Ty měly být prezentovány v rámci předaukční výstavy kresleného seriálu Muriel a andělé - v oboru doslova kultovního díla. Kolekce kreseb, dlouho považovaných za nezvěstné a patrně ztracené, měla být zanedlouho nabídnuta zájemcům s vyvolávací cenou 5,9 milionu korun.

V případu zatím nefiguruje konkrétní podezřelá osoba, připomněl Tomáš Hulan z ředitelství pražské policie. Jasné není ani kvalifikace případu, ale patrně jej policejní detektivové budou prošetřovat jako podezření na spáchání trestního činu podílnictví.

Hulan dále uvedl, že podnětem k zásahu se stalo trestní oznámení. To údajně podala rodina tvůrce. Dokument údajně uvádí, že vystavovaná díla připravovaná k prodeji jsou podezřelá: buď jde o kradené originály (čemuž by napovídala i předpokládané právní kvalifikace), nebo o falza.

Jestliže by vyšetřování ukázalo, že se žádný trestný čin nestal, policie zabavená díla vrátí do Topičova salonu, kde výstava zásahem kriminalistů skončila dřív, než začala. Uzavření případu však zřejmě nelze očekávat v řádu dnů ani týdnů.

Talent, který ve své době narazilAlbum Muriel a andělé autorské dvojice Kája Saudek a Miloš Macourek. Osmasedmdesátiletý autor Karel Saudek, dvojče známého fotografa Jana Saudka, je považován za jednoho z nejnadanějších kreslířů a výtvarníků éry 60. až 80. let minulého století, na jehož kariéře se negativně podepsaly tehdejší politické poměry (a to včetně puritánského odporu k Saudkovu způsobu ztvárnění žen plných tvarů).

Výtvarník tedy působil jako technický kreslič a kulisák ve filmových ateliérech na Barrandově. Zlomem se zdál být rok 1966, kdy Miloš Macourek použil jeho kresby ve filmu Kdo Chce zabít Jessii? Pak začal být o jeho práce zájem. Saudek připravil velké komiksy Muriel a andělé a Muriel a oranžová smrt, které ale po vojenské invazi států Varšavské smlouvy už nevyšly. Knižní podoby se dočkaly až po desetiletích; v době vniku se objevily jen ukázky v časopisech.

Přesto komiks s Muriel získal pověst doslova kultovního díla (ačkoli ještě prakticky neexistovaly kopírky a už vůbec ne počítačové technologie, které by jeho šíření usnadňovaly). K popularitě díla zřejmě vedlo nejen provedení inspirované americkými komiksy - představující inspiraci i pro následovníky - ale i fakt, že předlohou ústřední postavy se stala ve své době velmi populární herečka Olga Schoberová neboli Olinka Bérová (její postavení lze dnešními slovy označit jako celebritu v roli sexsymbolu).

A mimochodem: padoucha Xerona ztvárnil kreslíř podle bratra Jana, s nímž neměl dobré vztahy. K publiku pak Saudek zase hledal cestu obtížněji; v 70. letech pracoval například pro časopisy Mladý svět či Pionýrská stezka; později sešity s jeho díly vydávalo jako zájmové tisky sdružení jeskyňářů. V osmdesátých letech pak začal spolupracovat i se Slovenskou televizí.
Oživení v jeho tvorbě následně přinesly změněné poměry v 90.letech. V dubnu 2006 ale autor po nehodě při jídle skončil v komatu v motolské nemocnici - a jeho stav se dlouhodobě nelepší.