Jeden ze starších posluchačů, který se v jídelně zastavil víceméně náhodou, připustil, že v minulosti s návykovými látkami koketoval – sám ovšem dospěl k přesvědčení, že tohle není jeho cesta. Pomohlo, že si promluvil s kamarádem i s rodinou, i to, že potkal narkomany. „V hlavě mi to začalo šrotovat – a řekl jsem si: ne, takhle skončit nechci," svěřil se.

Opravdu nešlo o předem domluvené výchovné působení – nebo snad o snahu zavděčit se, případně zpestřit program setkání trochou legrace. Ukázalo se pak, že mimopražského mladíka osud přiměl dělat dospělá rozhodnutí v rámci rodinných vztahů už ve věku, kdy spousta jeho vrstevníků má nejvážnější starost s tím, kam vyrazit za zábavou. A právě na to, jaké mohou být konce, pokud se někdo rozhodne hledat povyražení mimo běžnou realitu, přišli upozornit odborníci.

Uvědomit si rizika

Měli byste vědět, co nechcete – ale také proč to chcete takhle, navázal na slova upřímného posluchače odborný ředitel Zapsaného ústavu společenské odpovědnosti Jiří Valnoha. S poučením typu neberte drogy, jsou hnusné, by asi nepochodil. Tohle přece každý ví – přesto mají v sobě návykové látky lákadlo čehosi tajemného, zapovězeného a snad i slibujícího, jímž i bez reklam vábí nové konzumenty.

Nikdo z mladých nemůže předpokládat, že se setkání s nimi vyhne. Jde o to mít v hlavě srovnané, jak se v takové chvíli zachovat. A co si člověk k tělu může pustit. Existují látky, kdy jediný drogový experiment dokáže odstartovat závislost. Nebo nové syntetické kanabinoidy, jejichž účinky se podobají konopí, ale jsou uměle připravené v laboratoři – a jejich dopady nejsou prozkoumané a mohou být zcela nepředvídatelné.

Jak z hlediska výsledného efektu, tak i zdravotního rizika. Tohle je podle lektorů třeba mít na paměti, stejně jako fakt, že do drogového kolotoče je snadné spadnout, ale už není jednoduché vystoupit; zvlášť ne ve velmi mladém věku. A po pravdě – leckdy není snadné ani odmítat nabídky lidí ze svého okolí. I proto se každému vyplatí ujasnit si, kdo jsou jeho opravdoví přátelé.

Život zničí i zmaří

Koho si podmaní, si droga nevybírá. Vedoucí preventistů policejního prezidia Zuzana Pidrmanová, která dříve působila na ředitelství pražské policie, uvedla jako příklad smutný osud manažera, který vedl firmu – a bral kokain. Našli ho mrtvého na záchodcích provozovny rychlého občerstvení. Pracovní úspěch a jakási vyzrálost ještě nutně neznamená srovnané životní hodnoty ve vztahu k drogám, zdůraznila.

Zaměstnance drogy často připraví o práci. Pokud si zaměstnavatel problémů všimne, dotyčného nejspíš vyhodí – pokud ho tedy konzument drog do té doby neokrade. U těch, kteří se na budoucí povolání teprve připravují, většinou vše začíná okrádáním rodičů. A často to vede – dřív nebo později – taky k vyhazovu: k vykázání z domova.

I když narkoman skončí někde ve squatu, v nevyužívané chatce, nebo třeba i pod mostem, stejně se jeho svět scvrkne na zoufalé pachtění za obstaráváním peněz pro opatření drogy. Pokud je uživatelem pervitinu, stačí mu tisícovka na den. Kdo se dá na heroin a při drogovém rozjezdu se trochu odpíchne, bude potřebovat až dva gramy na den – což už obnáší čtyři tisíce…

Krást není snadné

Kde peníze vzít? Krást, měli jasno posluchači. Stejnou odpověď mají ostatně i narkomani. Získat tolik peněz den co den ale není jednoduché. Příležitost vykrást auto se naskytne málokdy – a s krádežemi v obchodech je brzy konec.

Pro personál i ochranku v místě svého působiště se dotyčný brzy stane známou firmou. A pokud by ho napadlo vyrazit do jiné lokality (což se prý ale stává málokdy), stejně ho černí šerifové poznají snáz než falešnou pětku. Uhrovitá pleť, rozklepané tělo a nepřítomný pohled jsou výmluvné signály, připomněl Vladimír Štamberk z policejního oddělení v pražském Podolí.

„Po zadržení pachatele ochranka zavolá nás. A protože dneska se krádeže sčítají, je z toho trestný čin. Narkomani bez trvalého pobytu jsou stíháni často vazebně, takže si pobyt za mřížemi "užijí", i když pak následuje podmíněný trest. A na vazbě k drogám nikdo přístup nemá, takže následují nepěkné abstinenční příznaky. Nakonec mají odsouzení záznam v rejstříku trestů – a o dobrou práci nezavadí," naznačil Štamberk typický scénář.

Sebepožkozování

Na to, jak smutné následky může užívání drog mít, upozornil ve chvíli, kdy posluchače odkázal na místo v blízkosti jejich internátu, kudy učňové a studenti často procházejí a kde leckdy míjejí narkomany. Štamberk popsal nápadné znaky jednoho z nich, který býval velmi nadaným mužem; prý s IQ 150.

Dnes se hádá sám se sebou a policisté museli několikrát zasahovat, když byli přivoláni k jeho sebepoškozování. Rozhlížet se kolem sebe doporučila Renata Hladná z odboru protidrogové politiky Úřadu vlády ČR třeba i na hlavním nádraží. Není tam výjimkou spatřit mladé kluky, kteří prodávají sami sebe a nechávají se zneužívat…

Ani když to nedopadne úplně zle, nepřinesou drogy nic dobrého. Hladná na to poukázala na příkladu dnes 30leté slečny stěžující si na o šest let staršího přítele, kterému učarovala „pouhá" marihuana. „Za 15 let, co hulí, se změnil tak, že je totálně nepoužitelný; duševně i fyzicky," přiblížila neradostné konce.

Psychické problémy

Smutné jsou také následky v podobě psychických problémů; drogy dokážou třeba nastartovat schizofrenii. Nebo odbrzdit fóbie, úzkosti či halucinace. Každý z nás si může nést náchylnost k duševním poruchám či chorobám – a vlivem užívání drog se může rozvinout až duševní onemocnění. I chronické.

Jako případ uvedla Literová dívku, která na párty vyskočila z okna. Ti, co pařili s ní, pak říkali, že křičela, že po ní lezou pavouci, a neexistující pavouky ze sebe shazovala; ona nechtěla skočit – ona prostě chtěla pryč…

Hrozí ovšem i další onemocnění – třeba v souvislosti s tím, že dealeři kvůli větším ziskům naředili své zboží kdovíčím. Nikdy nevíte, co kupujete, varoval Valnoha. Producenti, kteří pěstují konopí na kšeft, si zase nedělají starosti třeba s plísněmi, jejichž spory také mohou způsobit závažná onemocnění.