„Slyšel jsem, že tam už někdo prorazil olejovou vanu. Ale jak říkám, jen jsem to slyšel. Co je na tom pravdy, nevím," uvedl Pavel Severin z Týnce nad Sázavou. „Já jsem byl svědkem, když si tam nějaký řidič urazil spojler. Jel od Benešova, a přestože nejel vůbec rychle, zavadil o jeden hup a kus plastu bylo pryč," uvedl Jaroslav Křeček z Krhanic.

Zrekonstruovaný týnecký železniční přejezd je v provozu teprve pár dní. Podle odřeného a místy už i mírně vydroleného asfaltu to ale spíš vypadá, že tudy projíždí auta již několik let. „Týnec má minimálně evropskou raritu. Částečný tankodrom místo železničního přejezdu. Řidiči jsou totálně vytočení," zhodnotil práci stavební firmy, která opravu přejezdu prováděla další obyvatel Týnce Antonín Krch.

Stavbařům se podařilo dodržet časový harmonogram rekonstrukce železničního přejezdu v Týnci nad Sázavou, a tak nepříjemná a dlouhá objížďka přes Lešany a Břežany skončila v avizovaném termínu. Ale za jakou cenu?

„Ve středu 30. září se železniční přejezd otevřel, a hned ve čtvrtek začalo město dojednávat jak se Správou železniční dopravní cesty (SŽDC), které přejezd patří, tak se Správou a údržbou silnic (SÚS), jež má ve Středočeském kraji tuto komunikaci na starosti, schůzku, na které by se řešilo, co s tím," uvedl starosta Týnce nad Sázavou Martin Kadrnožka. Setkání se skutečně hned v pátek uskutečnilo, nicméně konkrétní postup nápravy se na něm zatím dohodnout nepodařilo.

Pochybil projektant?

Firma, která obnovu týneckého železničního přejezdu dělala, měla údajně provést veškeré práce podle projektové dokumentace. U ní tedy podle mínění Martina Kadrnožky chyba nenastala. Tu by spíš hledal u samotného projektanta a potažmo u investora, což je Správa železniční dopravní cesty, který si práci u něho zadal.

„Takže jsme jednali i s tím projektantem, kdy jsme vznesli nějaký požadavek, ale zatím nemáme žádnou odezvu, jak to dopadlo. Každopádně dneska budeme v jednání pokračovat," přiblížil v pondělí situaci starosta Týnce nad Sázavou s tím, že se městu zatím alespoň podařilo vyjednat, aby byl přejezd označen dopravními značkami nejvyšší povolená rychlost 30 kilometrů v hodině a nerovnost vozovky.

Podle Martina Kadrnožky je prý známá i příčina, proč je železniční přejezd tak nerovný. V první řadě je v těchto místech kolej do zatáčky, což musí být, a v druhé je tam odvodňovací žlab, který je v jiném spádu než koleje. A to je důvod, kvůli kterému tam vznikly ony dva velké hupy. Řešením by tedy bylo přebudování odvodňovacího kanálu, čímž by se nerovnost z velké části vyrovnala.

Zakázaný provoz na vlečce

Třetím problémem je vlečná kolej, jejímž majitelem je firma Metaz a ta se odmítla účastnit opravy přejezdu. Tím pádem není průjezd po nově zrekonstruovaném přejezdu tak plynulý, jak se předpokládalo.

„My jsme Metazu, stejně tak jako SŽDC nabídli, že by se při té uzavírce dalo všechno vyřešit. Buď vyměnit kolej a udělat kolem ní pěkný asfaltový povrch, nebo ji zcela odstranit, protože firma vlečku nepoužívá, a ani nesmí, jelikož je na ní zakázaný provoz. Ale firma na to nepřistoupila a přestala s námi jakkoliv komunikovat," poznamenal Martin Kadrnožka, který si neuvědomuje, že by do této doby přišel na týnecký městský úřad nějaký řidič s tím, že si na přejezdu poškodil auto.

A i kdyby se prý tak stalo, úředníci by jej odkázali buď na vlastníka komunikace, nebo na majitele přejezdu.