Za krádež stovky let starého nástroje soud potvrdil čtyři roky

Oddychnout si, že je po všem, si ovšem může i 47letý recidivista Daniel Maršál – byť muž, který za krádeže a maření výkonu úředního rozhodnutí byl trestán už bezmála třicetkrát a i nyní je za mřížemi – nemůže setkání s policií či jednání soudu považovat za něco výjimečného.

Soud potvrdil červnový verdikt 

Tentokrát to ovšem bylo něco jiného. A Maršál pochopil, že si ukousl podstatně větší sousto, než býval zvyklý. Jen taktak, že se jím nezahltil; ocitl se v maléru, jaký ještě nezažil.

To, že senát Miroslava Pavrovského ve středu potvrdil červnový verdikt pražského městského soudu, byl pro něj ten nejpříznivější konec, jaký mohl nastat. Státní zastupitelství totiž pro něj požadovalo zpřísnění trestu.

Poklad ukrýval v autě 

Vyučený automechanik, který přišel na to, že někdy je pohodlnější auta vykrádat než opravovat, se k historickému unikátu doslal loni 23. května. Tehdy vypáčil šroubovákem zámek auta zaparkovaného v Mozartově ulici na Smíchově – a odnesl si věci, o nichž předpokládal, že by je mohl zpeněžit: starší mobil a pouzdro s hudebním nástrojem.

Zdroj: Policie ČR

Neměl tušení, že vůz patří hudebníkovi ze Slovenska, který přijel z Vídně, aby zahrál na Pražském jaru – a už vůbec mu nepřišlo na mysl, že instrument, který drží v ruce, představuje nenahraditelný skvost. Se speciálním pouzdrem (jehož hodnota sama o sobě dosahuje 54 tisíc korun, k čemuž pak kriminalisté ještě připočetli 40 tisíc za smyčec a 24 tisíc za dva balíčky strun) tak nakládal jako s jinou kořistí: schoval je do křoví k pozdějšímu odnesení.

S nástrojem zacházel šetrně 

Přece jen pak ovšem poznal, že šestistrunný nástroj, u něhož si nebyl ani jist pojmenováním, když uvažoval třeba o jakési menší base, je věcí, kterou nevídá běžně. Zaplaťpámbu. Doufal totiž, že pokud bude mít kliku a najde dobrého kupce, mohl by utržit i tisíce.

Tak tři – ale třeba možná až deset, když to dobře půjde! Bylo mu ovšem jasné, že každé větší ťuknutí by mohlo tahle očekávání zmařit, a tak s violonem zacházel šetrně. Nástroj vyzvednutý ze skrýše v křoví si nejprve opatrně odnesl domů – a pak jej přemístil ke kamarádovi. Ani tam nicméně nezůstal.

Cena nástroje mu vyrazila dech 

Stále ale pachatel náhodné pouliční krádeže neměl ponětí, jak hodnotná kořist mu prošla rukama. „Nikdy by mě nenapadlo, že v autě můžou bejt schovaný dva baráky, pět aut nebo sedm bytů," prohlásil v jednací síni.

Částku, která mu vyrazila dech, slyšel až po několika měsících od kriminalistů II. obvodu pražské policie. Ti si ho vytipovali jako možného pachatele. Nejdříve podezřívali několik lidí – a nakonec jim právě on jim přišel jako nepravděpodobnější. Koncem loňského roku ho zadrželi.

Muž slíbil, že nástroj vrátí 

Jeho přiznání ke krádeži ovšem v první chvíli přivodilo víc vrásek než úsměvů. Kriminalistům se chmury na čele objevily v důsledku sdělení, že nástroj už nemá u sebe – a recidivistovi zase poté, co pochopil, že tahle „rána" je něco docela jiného než všechny jeho předchozí zlodějské akce.

Vzhledem k ceně nástroje by mohl být u soudu ve hře až desetiletý pobyt za mřížemi! Seženu ho, sliboval, že nástroj vrátí – a své slovo nakonec dodržel.

Nástroji se nakonec nic nestalo 

V polovině ledna se violon podařilo dohledat a zajistit, připomněla Iveta Martínková z ředitelství pražské policie. Byl to ovšem docela adrenalin: Maršál totiž několikrát domluvené termíny několikrát zrušil – nakonec ale kriminalistům zavolal se zjevnou úlevou: nástroj získal zpět.

Kde všude violon pobýval, se zjistit nepodařilo. Když ho pak policisté předávali majiteli, hudebník zjistil, že se mu vůbec nic nestalo. A ani nic nezmizelo. Vlastník dokonce hned mohl detektivům zahrát!

Soud změnil právní kvalifikaci  

Maršál byl přesto obviněn nejen z krádeže, ale i z poškození cizí věci. Při své zlodějské výpravě totiž poničil hudebníkovo auto. Za způsobení škody velkého rozsahu mu původně hrozil trest odnětí svobody se sazbou od pěti do deseti let – před čtvrt rokem ovšem u městského soud senát Jaroslava Pytlouna přihlédl k doznání i k tomu, že nenahraditelnému nástroji se nic nestalo, a vyměřil mu čtyři roky vězení; pod dolní hranicí trestní sazby.

Pavrovského senát sice tenhle verdikt ve středu zrušil – samotný trest ale nezměnil. Neshledal podmínky pro to, aby bylo možno jít pod sazbu stanovenou trestním zákoníkem, změnil ale právní kvalifikaci, kdy podle mírnějšího paragrafu ukládal trest s rozpětím od dvou do osmi let. Odvolací soud připomněl, že škoda velkého rozsahu nebyla zaviněna ani v nevědomé nedbalosti: Maršál prostě neměl šanci rozeznat, jak cenný skvost se mu dostal do rukou.

Čtěte také: Soud začal řešit kauzu nevýhodných smluv ŘSD u dálnice D1