Údajnému hlavnímu organizátorovi Michaelu Švábovi, který podle verdiktu zločiny vymýšlel, plánoval i připravoval, uložil Durdíkův senát zatím nepravomocné doživotí, stejnou výměrou trestu pamatoval i na Libora Skopalíka, který podle výsledků dokazování byl Švábovou pravou rukou a organizoval pobyty v zahraničí.
Nejvyšší možný trest navrhoval státní zástupce Vladimír Mužík také pro Petra Klementa (který byl údajně vykonavatelem vražd, spáchaných předloni v dubajské poušti a loni u italských hranic); podle verdiktu, který ještě bude posuzovat odvolací senát Vrchního soudu v Praze, si ale tento obžalovaný má odpykat trest o stupínek mírnější: 30 let odnětí svobody ve věznici se zvýšenou ostrahou.
Na jeho provinění soud nahlížel přece jen mírněji než na organizátorskou úlohu, kdy si šéfové gangu mohli na krvavou „práci" případně najít někoho jiného.
Za spolupráci jen dvacet let
S návrhem žalobce Mužíka se pak soud ztotožnil v případě spolupracujícího obviněného Daniela Dimitrova, pro něhož žalobce žádal 20letý trest; nebýt ale jeho přiznání, lítosti, a především výpovědí usvědčujících ostatní obžalované, bylo to podle Mužíkových slov také na doživotní trest.
Zbývajícím členům organizované zločinecké skupiny, Jiřímu Přeučilovi, Miloslavu Malíkovi a Skopalíkovu bratru Petrovi, jejichž zapojení do únosů a vydírání bylo menšího rozsahu a na vraždách se nepodíleli, soud uložil tresty v trvání devíti a deseti let.
Podpora náročná na investice
Únosy a vydírání podnikatelů byly podle soudu plánovány s cílem získat maximální výnos. Jako v byznysu. Vůdci přitom věděli, že aby byla akce zdařilá, vyžádá si logistickou podporu náročnou na investice; došlo tedy i na třísettisícovou půjčku kvůli řádnému zajištění organizace únosu.
Činnost gangu by se dala přirovnat k podnikání, ba dokonce k fungování zločinecké firmy. Porady se sice nekonaly, členové gangu ale podle Durdíkových slov o sobě věděli a dobře znali, kdo má jaký úkol. A dokonce fungovalo i něco jako firemní hierarchie.
Švábova vůdcovská role byla jasná - naopak v případě Malíka a Přeučila, kteří se neosvědčili (Malík akci neunesl psychicky a Přeučil způsobil problémy, když mu byl na hranicích odebrán pas), se uplatnil tvrdý šéfovský přístup: protože zklamali, pozvání na další akci už nedostali; to je nyní fakticky ochránilo před uložením přísnějšího trestu.
S vraždami se počítalo
Odmítnutí účasti pro příště ale neplatilo v případě vraždícího Klementa, o němž někteří z obžalovaných prohlašovali, že zabíjel nečekaně a neplánovaně. Z toho soud vyvozuje, že on spácháním zločinu neselhal. Jinými slovy: vraždy, s nimiž se opravdu původně nepočítalo, po úpravě záměrů již plánované byly.
Změně plánu ostatně nasvědčují i další důkazy, z nichž nejpádnějšími jsou záznam kamery v autě, která zůstala omylem zapnutá, a SMS zprávy posílané mezi obžalovanými.
Soud neměl pochybnosti o vrahovi
O tom, že vraždil skutečně Klement, soud nemá pochybnosti. On to sice odmítal a ukazoval prstem na Dimitrova - a rovněž při vyhlášení verdiktu, kdy ho předseda senátu označil jako dvojnásobného vykonavatele ortelu, odmítavě zavrtěl hlavou - v tomto punktu ale soud nemá pochybnosti a Klementovu výpověď u hlavního líčení označil za zcela nevěrohodnou.
Tam, kde nejistota panuje, pak Durdíkův senát rozhodl o dílčím zproštění obžaloby. To se týká především podílu některých obžalovaných na loupeži obrazů, údajně pocházejících z tvůrčí dílny Pabla Picassa a Augusta Renoira. Soud tím podle Durdíkových slov neřekl, že se vše neodehrálo tak, jak uvádí obžaloba; mohlo to tak být - nepodařilo se to ale prokázat.
Třicet milionů za záchranu života
Senát se v mnoha případech musel vyrovnat se zcela protichůdnými výpověďmi, které obžalovaní často ještě upravovali. S prvním z vydíraných podnikatelů, uneseným v roce 2011 do Španělska, se prý Šváb podle vlastních slov během společných diskusí málem skamarádil.
Tento muž přežil, když dostal příležitost vykoupit sebe a bezpečí své rodiny více než třiceti miliony korun zaplacenými v dolarech. Škoda prý, že se pořádně nepodíval na výpis z účtu dokumentující převod peněz - Šváb si totiž nechal peníze poslat na konto, vedené v zahraničí na jeho vlastní jméno, zatímco v kontaktu s obětí vystupoval pod jménem falešným…
Soud rovněž odmítl slova obžalovaných o relativně důstojných podmínkách, v nichž byli unesení podnikatelé v cizině drženi. Skutečnost byla jiná: řetěz na nohou, zprvu i pouta na rukou, neustálý dohled… „Poškozený přispíval na charitu - přece jen ale jiného druhu," poznamenal soudce Durdík, že o okolnostech, na nichž byl dán pokyn k převodu peněz, má jeho senát jasno.
Součástí nepravomocného verdiktu soudu první instance je i rozhodnutí o povinnosti obžalovaných uhradit 1,9 milionu dolarů podnikateli, který dostal příležitost se vykoupit; dále mají vyplatit odklonění po 240 tisících korun pětici pozůstalých po obětech vražd.
Kdo je kdoMichael Šváb: Organizátor skupiny, který lákal podnikatele do ciziny. Na zločin se dal údajně proto, že po propuštění z vězení v roce 2010, kde si odpykával trest za vydírání, nemohl najít práci. Žil v Praze, je mu 46 let.
Daniel Dimitrov: Bývalý policista z Kladna a spolupracující obviněný. Se Švábem a Liborem Skopalíkem se poznal ve vězení.
Petr Klement: Podle obžaloby zavraždil dvojici podnikatelů. Ke skupině se údajně přidal proto, že jednomu členu gangu dlužil peníze za nevydařený prodej obrazů. Pochází z Rokycanska.
Další komplicové: Libor Skopalík, prý Švábova pravá ruka, jeho bratr Petr Skopalík a Miloslav Malík ze Zlínska a Jiří Přeučil z Prahy.
Dvě či více doživotí v jedné kauze uložily soudy vzácně
Přehled případů, kdy byl v Česku po roce 1990 udělen trest doživotí více pachatelům souzeným v téže kauze (řazeno chronologicky):
Ondrej Gažik, František Gaži, František Daniš - Za tři vraždy důchodců v Havířově-Horní Suché, omezování osobní svobody a další trestné činy jim Krajský soud v Ostravě 18. prosince 1991 vyměřil doživotní tresty. Podle tisku vrchní soud později Danišovi a Gažimu tresty zmírnil na 25 let vězení; jediným doživotně odsouzeným tak zůstal Ondrej Gažik.
Josef Kott, Michal Kutílek - Na konci října 1991 byl za vraždu čtyř lidí a jeden pokus vraždy odsouzen tehdy čtyřiatřicetiletý Kott. Jeho o šest let staršího komplice Kutílka odsoudil k témuž trestu 6. října 1995 Vrchní soud v Praze. Kott s Kutílkem na jaře 1990 nejprve zastřelili nočního hlídače v Nýřanech a vzápětí poté ubodali dvě stopařky. Následně Kott zastřelil taxikáře v Praze a při cestě do Plzně přepadl s Kutílkem britského řidiče kamionu. Ten útok přežil a oba zločince identifikoval. Podle tisku se Kutílek později přiznal ještě k další vraždě. Jeho pátou obětí byl mladík z Plzně.
Ludvík Černý, Vladimír Kuna - V půlce dubna 1997 je Krajský soud v Praze poslal na doživotí za sérii vražd z let 1991 až 1993, jejichž oběti byly nalezeny na dně přehrady Orlík. Kuna, jenž se podílel na několika vraždách, se v listopadu 1997 domohl zmírnění trestu na 25 let vězení. Černému byl doživotní trest za pět prokázaných vražd potvrzen.
Jaroslav a Dana Stodolovi - Doživotní trest vězení tomuto manželskému páru uložil v dubnu 2004 Krajský soud v Hradci Králové. Potrestal je tak za sérii osmi vražd a dalších trestných činů. Dnes už bývalí manželé napadali v letech 2001 až 2003 starší a bezmocné lidi, které kvůli získání peněz uškrtili.
Rudolf Fian, Tomáš Křepela - Nepravomocný trest doživotí jim letos 21. května uložil Krajský soud ve Zlíně. Oba muži údajně vyrobili směs obsahující smrtelně jedovatý metanol, která se následně dostala do prodeje jako alkohol. Podle soudu tím způsobili smrt 38 lidí.
Michael Šváb, Libor Skopalík - Městský soud v Praze dnes uznal sedmičlenný gang vinným z únosů několika podnikatelů do ciziny, které ve dvou případech skončily vraždou. Hlava skupiny Šváb a jeho pobočník Skopalík dostali doživotí, údajný přímý vykonavatel vražd Petr Klement 30 let a spolupracující obviněný Daniel Dimitrov 20 let vězení. Zbylým třem členům skupiny soud uložil od devíti do deseti let odnětí svobody.