Existuje v Praze místo, kam by se bál vstoupit i policajt? Asi sotva. Těžko prý jmenovat některou lokalitu, která by z hlediska vývoje zločinnosti byla vysloveně nebezpečná. Deníku to v pátek řekl Ivan Smékal, náměstek ředitele pražské policie.

Proměnou snad projde i centrum 

Nevalnou pověst mívalo kdysi hlavní nádraží, tam se ale situace zlepšila. A okřídlení slova Karlínu a Libni i zdaleka se vyhni? Ta neplatí už dávno, stejně jako tentýž výrok o Žižkovu a Libni, abychom nezapomněli na odkaz pepíků.

Nejenom policejní opatření, ale i revitalizace těchto oblastí s novou výstavbou prý přispěly k tomu, že v kultivovaném prostředí poklesla i kriminalita. A pražská policie věří, že podobnou proměnou projde i centrum Prahy: Václavské náměstí.

Kapesních krádeží v Praze bylo nahlášeno přes sedm tisí 

Problémový – alespoň podle statistik – dlouhodobě zůstává hlavně historický střed metropole. Bartolomějská, Benediktská, Krakovská – a Smíchov. To jsou místní oddělení policie, která evidují nejvíc trestných činů. Čísla však ještě neznamenají, že právě tedy je nebezpečno.

Hodně je ovlivňují kapesní krádeže, jichž bylo loni v Praze nahlášeno 7292 – a byť jich proti předloňsku o tisícovku ubylo, zůstávají v metropoli jednoznačně nejčetnějším skutkem.

Pro smíchov je charakteristických několik jevů

A také jednoznačně nejhůř odhalitelným. Dohledat zloděje zpětně je prakticky nemožné – úspěch tak policejní detektivové slaví ve chvíli, kdy na problémových místech číhají a kapesní zloděje takříkajíc popadnou za ruku. Přímo při činu. Poznat, že jsou dotyční na lovu, nestačí: musí počkat, až skutečně udeří.

To, kde byly kapesní krádeže nahlášeny, ovšem nic nevypovídá nic o tom, kde se skutečně staly. Že byly okradeny, oběti zpravidla zjistí až ve chvíli, kdy marně sáhnou po peněžence – a zpravidla nemají ani potuchy, kde a kdy o ni přišly. Pro Smíchov je pak podle Smékala charakteristických hned několik jevů. „Je to lokalita, kde je metro, velké nákupní centrum, nová zástavba či kanceláře," vysvětlil náměstek pražského policejního ředitele.

Do některých okrajových částí ruch velkoměsta nezasahuje 

Naopak jako nejpříznivější se jeví okrajové části Prahy. Prakticky všechny – s výjimkou Jižního Města. A pak také Lhotky, Stodůlek či Dejvic. Zvlášť příznivá čísla hlásí třeba Újezd nad Lesy či Čakovice. Tam ruch velkoměsta nezasahuje.

Cizinci, na jejichž peněženky si nenechavci brousí zuby, tam nezavítají. Nesjíždějí se tam ani zákazníci velkých obchodů nebo návštěvníci orgánů státní správy, jejichž auta by lákala zloděje – právě krádeže věcí z aut jsou v žebříčku četnosti jednotlivých typů zločinnosti na druhém místě.

Krádeží řešili policisté v metropoli přes šest tisíc

Téměř polovinu všech řešených skutků – 48 procent – představují v Praze krádeže prosté. Loni jich zde policisté zaznamenali 26 973 (což je, mimochodem, o 4942 méně než předloni).

Dvanácti procenty se na celkové sumě skutků podílejí krádeže vloupáním. Policisté v metropoli jich řešili 6866, což představuje meziroční pokles o 357. Veřejností nejsledovanější jsou násilné trestné činy, byť z celkového počtu nezaujímají ani tři procenta. Celkem jich policisté loni prošetřovali 1555, o 107 méně než v roce 2015.

V Praze se v průměru stane 155 trestných činů denně 

Vražd se stalo 20 – o čtyři méně než předloni. Tři z nich ještě čekají na odhalení pachatele: červencový nález novorozence na skládce, říjnová střelba na ulici v Praze 5 – a pak ještě jeden případ, o kterém pražští policisté nechtějí hovořit.

Vlastně nemohou. Pachatele totiž nehledá pražská kriminálka, ale detektivové Národní centrály proti organizovanému zločinu. Počet mordů v metropoli byl loni nejnižší od roku 1990. Nejmenší podíl ze samostatných kategorií pražské kriminality pak zaujímají mravnostní trestné činy. S počtem 318 zaujímají 0,8 procenta.

V průměru se v Praze stane 155 trestných činů denně. Obyčejně jich bývá více koncem roku, zatímco leden patří ke klidnějším obdobím. Loni to bylo naopak. Proč? „Nemám vysvětlení," krčí Smékal rameny.

Loni pražská policie řešila 56 432 trestných činů, nejméně od roku 1991. Pokles proti předloňsku dosahuje 12 procent. Objasněnost se drží nad 25 procenty.

Čtěte také: Kriminalita v ČR loni klesla o 12 pct. na 217 927 trestných činů