VYBERTE SI REGION

Vrchní soud potvrdil patnáctiletý trest za zabití novorozence

Praha - Vrchní soud ve středu potvrdil ženě z Podbořan na Lounsku patnáctiletý trest za zabití novorozence. Porod dítěte se snažila utajit, pak ho donesla ke kontejneru, kde zemřelo na podchlazení. Odvolací soud se případem zabýval podruhé. Loni v listopadu soud ženě o dva roky snížil sedmnáctiletý trest, který ji uložil Krajský soud v Ústí nad Labem. Nejvyšší soud však kauzu vrátil zpět, aby soud vysvětlil, jakými úvahami k rozsudku došel.

15.6.2016
SDÍLEJ:

Obžalovaná žena z Podbořan. Ilustrační foto.Foto: DENÍK/ Karel Pech

Žena se v minulosti hájila tvrzením, že o svém třetím těhotenství nevěděla a porod ji překvapil, což ale znalci označili za nemožné. Podle rozsudku tajila těhotenství před manželem i známými. Neabsolvovala gynekologické prohlídky a v noci na 7. prosince 2013 porodila ve vaně životaschopného chlapečka. Manžel spal ve vedlejší místnosti.

Novorozence po porodu zabalila do ručníku a deky, kterou pak vložila do tašky. Dopoledne ho odnesla do kontejneru na odpad. Tělíčko dítěte, které zemřelo na otok mozku a plic v důsledku podchlazení, bylo objeveno o den později.

Další znalecký posudek 

Obhajoba ve středu žádala další znalecký posudek pediatra, dítě podle ní bylo nedonošené a není přesně jasné, z jakého důvodu zamřelo. „Dva znalci, kteří prováděli pitvu se shodli na tom, že dítě se narodilo živé, v termínu a mělo normální životní projevy," řekl dnes při projednávání předseda odvolacího senátu Jiří Lněnička. Podle něj by navíc nebylo možné tělo znovu prozkoumat, protože už fyzicky neexistuje.

Patnáctiletý trest za vraždu je u spodní hranice trestní sazby, podle Lněničky prakticky nebylo možné uložit mírnější trest. Proti rozhodnutí krajského soudu odvolací soud ženě uložil trest v mírnějším zařízení – věznici s ostrahou.

O těhotenství věděla 

U podobných trestných činů, kdy matka zabije své novorozené dítě, podle Lněničky obvykle nejde o úmysl spáchat trestný čin, ale o jakési odkládání řešení nepříjemné skutečnosti s tím, že se vyřeší sama.

Žena u soudů nevypovídala. Policistům dříve tvrdila, že o těhotenství nevěděla a porodní bolesti považovala za menstruaci. Proč se dítěte zbavila, nikdy nevysvětlila. Znalci dospěli k závěru, že o svém těhotenství vědět musela – nebylo to poprvé, co byla v jiném stavu, a díte se navíc v těle matky hýbalo. Podle nich porod proběhl normálně a žena netrpí žádnou poruchou.

Čtěte také: Odvolací soud potvrdil 7,5 roku vězení pro mladistvé vražedkyně

Autor: ČTK

15.6.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Busta Karla Čapka v jeho pracovně.

Rozhlasový reportážní pořad zve do míst spjatých s Karlem Čapkem

Farmářské trhy na náměstí Jiřího z Poděbrad. Ilustrační foto.

Praha 3 není na provozování farmářských trhů připravená, tvrdí opozice

Pražské letiště loni odbavilo přes 13 milionů cestujících

Praha - Pražské Letiště Václava Havla vloni odbavilo 13 074 517 cestujících, což v meziročním srovnání představuje o 8,7 procenta více. Za vyšším počtem stojí mimo jiné rostoucí provoz velkých dopravních letadel, která létají více obsazena. Ještě více stoupl počet cestujících, kteří v Praze cestu začínají nebo končí. Takzvaných lokálních cestujících přibylo o 9,7 procenta.

Před 230 lety dirigoval Mozart v Praze Figarovu svatbu

Praha - Slavný rakouský hudební skladatel Wolfgang Amadeus Mozart pobýval v Praze celkem pětkrát, poprvé v lednu 1787, kdy 20. ledna osobně dirigoval v Nosticově divadle (nyní Stavovské) svou operu Figarova svatba. Přestože ve Vídni tuto operu diváci neocenili, Pražané byli nadšení, árie z Figara si zpívala a pískala celá Praha a mistr si pochvaloval: "Moji Pražané mi rozumějí". Navíc o den dříve dirigoval ve stejném divadle i premiéru své nové Symfonie D dur, která je od té doby zvaná Pražská.

Nový objev vědců z ÚOCHB je další nadějí pro výzkum léků

Praha - Novou naději pro výzkum léků by v budoucnosti mohl přinést výzkum českých vědců z Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB) Akademie věd ČR. Vyvinuli novou metodu, která umožňuje jednodušeji pozorovat léčiva přímo ve chvíli, kdy působí na živé buňky. Je zatím otázkou, kdy a zda se vůbec metoda dostane z laboratoří do praxe. Pokud by se to ale podle vedoucího týmu Milana Vrábela povedlo, mohla by pomoci při vývoji léků s mírnějšími vedlejšími účinky, řekl ve středu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies