VYBERTE SI REGION

Útok tyčí na děti: Soud zmírnil následnou léčbu

Praha – Sedmiletý trest, který si má odpykat ve věznici s ostrahou, potvrdil v úterý odvolací senát Vrchního soudu v Praze 32letému Borisi Dankaničovi z Mladoboleslavska.

21.2.2012
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Lubomír Stehlík

Ten loni 26. srpna vpodvečer u hráze Nepomuckého rybníka v Praze napadl a zranil dvě nezletilé děti. Obě byly se zraněními hlavy odvezeny do nemocnice – naštěstí se ale ukázalo, že ač byl nepochopitelný útok neskutečně razantní, nepřivodil jim vážnější úraz.

Brutální útok v opilosti

Patnáctiletého mladíka a jeho o dva roky mladší kamarádku Dankanič v opilosti ztloukl kovovou tyčí zřejmě jen proto, že ho vyprovokoval pohled na šťastně se objímající pár – zatímco on trvalý vztah neměl. Navzdory své vysoké inteligenci se rozhodl naložit se svým životem jinak – zasvětil ho bezdomoveckému potloukání, krádežím, popíjení alkoholu, kdy bez problému zvládl zkonzumovat několik litrů vína denně, a užívání dalších návykových látek. I v tomto směru byl nebývale aktivní; vedle pervitinu a marihuany, což byly jeho nejoblíbenější drogy, stihl ochutnat skutečně ledacos. „Je toho široká škála – včetně houbiček či durmanu,“ konstatovala předsedkyně odvolacího senátu Jaroslava Maternová.

Připomněla také, že pod vlivem drog kombinovaných s alkoholem se obžalovaný dopouštěl i násilných činů – v polovině července byl v Karlových Varech odsouzen za ublížení na zdraví a výtržnictví a počátkem listopadu se před Obvodním soudem pro Prahu 5 zpovídal z napadení strážníka. Tyto dřívější tresty byly nyní zahrnuty do sedmiletého souhrnného verdiktu.

O jednu léčbu bude méně

Výší trestu vyměřeného 10. ledna Městským soudem v Praze se ale senát soudkyně Maternové nezabýval. A předmětem jeho jednání nebyly ani pětiletý zákaz pobytu obžalovaného v hlavním městě či stanovení povinnosti nahradit zdravotním pojišťovnám náklady léčení napadených v celkové výši 18 358 Kč. Odvolání se týkalo výhradně rozhodnutí o uložení ochranného léčení psychiatrického, protialkoholního a protitoxikoma­nického, o kterém rovněž rozhodl pražský městský soud. Dankaničovi se nelíbilo, že až opustí kriminál, místo pobytu na svobodě ho čeká nástup do léčebny. A to je prostředí, které ho neláká. Několikrát už se tam ocitl – dobrovolně – vždy ale po několika dnech podepsal revers a zařízení opustil. Což ovšem v případě, že léčbu nařizuje soud, už udělat nemůže.

Pobytu v ústavu, jehož délku nelze předem stanovit ani odhadovat, se ale Dankanič nevyhne. Třebaže mu odvolací senát částečně vyhověl a vzhledem k tomu, že u něj experti nenalezli duševní poruchu ani chorobu, zrušil léčbu psychiatrickou, protialkoholnímu a protitoxikoma­nickému léčení ústavní formou se Dankanič bude muset podrobit. A to přesto, že příliš velkou naději na jeho nápravu znalci z oboru psychiatrie a psychologie nevidí. Bude ale alespoň ještě nějaký čas po odchodu z vězení pod odborným dohledem, když existuje velké riziko, že na svobodě se do světa alkoholu, drog a zločinu bude mít tendenci vrátit.

Naděje změnit svůj život

Znalci nicméně připustili, že i ve ve svém věku by ještě mohl za mřížemi vyzrát a dospět o náhledu, že tak jako dosud žít nelze a musí se změnit. A pokud by se to skutečně podařilo, pobyt v léčebně by ho mohl nasměrovat na správnou cestu.

„Uložení ochranného opatření je nejen v zájmu ochrany společnosti, ale i v zájmu jeho samotného,“ řekla na adresu obžalovaného soudkyně Maternová, když připomněla, že právě náklonnost k alkoholu a drogám je příčinou všech jeho selhání. „Byť se toto opatření nejeví příliš efektivní, není nicotné,“ shrnula dále obsáhlé vývozy znalců. Jiná forma léčby než pobyt v ústavu nařízený soudem přitom podle předsedkyně odvolacího senátu nepřipadá v úvahu – v minulosti totiž Dankanič opakovaně ukázal, že z vlastní vůle na odvykací léčbě nevytrvá, a dokonce odmítal brát léky naordinované lékařem, jelikož prý měl pocit, že mu nepomáhají. „Když nerespektuje ambulantní léčbu, je nutná léčba ústavní,“ uvedla soudkyně.

Není to blázen, jen opilec a feťák

Zkoumání znalců ukázalo, že dnes již pravomocně odsouzený pachatel šokujícího útoku na dvojici dětí netrpí duševní poruchou ani chorobou – a pokud hovoří o halucinacích a hlasech, které k němu promlouvají, nejde o nic jiného než o důsledek masivního zneužívání alkoholu a dalších návykových látek. Muž s nečekaně vysokým inteligenčním kvocientem je ale na hraně psychopatie neboli smíšené poruchy osobnosti umocněné nezdrženlivostí; dále jde o osobu dráždivou, disociální, s hysterionskými rysy a impulzivní reaktivitou. To vše se umocňuje pod vlivem návykových látek, kdy je dotyčný závislý na konzumaci alkoholu a v hojné míře zneužívá i drogy rozmanitého charakteru. Na tom sám nechce nic měnit, třebaže ví, že ho právě jeho náruživost přivádí k páchání trestné činnosti. Rozpoznávací schopnosti posuzovaného, který na běžný život řádného občana rezignoval z vlastní vůle, zůstaly zachovány, ovládací schopnosti podle posudku vymizely zhruba z poloviny.

Čtěte také: Za napadení dětí železnou tyčí sedm let vězení

Autor: Milan Holakovský

21.2.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
10

Mrznout bude do konce ledna, pak se oteplí

Pavel Koupal.
3

Pavel Koupal: Za komunistů si lidé odvykli myslet, řídila je strana

Bezpečnou nemocnicí se letos stala Ústřední vojenská nemocnice

Jihlava, Praha - Vítězem devátého ročníku celostátní ankety Bezpečná nemocnice se stala Ústřední vojenská nemocnice - Vojenská fakultní nemocnice Praha, která uspěla s projektem Bezpečná manipulace s léčivy. Druhá skončila třebíčská nemocnice s projektem na zvyšování bezpečnosti provozu operačních sálů a třetí místo obsadila Nemocnice Blansko soutěžící s projektem Prosím, polkněte si. V pátek sdělila mluvčí pořádajícího Kraje Vysočina Monika Brothánková.

Václav Aulický: Jaká místa mám v Praze rád

Praha - Architekt Václav Aulický se proslavil projektováním řady pražských budov. Známý je zejména jako autor kontroverzní Žižkovské věže či legendárního objektu ve stylu brutalismu, tedy bývalého Plynárenského centrálního dispečinku Transgas. Do podoby hlavního města se tak zapsal nezaměnitelným způsobem.

Češi berou neférově nízké platy. Proč nedostávají víc?

Místo hotových výrobků děláme jen polotovary. A za směnu toho zvládneme vyrobit méně než Němci.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies