Nedostupnému Krejčířovi soud vyměřil 15 let za snahu o vytunelování Čepra

Do vyměřeného trestu, jehož uložením vyhověl návrhu státního zástupce Jaroslava Dolejšího, senát Hany Hrnčířové zahrnul i dřívější tresty, které Krejčířovi české soudy vyměřily za hospodářské delikty (včetně daňového úniku vyčísleného na půl miliardy).

Verdikt zatím není pravomocný a podle Krejčířovy advokátky Karolíny Babákové klient nejspíš podá odvolání. Zvlášť pokud jde o přípravu vraždy podle ní rozsudek „absolutně neodpovídá" tomu, jak probíhalo dokazování; nesouhlasí nicméně s výrokem soudu jako celkem).

Společně s nepřítomným obžalovaným (který je pro velmi závažné zločiny aktuálně souzen v Jihoafrické republice) bylo souzeno dalších deset lidí. Trestní senát je uznal vinnými – většinou ale rozdal podmínky nebo upustil od potrestání.

Za mříže posílá pouze údajného člena gangu Aleše Zagoru a někdejšího obchodního ředitele Čepra Martina Pechana, který se podle verdiktu vědomě zapojil do činnosti skupiny. Rovněž nepravomocně oběma vyměřil pětileté tresty. Krejčíř a Pechan by také společně měli zaplatit Čepru více než 18milionovou škodu (což je však jen čtvrtina částky, kterou podnik požadoval).

Fiktivní třímiliardové dluhy

Podstata zločinu měla spočívat ve vytvoření fiktivních třímiliardových dluhů nárokovaných firmami Bena a Tukový průmysl Ostrava (Pechan nicméně před soudem trval na tom, že šlo o skutečné pohledávky vycházející z manipulací s dovezenými pohonnými hmotami umístěnými v zásobnících).

Peníze v letech 2003 a 2004 firmy vymáhaly soudně, přičemž o těchto jednáních se firma nedověděla, a tak vůbec nereagovala. To zajišťovala úřednice z podatelny, jejímž úkolem bylo nechat zmizet soudní obsílky. Čepro prohrálo – načež se o všem dovědělo, až když byla nařízena exekuce. Vše zachránil teprve zásah policie.

Žertovné balíčky bankovek

Tukový průmysl měl Krejčířovi pomoci také k získání dalších dvou miliard. Plán v roku 2005 spočíval v umístění padělaných švýcarských franků v prostorách firmy (někteří z obžalovaných se však hájili tím, že bylo zřejmé, že nejde o skutečné peníze, ale o žertovné balíčky bankovek určené k oslavě padesátin) – načež tuto hotovost měl smluvený celník zabavit na úhradu smyšleného celního dluhu. Pak se počítalo s jeho vraždou (navenek to mělo vypadat, že s penězi utekl); firma by poté doložila, že žádný dluh neexistoval, a požadovala by po státu náhradu.

Vše nakonec oznámil policii Krejčířem dosazený jednatel Tukového průmyslu Radek Zwierzyna, který začal mít obavy, že k likvidaci by mohl být posléze určen i on sám. Krejčíř byl poté zadržen, záhy ale policistům skandálně uprchl během domovní prohlídky v komplexu jeho vily v Černošicích na Praze-západ. Přes Seychely se pak dostal do Jihoafrické republiky, kde nyní pobývá ve vězení.

Krejčíř byl odsouzen za celní únik, podvod a tunelování

Výběr trestních kauz Radovana Krejčíře, které řeší či řešila česká justice (pražský soud v souvislosti s kauzou Čepro odsoudil uprchlého Krejčíře na 15 let do vězení):

Podvod s akciemi Tepláren Otrokovice

Krejčíř získal akcie otrokovické teplárny od firmy Frymis jako jednatel společnosti Corado Credit z Českého Těšína. Podle obžaloby je vylákal pod falešnou záminkou, že je potřebuje pro účetní operace své společnosti. Akcie ale v rozporu s dohodou nevrátil, ani za ně nezaplatil. Vzniklou škodu soudy vyčíslily na 75 milionů korun. Justice Krejčířovi za podvod vyměřila v srpnu 2010 pravomocný šestiletý trest.

Vytunelování společnosti Technology Leasing

V květnu 2013 zamítl Nejvyšší soud Krejčířovo dovolání proti rozsudku, který ho uznal vinným z vytunelování společnosti Technology Leasing. Podle rozsudku Krejčíř vymyslel v roce 2002 plán na ovládnutí zmíněné firmy a vyvedení jejích finančních prostředků s využitím leasingových operací. Krejčíř spolu se dvěma spolupachateli získal od firmy Technology Leasing téměř 108 milionů korun bez poskytnutí protihodnoty. Peníze si pak pachatelé rozdělili. Za vytunelování firmy a další trestné činy dostal Krejčíř v lednu 2011 souhrnný osmiletý trest.

Celní únik ve společnosti M5

V listopadu 2013 rozhodl odvolací vrchní soud, že Krejčíř má strávit 10,5 roku ve vězení za více než půlmiliardový daňový únik jihlavské společnosti M5. Podle obžaloby Krejčíř a další tři lidé zneužívali od listopadu 2001 do ledna 2002 při dovozu benzinu a nafty povolení nezajišťovat celní dluh. Nemuseli tak na hranicích platit clo hotově. Zákon to umožňoval, avšak dluh musel být uhrazen do deseti dnů. Obvinění ale peníze nespláceli, čímž podle státního zástupce zkrátili stát na daních o 533 milionů korun. Pravomocný trest pro Krejčíře v délce 10,5 roku je souhrnný, započtena jsou do něj tedy i předchozí odsouzení. Součástí trestu je rovněž pokuta tři miliony korun a pětiletý zákaz působení ve vedení obchodních společností. Nejvyšší soud nedávno odmítl Krejčířovo dovolání.

Vyvedení peněz ze společnosti Corado Holding

V roce 2010 soudy Krejčíře zprostily obvinění, že machinacemi s akciemi vyvedl z vlastní firmy Corado Holding do ciziny 271 milionů korun. Podle žaloby Krejčíř nakoupil pro Corado Holding od své firmy sídlící na Britských panenských ostrovech bezcenné akcie společnosti Roget's Investments Internacional ze Seychelských ostrovů. Podle pravomocného verdiktu soudu nešlo o trestný čin.

Podvody vůči společnosti Čepro a vražda celníka

Pražský městský soud dnes Krejčíře za snahu o vytunelování státního podniku Čepro a přípravu vraždy celníka poslal na 15 let do vězení. Do tohoto trestu se započítávají i jeho dřívější odsouzení za půlmiliardový daňový únik a další zločiny, za něž byl odsouzen dříve. Verdikt není pravomocný. Krejčíř s někdejším obchodním ředitelem Čepra Martinem Pechanem údajně vytvořili fiktivní pohledávky firem Bena a Tukový průmysl Ostrava vůči Čepru za více než 2,6 miliardy korun. Peníze na státním podniku v roce 2003 a 2004 vymáhali soudně, o čemž se však vedení firmy vůbec nedozvědělo, protože podplacený zaměstnanec zatajoval soudní obsílky. Soudy pak domnělý nárok firem vůči Čepru pravomocně uznaly a k exekuci ve státním podniku následně nedošlo jen díky zásahu policie. Podle žaloby chtěl Krejčíř rovněž vymáhat po státu dvě miliardy korun tak, že nechal ve firmě Tukový průmysl uložit padělané peníze. Podplacený celník je měl naoko zabavil na úhradu celního dluhu firmy a poté i s penězi uprchnout. Podle obžaloby Krejčíř a další obžalovaní chtěli následně celníka nechat zavraždit.

Vydírání podnikatele

Obžaloba tvrdí, že Krejčíř zorganizoval únos podnikatele Jakuba Konečného, aby ho jakožto údajného policejního informátora postrašil a aby se dostal k jeho nemovitostem. Pražský městský soud Krejčíře v roce 2008 uznal vinným z organizace únosu; verdikt však zrušil Nejvyšší soud. Čin byl posléze překvalifikován na pokus o vydírání a soud potrestal Krejčíře 6,5 roky vězení. Také toto rozhodnutí odvolací senát zrušil. Případ se tak vrátil před městský soud, který loni stíhání zastavil s odůvodněním, že případný trest by byl bezvýznamný vedle souhrnného trestu uloženého Krejčířovi v jiných kauzách. Letos na jaře ale vrchní soud nařídil dotáhnout případ do konce.