„S ohledem na povahu jednání, na to vyjádření, kterým chtěli společnosti něco sdělit, se musí hodnotit konkrétní povaha každého případu. Z hlediska závažnosti činu a jeho společenské škodlivosti jsem dospěla k závěru, že předpoklady pro vyhodnocení trestní odpovědnosti naplněny nebyly," odůvodnila rozhodnutí soudkyně Šárka Šantorová.

Desetitisícové škody 

Trenýrky vyvěsili členové Ztohoven 19. září 2015 na protest proti politice. Převlečeni za kominíky tehdy po lešení vylezli na střechu Pražského hradu a obří spodní prádlo vyměnili za prezidentskou standartu. Později oznámili, že vlajku v hodnotě 33 tisíc korun rozstříhali a rozdali lidem.

Žalobci tvrdili, že chozením po střeše a přestřihnutím lanka na stožáru způsobili umělci škodu ve výši 55 tisíc korun, za standartu stát požadoval 33 tisíc korun. Jako náhradu nemajetkové újmy žádal dalších 310 tisíc korun.

Podmíněné tresty 

Podle obžaloby umělci poničili střechu, nahradit by měli i ukradenou standartu. Pražský hrad také požaduje 88 tisíc korun jako náhradu majetkové újmy a 310 tisíc korun za nemajetkovou újmu.

Výše škody vyplývá podle státní zástupkyně Zuzany Baňové z nákladů, které byly vynaloženy na náhradu nákladů oprav a standarty. Podle ní si umělci museli být vědomi, že střechu mohou poškodit. Všem třem navrhla podmíněné tresty.

Obžalovaní přiznávají, že trenýrky na Hradě vyměnili 

Podle soudkyně Šárky Šantorové však nebylo prokázáno, že by střechu poškodili právě umělci. „Co se týče standarty, obžalovaní přiznávají, že ji sundali a shodili, podle mého názoru ale neměli v úmyslu se nějak obohatit, něco odcizit, nebo někomu způsobit škodu," dodala Šantorová.

Obžalovaní přiznávají, že trenýrky vyměnili. Podle jejich advokáta Marka Pokorného jejich jednání nebylo trestným činem, protože šlo o způsob svobody projevu.

Umělci uhradí škodu 

Hons během své závěrečné řeči prohlásil, že přijme jakýkoliv trest, který mu soud uloží. „Je to součástí příběhu," řekl. Čin skupiny podle něj reprezentuje boj o to, aby se lidé nebáli své názory veřejně vyjadřovat. Crhák znovu zopakoval, že obžalovaní uhradí prokázanou škodu. Požadovaná výše škody je podle něj ale neúměrná. Podle něj nebylo prokázáno, že by umělci osobně poškodili jakoukoli část střechy.

Hájek se vyjádřil k motivaci akce. Performery přirovnal k Prometheovi, který ukradl z hory Olymp oheň, aby ho mohl dát lidem, nebo k biblickému Adamovi a Evě, kteří ochutnali zakázané jablko. „Očima státních zástupců by Adam s Evou byli prvními teroristy," dodal obžalovaný.

Výběr kontroverzních akcí členů umělecké skupiny Ztohoven (soud dnes rozhodl, že vyvěšení červených trenýrek na Hradě touto skupinou nebylo trestným činem):- Umělecká skupina Ztohoven na sebe upoutala pozornost širší veřejnosti v létě 2007 svým zásahem do vysílání České televize. V pořadu ČT2 Panorama se objevil simulovaný výbuch atomové bomby v oblasti Krkonoš. Za dílo získali členové skupiny cenu od Národní galerie v Praze, ale také se dostali do konfliktu se zákonem. Soud nakonec čin vyhodnotil jako přestupek, příslušný městský úřad ale zamítl i to, a umělci nebyli potrestáni.
- V polovině roku 2010 členové skupiny v Praze vystavili občanské průkazy se snímky pozměněnými takzvaným morphingem. Akce byla součástí projektu Občan K., kterým umělci chtěli upozornit na to, jak jednoduché je zneužít soukromé informace o každém člověku. Podle policie se tím však dopustili trestného činu, neboť při žádostech o vydání průkazů podvedli úředníky. Obvodní soud pro Prahu 1 v prosinci 2011 rozhodl, že umělci nespáchali trestný čin.
- V listopadu 2009 jeden ze členů Roman Týc (vlastním jménem David Hons) přidělal na pamětní desku na Kaňkově paláci na Národní třídě v Praze, která připomíná události 17. listopadu 1989, plastiky s hajlujícíma rukama a s pěstmi se vztyčenými prostředníky. Celé dílo nazval Není co slavit. Policie případ vyšetřovala jako možnou propagaci nacismu, ale nakonec v něm neshledala žádné protiprávní jednání.
- V roce 2007 Týc vyměnil v Praze skla na 50 semaforech pro chodce za šablony s postavičkami v komických či lehce vulgárních situacích. Za to mu soud uložil peněžitý trest 60 tisíc korun, který Týc odmítl a nezaplatil ho. V prosinci 2011 ho soud poslal na měsíc do vězení, kde byl od února do března 2012.
- Týc vymyslel i hru Seber policajtovi čepici, jeho byla i socha ohořelého muže Ohnívání vystavená na Václavském náměstí poblíž místa sebeupálení Jana Palacha.
- V roce 2003 členové Ztohoven překryli na 800 reklamních vitrín v pražském metru bílými plakáty s velkým černým otazníkem. Cílem ilegální akce bylo „zpochybnit prostor reklamy v principu, i prostor konkrétní reklamy jako takové".
- V lednu 2003 členové skupiny vytvořili otazník zakrytím poloviny červeného neonového srdce výtvarníka Jiřího Davida, které svítilo nad Pražským hradem na konci funkčního období prezidenta Václava Havla.
- V září 2011 vzbudil Týc rozruch, když vytvořil obrazy z popela, který údajně patřil zesnulým. Vystavil je v galerii Dvorak Sec Contemporary v Praze. Úřad městské části Prahy 1, který jej podezíral ze spáchání přestupku, řízení zastavil.
- V červnu 2012 rozeslala skupina na mobily poslanců, členů vlády, vybraných pracovníků Kanceláře prezidenta republiky včetně prezidenta Václava Klause a novinářů 585 textových zpráv, které budily dojem, že si je politici poslali navzájem.
- V listopadu 2012 zveřejnila skupina telefonní čísla některých politiků. Na výstavě Kartografie naděje v pražském centru DOX umístila tabuli, na níž byly kontakty na všechny poslance včetně premiéra Petra Nečase, některých ministrů a prezidenta Václava Klause. Policie případ odložila, protože dospěla k názoru, že nebyl spáchán trestný čin.
- Členové skupiny loni v září na Pražském hradě stáhli prezidentskou vlajku a vyvěsili místo ní velké červené trenky jako kritiku prezidenta Miloše Zemana. Ve středu soud rozhodl, že akce nebyla trestním činem. Obvodní soud pro Prahu 1 chtěl případ postoupit Obvodnímu úřadu Prahy 1, aby rozhodl, zda šlo o přestupek. Státní zástupkyně ale na místě podala proti rozhodnutí stížnost. Případem se proto bude zabývat městský soud.

Čtěte také: Na krytině střechy Hradu byly patrné praskliny, řekl technik