„Vzal jsem si prášky na spaní, které mi zbyly od pana doktora," vysvětloval pak nesvěžím hlasem předsedkyni senátu Evě Miláčkové, co se s ním stalo. Lékař vazební věznice na Ruzyni mu sice žádné tablety nenaordinoval, ale Borčovi podle vlastních slov zbyla ještě zásoba z minulých měsíců. Užíval prý léky proti bolesti i psychofarmaka, dokonce nějaký čas strávil na vězeňské psychiatrii v Brně. Proč se před třetím dnem jednání ve své kauze nadopoval léky, ale Borč uspokojivě nevysvětlil. Chtěl se snad uklidnit pro případ, že by již padl verdikt?

Čtěte také: Hádka v opilosti skončila neslýchaně brutálním mordem

V případu neslýchaně brutálního mordu bezdomovce, kterého vrazi (či vrah) umlátili v Bělé pod Bezdězem loni někdy kolem poloviny prosince, ovšem bude na rozsudek ještě třeba počkat. Kvůli výslechu dalších svědků a také znalce sexuologa odročila soudkyně Miláčková jednání na polovinu září.

Případ, ve kterém figurují dva obžalovaní, odstartoval letos 31.ledna. Tehdy pracovníci Povodí Labe čistící vodní toky našli tělo. To muži, kteří byli na místě činu, odvezli na káře k potoku, kam mrtvolu vyhodili a zamaskovali rákosím a větvemi. K podílu na ukrytí těla se přiznávají oba obžalovaní – Borč i jeho o 29 roků mladší známý (a podle Borčových slov rovněž milenec) Jan Švejda. Ten ale jakékoli homosexuální kontakty s rozhodností odmítá.

Zatímco účast na odklízení těla oběti oba muži nepopírají, na tom, kdo má na svědomí bezdomovcův život, se neshodnou. Zajedno jsou jen v jednom: tím, kdo nešťastníka doslova umlátil pěstí a ukopal, byl ten druhý. „A já se ho bál natolik, že jsem mu v hrůzném činu nedokázal zabránit." Tak zní věta, kterou v malých obměnách zopakovali oba obžalovaní, svalující vinu jeden na druhého.

Krvavé řádění v Borčově bytě bylo vskutku děsivé: oběť měla nejen zpřelámaných devět žeber na pravé i devět na levé straně hrudníku, ale také velmi vážná poranění způsobená údery do hlavy. A to nebylo vše! Soudní lékaři našli ještě pět ran zasazených nožem do obličeje – a navíc chybělo levé ucho. Podstatná část boltce byla odříznutá!

Motivace takto brutálního činu, za který soud může v případě uznání viny uložit až výjimečné tresty, je nejasná. Oba obžalovaní – byť každý odlišně – hovoří o hádce vzniklé během společného popíjení; patrně šlo o spor kvůli penězům. Jiný motiv ale nabídl bezdomovec z Bělé Milan M., kterého ve čtvrtek eskortovali jako svědka k soudu policisté. „On se k němu chodil ohřát. Jestli spolu něco měli, to nevím. Ale je to možné," naznačil. „Já jsem v minulosti viděl zavražděného líbat se s Borčem v parku; Švejda mohl žárlit. Nic konkrétního nevím, ale možné to je," vypověděl Milan M., který rovněž prozradil, jaké mají obžalovaní v Bělé přezdívky: Sandokan a Šváb.

K otázce motivu otřesného skutku šokujícího brutalitou ve čtvrtek mnoho neprozradili ani slyšení znalci – psychiatr Ilja Žukov a psycholog Radek Ptáček. Musel to prý být čin spáchaný v afektu – přičemž z chování obou obžalovaných lze usuzovat, že podíl na vraždě měl každý z nich. Pro oba obžalované je podle Ptáčkových slov příznačná primitivně strukturovaná osobnost, čemuž odpovídají i vzorce sociálního chování; agresivita je používána jako primitivní způsob řešení náročnějších situací, což ještě umocňuje impulzivita a obtížné sociální přizpůsobení.

U obou obžalovaných se znalci shodli, že netrpí duševní chorobou. A to ani Borč, který byl v péči psychiatrů už od mládí. Oba muži přítomní na místě vraždy také dokázali rozpoznat nesprávnost svého jednání a mohli své chování ovládat, a to i navzdory intelektu přinejmenším v pásmu podprůměru. Ani alkohol zřejmě nezastřel jejich mysl natolik, aby nevěděli, co dělají. Svědčí o tom vylíčení konkrétních podrobností osudného dne – a také vlastní slova obžalovaných. Švejda přiznává tři vypitá piva, Borč hovoří o dvou deckách krabicového vína. A podle slov znalce psychiatra není důvod jim nevěřit. „Obžalovaný není takový debil – tím myslím mentálně retardovaný – aby tvrdil, že nebyl ovlivněn alkoholem, a přitom byl. A on tvrdí, že vypitý alkohol na jeho jednání vliv neměl," prohlásil Žukov.