostal dvacet!

Nechybí mezi nimi delikty mravnostního charakteru včetně šíření dětské pornografie, zveřejňování extrémistických myšlenek či porušování autorských práv k hudebním a filmovým dílům, což obecně bývá považováno za nejčastější internetovou kriminalitu – zdaleka však skutky tohoto charakteru nemají převahu. Jednoznačně dominují podvody.

Oznámit, či ne?

Taková je situace alespoň prozatím. U zločinů, o nichž se kriminalisté dosud dověděli. Sami ale připouštějí, že neodhalených nezákonností spáchaných lidmi s nečestnými úmysly usazenými před monitorem mohou být spousty. A mají zkušenost, že leckdo, kdo na problémový obsah na internetu narazí, by policisty upozornil. Ale jak? Volat na linku 158? Zajít na nejbližší obvodní oddělení? Při představě sepisování protokolů, případných svědeckých výpovědí u soudu a podobných lapálií leckdo raději mávne rukou, pokud se ho problém přímo netýká. A pokud by i rukou nemávl, může se stát, že než se informace na policii dostane k těm správným lidem, kteří se na kriminalitu páchanou s pomocí počítačů specializují, může být pozdě. Závadný obsah z internetu zmizí…

Jen pár kliknutí

Od středy lze ale upozornit na problematický obsah internetové sítě (a to jak na závadné webové stránky, tak třeba na náznaky šikany či na výhrůžky, které se objevily při diskusích v chatovacích místnostech) ihned příslušné specialisty, a to zcela jednoduše. A třeba i anonymně.

Jak jinak, než prostřednictvím internetu. Podnět lze napsat do jednoduchého formuláře na webových stránkách policie.cz. Tam nově přibyl banner Hlášení kriminality; na formulář se lze dostat také přes nabídku pod záložkou eKomunik@ce. Podle Kuchaříkových slov je sice ve formuláři políčko pro kontaktní údaje oznamovatele, ale kdo nechce vyplňovat, nemusí. Po odesílateli podnětu se prý policie pídit nebude. Naopak každému, kdo kontakt uvede, policisté slibují odpověď. Pošlou e-mail, v němž dají vědět, jak to se zkoumáním předávaných poznatků dopadlo.

Pětina podnětů

Podle Kuchaříkova týmu specialistů na kyberkriminalitu se nikdo nemusí obávat, že by svým upozorněním policisty „obtěžoval" nebo se zesměšnil, pokud se ukáže, že jeho podezření bylo liché. Zkušenost z Francie napovídá, že po prověření policie dále pracuje jen asi se 20 procenty takovýchto podnětů od občanů. Pouhá pětina podezření se tedy ukáže být příslovečným zrnem, odděleným od 80 procent plev.

Poslat upozornění v případě podezření je ale rozumné – zvlášť když to lze nyní udělat prostřednictvím několika kliknutí. „I velké kauzy často vznikají z internetového obsahu, kterému někdo uvěřil," podotkl náměstek policejního prezidenta Martin Červíček. Proto je prý dobré poslat policistům upozornění na možná závadný materiál – podle Červíčkových slov jakési „lusknutí prsty" – které má být signálem pro specialisty: heleďte, nechcete se na tohle podívat? „A rozhodně se nikdo nebude zlobit, když to bude hloupost," ujišťuje Červíček, který je pro případ, že by podnětů od veřejnosti začalo přicházet více, připraven tým zabývající se internetovou kriminalitou posílit. Prozatím podle Kuchaříkových slov dorazí ročně od občanů a provozovatelů serverů kolem tisícovky podání tohoto charakteru; loni jich bylo o něco víc. A šéf odboru informační kriminality jen uvítá, když se jejich počet zvýší. „Oči nastaví veřejnost – a my nemusíme investovat víc než ty uši," konstatoval Kuchařík, jehož lidé spolupracují i se dvěma horkými linkami pro nahlašovaní nevhodného a závadného obsahu internetu fungujícími v České republice.

fb-pd-podval

Kuchařík ale současně připomíná, že registrační formulář pro hlášení podezření na internetovou kriminalitu není náhradou linky 158 či 112, tedy není určený pro okamžitou pomoc. „Pokud se někdo z internetu dozví, že kdosi chce spáchat útok nebo chystá sebevraždu, je na místě volat na tísňovou linku," zdůraznil Kuchařík. „A nenahrazuje ani elektronickou formu podání jako jsou datová schránka či e-mail s elektronickým podpisem," upozornil.