Podle zjištění kriminalistů i podle vlastního přiznání loni 4. září utloukl mámu hokejkou a pak ji ještě škrtil šálou.

Pachatel, který po činu zabalil oběť do igelitu a tělo odnesl na půdu, načež z domku utekl s její kabelkou obsahující 40 korun, se u soudu dočkal zmírnění trestu. Nově si má odsedět 18,5 roku. Obžalovaný, který do té chvíle v jednací síni ani nehnul brvou, slova předsedy senátu Jiřího Lněničky o snížení výměry trestu přivítal úsměvem.

Útok neplánoval

Lněnička připomněl, že posuzovaný skutek je mimořádně závažným zločinem s nenapravitelným následkem - přičemž je třeba zdůraznit, že šlo o velmi surový útok na vlastní matku, provedený bez zjevné příčiny a v její ložnici, kde by se měla cítit nejbezpečněji. Navíc pachatel zaútočil nedlouho poté, co se vrátil z vězení, kde si odpykával trest za napadení a oloupení babičky.

Přes tohle všechno se 20letý pobyt za mřížemi, na samé horní hranici sazby stanovené trestním zákoníkem, zdá soudu nepřiměřeně přísný. „Útoku nepředcházela rozvaha ani úvaha o následcích," připomněl Lněnička.

Je tak třeba brát ohled na to, že nešlo o předem chystaný zločin, ale vše vyplynulo ze situace; Štěpán O. se podle soudu na spáchání zločinu nepřipravoval - byť ze záznamu o ohledání místa činu vyplývá, že se na jeho posteli našlo několik sečných nástrojů: sekáček na maso, mačeta a sekyra - neplánoval útok ani nepromýšlel jeho následky, stejně jako neuvažoval o tom, jak se zachová po krvavém skutku.

Přesně to jsou úvahy, jimiž se řídil odvolací senát, když se délku pobytu matkovraha za mřížemi rozhodl zkrátit o půl druhého roku. Na zařazení do věznice se zvýšenou ostrahou ani na rozhodnutí prvoinstančního senátu pražského městského soudu o propadnutí použité hokejky na pozemní hokej pak vrchní soud nenašel důvod cokoli měnit.

Říct mámě čau

Přes městským ani před vrchním soudem se Štěpán O. ke svému činu obsáhleji nevyjádřil. Policistům ale po zadržení řekl, že ho k útoku přiměly neustálé matčiny výčitky; výtky, že to nikam nedotáhl, jen se vyučil a neudělal si maturitu. „Pořád jsem musel poslouchat, že jsem k ničemu a dělám všechno špatně," osvětloval, co se stalo spouštěčem agrese.

Takováhle hádka, jaká nebyla ničím výjimečným, se prý rozhořela i uprostřed noci - během cesty z toalety. Pachatel se pak uklidňoval u láhve vína, načež si dal k snídani rizoto. Asi deset minut před šestou znovu nakoukl do matčiny ložnice - prý proto, aby se rozloučil před odchodem do práce. „Říct jí čau," vysvětloval, s jakým záměrem přišel do ložnice za mámou, o které věděl, že do zaměstnání odchází později, a tudíž může spát o hodinu déle než on.

Opět se prý ale rozhořela hádka - a syn na marku v opilosti zaútočil. Napadení si podle vlastních slov nepamatuje - podle znalců však je zřejmé, že ženu tloukl hokejkou, přičemž jí způsobil mimo jiné zlomeninu jařmové kosti i spodiny lební, zlomeninu obou čelistí a také ruky. Vážné pohmoždění mozku zřejmě vedlo k tomu, že žena upadla do bezvědomí a část synova řádění spojeného s velmi bolestivými zraněními už nevnímala.

Blíže nezjištěným nástrojem - zřejmě nožem - vrah ještě 53leté oběti poznamenal obličej, škrtil ji zauzlovanou šálou - a nakonec tělo ukryl na půdě. Tam pak tělo s roubíkem ze smotaných ponožek v ústech našla vrahova sestra, která volala policii už ve chvíli, kdy z hořejšího patra uslyšela křik a dupání. Nahoru se ale mladá žena, kterou bratr také v dětství napadl, odvážila až ve chvíli, kdy bratr z domku utekl a ona za ním zamkla.

Člověk bez citu

Již dříve vrah vypověděl, že po činu měl schůzku s kamarádem, který mu přinesl pervitin; prý zadarmo. Vysvětloval také, že kabelku neodnesl proto, aby se obohatil, ale z toho důvodu, že byla od krve. V tom mu soud uvěřil - i s ohledem na minimální částku, která se nacházela uvnitř.

Naopak obhajoba nepochodila s argumentem, že obžalovaný trpí anetismem - neléčitelnou poruchou osobnosti spojenou s neschopností učit se normálnímu sociálnímu chování a s nedostatkem empatie k ostatním lidem včetně lhostejnosti k tomu, že jim způsobuje bolest.

Tohle sice skutečně mohlo neopatrně ovlivnit ovládací a rozpoznávací schopnosti - podle slov státního zástupce Zdeňka Topinky zřejmě ale větší vliv měla opilost prostá, kterou si pachatel sám dobrovolně přivodil.

Znalecké zkoumání obžalovaný odmítlExperti z oboru psychiatrie a psychologie navrhovali uložit obžalovanému kromě trestu za vraždu ještě detenci (ochranné opatření vykonávané ve speciálním ústavu na pomezí psychiatrické léčebny a věznice, tedy s přísnějším režimem a bez možnosti léčbu ovlivňovat či svobodně odejít), která měla souviset se sexuální poruchou. V té souvislosti znalci chtěli přibrat ještě kolegu sexuologa. Podrobit se jeho zkoumání ale obžalovaný odmítl. Tím pádem na rozhodování o uložení zabezpečovací detence nedošlo, protože dokazování v tomto směru nebylo úplné.

Čtěte také: Ubil matku hokejkou, dostal za to dvacet let