Aktéři příběhu, kterému by v případě, že by byl vymyšlený, nikdo neuvěří: šlo totiž o kauzu podvodného získání velkého balíku peněz od muže bez přístřeší. Jinak se už shodli na jediném: protistrana nemá pravdu a vymýšlí si.

Těmi, kdo lhali, byli podle odvolacího senátu Lenky Konopové Šoška s Černou. Bezdomovce, který jim příležitostně vypomáhal s jednoduchými pracemi nebo pochůzkami, a hlavně náruživého hráče sázejícího sportku, na niž mu podle jeho vlastních slov musely zbýt peníze, i kdyby neměl jíst, podle pravomocného verdiktu obrali o jeho výhru.

Na šest let za mříže

K tomuhle závěru dospěl už v dubnu Městský soud v Praze, který změnil svůj loňský zprošťující verdikt a oběma uložil pětileté tresty a povinnost vrátit většinu podvodně získaných peněz: 25 milionů. Z podnětu odvolání obou stran se kauzou opětovně zabýval ještě vrchní soud - a Šoška s Černou tam ve čtvrtek prohráli ještě další rok života.

Odvolací senát jim tresty zpřísnil; nově si mají odsedět po šesti letech. Na povinnosti vrátit peníze (které ale nemají, protože značnou sumu již dvojice utratila) se nic nemění.

Dozajista ale ještě poputuje dovolání k Nejvyššímu soudu ČR v Brně. Oba odsouzení trvají na tom, že se žádné hanebnosti nedopustili. Žádný podvod, žádné klamání - nic takového se podle nich nestalo. Výherní tiket prý Václavkovi nesebrali, ale patřil jim od počátku. Ano, z trafiky ho skutečně přinesl bezdomovec, který jim pomáhal - ale to proto, že ho tam poslali, aby vsadil.

Pro ně a za jejich peníze. Václavkova verze, k níž se soud přiklonil, je ale jiná. Výherní tiket byl jednou z jeho vlastních, pravidelně podávaných sázenek - a dvojici, kterou považoval za své přátele, se svěřil se štěstím, které ho potkalo, načež přijal nabídku s převzetím výhry. Bál se, že bude mít potíže - nemohl totiž předložit dva doklady totožnosti při ověření výhry ani nahlásit číslo bankovního účtu pro její vyzvednutí (vysoké výhry se totiž nevyplácení v hotovosti; sázková společnost dá výherci jen menší zálohu a zbytek poukazuje na konto).

Žil v domnění, že mu dům patří

Bizarní scénář začal psát život před čtyřmi roky. V červnu 2010. Podle verze, k níž se přiklonily soudy, Černá se Šoškou využili příležitosti, která se jim naskytla, a bezdomovce oklamali. Černá výhru vyzvedla na své jméno - načež pár začal utrácet. Nakoupil oblečení, auta - a největším výdajem bylo pořízení vily s vnitřním bazénem v Klánovicích; tahle nemovitost přišla na 12,5 milionu korun.

Václavek, který byl u všech jednání osobně přítomen, žil v představě, že tohle všechno patří jemu. S Černou a Šoškou také v Klánovicích skutečně bydlel i jedl. Ve skutečnosti ale oni nežili v jeho domě, jak předpokládal, ale naopak: on byl u nich.

„Z vděčnosti, že nám přinesl štěstí," vysvětlovala dvojice, proč pro bezdomovce v koupeném domě zřídila vlastní byt a starala se o něj. A prý také z vděčnosti za to, že jim s výherním tiketem neutekl. Devítiměsíční soužití ale nebylo bezproblémové. Na jaře roku 2011 přišly hádky a v květnu nakonec Václavek opět skončil na ulici. Znovu jako bezdomovec bez koruny - a jak připomněla zmocněnkyně poškozeného Veronika Beerová, ač je milionářem, dodnes žije na ubytovně a trápí ho nejistota, zda si zítra bude mít zač koupit jídlo. A také vsadit; s tím totiž nepřestal…

Využili situace?

Příběh se ale neodehrál tak, jak ho vidí soudy, namítá advokát Černé Jiří Stránský. Podle něj patřil výherní tiket klientce a bezdomovci se za jeho podíl dostalo odměny vpravdě královské. To, jak vše nakonec dopadlo, se z jeho pohledu stalo z viny Václavka, kterého prý pálilo dobré bydlo. Podle právníkových slov se nedokázal vypořádat s pohostinností, která pro něj znamenala naprostou změnu způsobu života.

„Chybělo mu, že mu nic nechybí," poznamenal obhájce. Černá pak dodala, že důkazy o vině neexistují, pravdu ale v kauze ovlivněné senzacechtivými médii nikdo slyšet nechce.

Beerová ale oponuje. Trvá na tom, že to, co tvrdí Šoška s Černou, je očividný nesmysl. Kdyby skutečně byla výhra jejich, jakou by mělo logiku vlastně cizího muže - před výhrou totiž u nich nejen nikdy nepřespával, ani když neměl kam jít, ale ani nebyl na návštěvě - brát s sebou na všechna jednání? Nota bene když jde o člověka podle znaleckého vyjádření lehce mentálně retardovaného, jehož schopnost pochopit, o čem je vlastně řeč, je poněkud nejistá?

Ať už je hlavně po všem

Ostatně právě osobnost poškozeného byla jedním z důvodů, proč mu soudy nakonec uvěřily: kdyby si příběh, který vypráví, vybájil, těžko by ho po celé roky dokázal udržet v konzistentní podobě.

A sám Václavek? Rozruch, který se kolem něj točí, si rozhodně neužívá s gustem milionáře. „Ať už to skončí," vyslovil přání v jednací síni. Pravomocného verdiktu se opravdu dočkal. Ale skutečně konečného?