„Zaběhnutý obchod s marihuanou neopustil, i když skončil za mřížemi. Z vězení „dirigoval" dalších dvanáct lidí," přiblížil Hulan, v čem měla spočívat trestná činnost 13členné organizované skupiny řízené z vězení třicátníkem odsouzeným za vraždu – přičemž vedle něj se ve výkonu trestu za jinou trestnou činnost nachází ještě další stíhaný člověk.

Po aktuálním zákroku policie pak skončilo za mřížemi i pět dalších osob – putovaly do vazby. Zbývající šestice takzvaných pěšáků je stíhána na svobodě.

Hlavní místa prodeje

Přísně konspirativně pracující gang, v němž každé kolečko soukolí přesně plnilo své úkoly a lidé zapojení do jeho činnosti důsledně respektovali pravomoci dané hierarchií skupiny, podle Hulanových slov prodával marihuanu ve vyhlášených pražských podnicích.

Za jedno z center těchto kšeftů považují detektivové vyhlášený music bar v Jakubské ulici, kde prý lidé napojení na činnost skupiny pracovali takříkajíc na směny, aby dokázali reagovat na poptávku po celou otevírací dobu a nestalo se, že by zájemce nebyl uspokojen.

Ostražitě si přitom hlídali, aby měli monopol a nějaký další obchodník s trávou jim zde nelezl do zelí – byť třeba jen z neznalosti místních vládců a jejich pravidel. Podle poznatků kriminalistů obchodníci s konopím byli nejen domluvení s personálem, ale měli i vlastní ochranku.

'Domácí rybník' 

„Oproti tomu druhý podnik, konkrétně jeden z barů v Anenské ulici, byl takzvaně domácí rybník. Ten si totiž hlavní aktéři obchodu sami otevřeli a provozovali právě proto, aby měli kde, pokud možno nepozorovaně, obchodovat s marihuanou. Za tímto účelem nechali dokonce v baru zhotovit falešnou stěnu, za kterou si odváděli zákazníky," přiblížil Hulan rozsah kšeftů s konopím a jeho zázemí.

Ve skryté místnosti zpravidla sedělo hned několik obchodníků, kteří zájemce dokázali odbavit rychle a k oboustranné spokojenosti. Zájemce za nimi posílala obsluha za barem. Navíc tento podnik sloužil jako skladiště, kam si jednotliví prodejci chodili doplňovat zásoby. Bylo to opatření zabraňující tomu, aby v případě odhalení skončili v rukou policie s větším množstvím marihuany.

Šlo o velké peníze

Detektivové zjistili, že skupina prodávala v průměru 80 gramů marihuany denně – a takto se kšefty hýbaly po celých dlouhých pět let. „Prozatímní celkově zadokumentovaný součet je okolo 80 kilogramů prodané sušiny za sledované období," uvedl Hulan.

Současně nabídl drobnou matematickou úlohu: každý si může spočítat, jaké peníze se v kšeftování s konopím točily, jestliže víme, že jeden gram byl k mání za tři stovky.

Hrozí vysoké tresty

Pokud obviněné osoby skončí před soudem a bude jim prokázána vina, mohou být ve hře tresty odnětí svobody v trvání od dvou do deseti let. Trestní řízení kriminalisté zahájili nejen pro nedovolenou výrobu a jiné nakládání s omamnými látkami, ale také pro maření výkonu úředního rozhodnutí – a dokonce pro výrobu a jiné nakládání s látkami s hormonálním účinkem.

Drogová kauza měla přesah do vězeníPřekvapením pro policejní detektivy bylo zjištění, kdo měl být hlavou marihuanového gangu: 30letý muž, který dlouhodobě pobývá v ruzyňské věznici; odpykává si tam 14letý trest za podíl na vraždě. Právě tento muž podle zjištění policistů drogové obchody od roku 2005 rozjížděl (nejprve s využitím „nahaněčů" hostů do klubů a barů a pak i s rozšířením aktivit) a do roku 2007 i osobně organizoval. A nyní se ukázalo, že nepřestal, ani když se jeho novou adresou stala vězeňská cela.

Stále byl tím, kdo rozhoduje, nařizuje a poroučí – jen už to nedělal přímo, ale zprostředkovaně: za pomoci členů rodiny, kamarádů a známých, kteří za ním pravidelně chodili do věznice na návštěvy. Jejich úkolem bylo „tam" vyslechnout pokyny – a „venku" pak proměnit slova ve skutky.

Šéfa přitom dotyčný nedělal z nostalgie nebo snad jen proto, aby svůj byznys zachoval v chodu pro dobu, až se vrátí na svobodu. Dělal to pro peníze. Kriminalisté zjistili, že mu spolupachatelé posílali podíl ze zisku. Určená procenta mu s železnou pravidelností chodila přímo na účet ve věznici – pod krytím provize z fungování klubu.

Kdo má v base prachy, ten je král. Nic pro něj není nemožné. Tohle potvrdí snad každý, kdo se někdy ocitl za mřížemi – byť třeba jen nakrátko. I zmiňovaný odsouzený si na ně dokázal obstarat, co chtěl; včetně věcí, které nejsou legálně dostupné nejen za mřížemi, ale ani mimo ni. Využíval dodavatelských služeb spoluvězně, který byl zaměstnán mimo věznici, a tak byl v kontaktu s životem na svobodě.

Od 30letého vězně dostával seznam věcí, které má dodat – třeba zakázané anabolické steroidy zneužívané pro růst svalové hmoty. Zboží prostřednictvím tajného mobilního telefonu objednával u dodavatelů – a od nich při konspiračních schůzkách také přebíral. Získat něco mimo věznici a dostat za mříže ale ještě není samo sebou.

Způsob se nicméně najít dá: kontraband kurýr pašoval do věznice ve vozíku s dvojitým dnem. Muže ochotného ke spolupráci našli oba odsouzení u přímo za zdmi věznice. Jeden z občanských zaměstnanců věznice se sice aktivně nezapojil – umožnil jim však skladovat věci ve své šatní skříňce.

Protože policejní detektivové přišli i na pomyslné chapadlo zasahující do věznice, spolupracovali s příslušníky Vězeňské služby ČR. Úspěšně: pašeráka i s převáženým kontrabandem se podařilo zadržet přímo ve vstupní bráně věznice.

Z pohledu detektivů je velmi pozoruhodná i minulost 30letého odsouzeného, odpykávajícího si trest za podíl na vraždě. Bezmála před deseti lety zemřel v rozstříleném terénním autě spolumajitel bezpečnostní agentury považovaný za známého a spolupracovníka dva měsíce předtím zastřeleného Františka Mrázka, často označovaného nejen za bývalého veksláka, který se dal na podnikání, ale také za velmi vlivného muže v podsvětí, ba dokonce za jednoho z jeho bossů.

V souvislosti s nájemnou vraždou, k níž došlo v březnu 2006 na parkovišti před restaurací v Kunratickém lese, byla v roce 2008 odsouzena pětice mužů, kteří se měli do akce zapojit. Souvislosti mezi oběma vraždami tehdy kriminalisté nenašli, Mrázkův vrah je dodnes neznámý.