Ten v září poslal 39letého Daniela Chalupského a o čtyři roky mladšího Erika Cirkla shodně na 11,5 roku do kriminálu s nejpřísnějším režimem – do věznice se zvýšenou ostrahou. Současně jim nařídil nahradit škodu a rozhodl o propadnutí majetku – v případě Chalupského šesti pozemků na Litoměřicku a Cirkl přijde o vůz Audi A6 a čtyřkolku.

Obžalovaní trvají na tom, že žádný obrněný vůz nepřepadli, a v minulosti namítali, že proti nim nejsou žádné přímé důkazy a ty nepřímé k usvědčení nepostačují. Přepadením transporteru bezpečnostní agentury, který před pěti lety nedovezl z Českých Budějovic do Prahy peníze a stravenky, se vrchní soud zabýval již potřetí. Dvakrát věc vrátil k doplnění dokazování, tentokrát byl se závěry českobudějovického soudu srozuměn. Byť předseda senátu Zdeněk Sovák poznamenal, že „by ještě byly skutkové otázky, ke kterým by ještě bylo co říci".

Soud nemá pochybnosti

Pochybnosti o tom, co a jak se odehrálo a kdo je za zločin zodpovědný, ale soud nemá. „I díky odpovědnému přístupu a profesionální práci obhájců se podařilo opatřit všechny relevantní a reálně dostupné důkazy postačující ke zjištění skutkového stavu, o němž by nebyly pochybnosti," konstatoval Sovák. Jinými slovy – ačkoli řada podrobností zůstala obestřena otazníky, soud nepochybuje o tom,že může ukázat právě na obžalované: tohle jsou lupiči, kteří zaslouží trest.

Podle verdiktu loupili Chalupský s Cirklem 3. října 2007. Udeřili zhruba dvacet minut po půlnoci poté, co u Ševětína přiměli posádku transportního vozu zastavit velmi neobvyklým způsobem: blíže neznámým dálkově ovládaným zařízením měli způsobit zakouření kabiny. Jakmile auto zastavilo na autobusové zastávce poblíž motorestu Švamberk a spolujezdec vylézal, aby obhlédl, co se porouchalo, přiskočili pachatelé v černých kombinézách, maskovaní kuklami a s pistolemi v rukou. Zatímco jeden z nich spoutal spolujezdce, druhý se zaměřil na šoféra. Toho dostal z obrněného auta hrozbou výbušniny: na čelní sklo umístil předmět obdélníkového tvaru s červenou blikajícím červeným světlem.

Posléze hrozbou namířené zbraně donutil řidiče znovu nastoupit a poodjet na polní cestu. Pak už posádka připoutaná ke stromům mohla jen zpovzdálí sledovat, jak pachatelé překládají část cenného nákladu do svého auta; bílého pick-upu. Nesebrali vše; část peněz a stravenky v pancéřované dodávce ponechali – a skutečně tam také ohořelé balíčky byly nalezeny. Lupiči totiž předtím, než zmizeli, postíhali přechodovou komoru vozu chloroformem, nákladový prostor polili benzinem – a pokusili se auto zapálit. Způsobená škoda byla vyčíslena nejméně na 79 068 663,40 Kč.

Loupežné přepadení oznámila centrála bezpečnostní agentury až s odstupem. Poté, co se jednomu z přepadených mužů podařilo uvolnit z pout, sáhnout pro mobil a kontaktovat zaměstnavatele. Dodávka byla sice vybavena nouzovým tlačítkem, které však posádka nepoužila – a nepomohl ani sledovací systém GPS mapující pohyb auta. Dispečer bezpečnostní agentury si nevšiml, že dodávka napěchovaná penězi zastavila nesmyslně v polích a dál nejede.

Kde zůstaly peníze?

Nevyjasněno zůstalo, kde skončily ukradené peníze, není také jasné, jak to, že po kouřové výbušce nezůstaly v autě jakékoli stopy. A obhajoba zpochybňuje třeba i odběr stop chloroformu. Zásadně odmítá rovněž svědectví žen z okolí obžalovaných i výpověď utajované svědkyně, které uvedly indicie naznačující vinu. Kdo ví, jaké dohody uzavřely s kriminalisty… Advokátka Kateřina Richterová dokonce předložila výstřižek z Deníku s titulkem Žena v trvalém zájmu soudů, mající dokladovat nevěrohodnost svědkyně. Soud ale nepřesvědčil ani další z advokátů Jiří Teryngel, podle jehož slov policie pracovala špatně. „Dokazování není založeno na dokazování toho, co se stalo, ale na dokazování viny," poznamenal obhájce.

Jestliže nepřesvědčil pražský vrchní soud, chce to zkusit u brněnského senátu Nejvyššího soudu ČR. „Určitě podáme dovolání," řekl Teryngel Deníku.