Úmyslné prozrazení totožnosti svědkyně vyšetřovatel odmítá

Jaká je skutečná identita klíčové svědkyně sice obhájcům někdejších šéfů úřadu viněných z přijímání úplatků v souvislosti s pronájmem dálničních odpočívadel přímo nesdělil – v rámci úkonu seznámení se spisem jim ale měl zpřístupnit i protokol, z něhož tato informace týkající se zaměstnankyně ŘSD vyplývala.

Trvá na nevině

Muž, který podle vlastních slov ani oficiálně nedostal informaci, že v kauze figurují také utajení svědci, pochybení odmítá. Obžalobu Kotrč označil za vykonstruovanou – s tím, že před soudem skončil proto, že se stal nepohodlným „potížistou". Prý kvůli tomu, že poukazoval na nekoncepčnost práce a chyby, jichž se při řešení případu měli dopouštět jak detektivové Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality, tak i žalobkyně Vrchního státního zastupitelství v Praze.

A nezůstalo jen u upozorňování. Na jaře roku 2013 Kotrč také opakovaně předával podněty Generální inspekci bezpečnostních sborů (jejímž posláním je zkoumat trestnou činnost policistů). Nejprve poukazoval na pochybení ve vedení kauzy, pak doplnil upozornění, že prý svědkyně vypovídala pod vlivem alkoholu – a detektivové na ni údajně měli „tlačit" i výzvami, že pokud nezačne mluvit, nebude mít možnost včas vyzvednout své dítě ze školky.

Netrvalo dlouho a předmětem šetření inspekce se stal on sám; to už mu ale bylo vedení případu odebráno. V květnu roku 2013.

Vše se už vědělo

Z Kotrčova pohledu ovšem nebylo co vyzrazovat, jestliže on sám převzal kauzu v létě roku 2012 – a již dříve od policie pronikla informace o svědkyni k novinářům; v roce 2011 o ní psal jeden internetový server a také zpravodajsko-společenský týdeník. Odpověď měl obžalovaný ve středu i na námitku předsedkyně senátu Hany Hrnčířové, která zpochybnila jeho slova, že nedostal informace o tom, že jde o utajenou svědkyni.

Jednoznačně to podle soudkyně plyne už z usnesení o zahájení trestního stíhání z roku 2011. Na to Kotrč namítal, že vedení kauzy včetně s ní souvisejících písemností se nacházelo v chaosu; spis, který převzal, měl podobu 60 neuspořádaných šanonů a do elektronického systému bylo zaneseno jen minimum listin. Postěžoval si také, že ačkoli on byl oficiálně vedoucím vyšetřovacího týmu, práci ve skutečnosti řídil jeho šéf.

Dalším bodem obžaloby je údajné zneužití pravomoci v souvislosti s rozhovorem, který Kotrč ke kauze poskytl internetovému serveru – nejen k prošetřovanému dění v ŘSD, ale i ke svému vlastnímu případu. I v tomto punktu trvá na své nevině. Jen prý shrnul známá fakta – a neuvedl žádné nové informace.