Prázdninové měsíce jsou navíc tradičně obdobím, kdy se nakazí nejvíce lidí. Odborníci radí, aby rodiče nechali děti proti žloutence naočkovat například před odjezdem na tábor a sami udělali totéž před cestami do exotických zemí. Ani teď ještě nemusí být pozdě, protože vakcína chrání už dva týdny po aplikaci první dávky.

To, že onemocnění přibývá, dokazují i čísla ve Středočeském kraji. V polovině roku bylo hlášeno 53 případů žloutenky typu A, zatímco v loňském roce to bylo za stejné období 29 případů.

„Zvýšený výskyt byl způsoben epidemickým výskytem v jednom zařízení poskytovatele sociálních služeb, kde onemocnělo 24 osob, protože i přes nařízená protiepidemická opatření došlo k rozšíření nákazy. Jednalo se převážně o osoby s Alzheimerovou chorobou, kde bylo obtížné zajistit dodržování osobní hygieny u klientů," objasnila Iva Domasová, vedoucí oddělení protiepidemického pro okres Kutná Hora. Po odečtení nemocných osob z epidemického výskytu, je výskyt identický s loňským rokem.
Žloutenka typu A ale nejvíce trápí lidi na Chebsku a Karlovarsku, kde se počty nemocných oproti loňsku rapidně zvýšily.

Středočeši se zajímají o očkování

Zájem o čerpání příspěvku 
v prvním letošním pololetí je 
v republice nejvíce zájem 
v Praze a Středočeském kraji. Například u Všeobecné zdravotní pojišťovny se už očkovalo v těchto dvou regionech patnáct set lidí. Tím čerpali příspěvek necelých osm set tisíc korun. Co se týká Středočeského kraje, nejvíce chodí na očkování lidé z Kolínska. Oproti tomu v Mladé Boleslavi a Rakovníku je zájem o očkování skoro nulový.

„Nárůst žloutenky jsme nezaznamenali v naší nemocnici, ani jsme nepostřehli vyšší zájem o očkování. Průměrně očkujeme proti žloutence desítky lidi ročně, většinou je to z důvodu vycestovaní do cizích zemí," řekla mluvčí boleslavské nemocnice Kamila Hamáčková. Nízká čísla jsou daná také tím, že nemají specializované infekční oddělení, takže nemocní jezdí jinam.
V Příbrami také sledují aktuální situaci. Od března tu sledovali pět případů, ale žádné onemocnění nebylo díky pobytu v cizině. „Z vlastní zkušenosti mohu říci, že příliš velký zájem o očkování proti virové hepatitidě A není. Na naší ambulanci jsme letos očkovali 19 lidí. Povinná vakcinace se provádí u osob, které byly v kontaktu s virovou hepatitidou A a je vysoké riziko onemocnění. Toto očkování nařizují příslušné krajské hygienické stanice," vysvětlil Karel Šedivý.

Primářka infekční oddělení Markéta Dyrhonová z mělnické nemocnice si myslí, že zájem o očkování by mohl být určitě vyšší, ale liší se to regionálně. „Například lidé z oblasti Boleslavska jsou velmi informovaní a k očkování jich přicházejí stovky, jiné je to na Mělnicku," poukazuje na statistiku Státního zdravotnického ústavu Dyrhonová. Právě v Mělníku se lidé nechávají očkovat daleko méně oproti předchozím letům. „A skutečně ne vždy přijdou cestovatelé, spíše chodí rodinní příslušníci poučeni nemocí svých blízkých či známých," uvedla primářka. Očkování proti hepatitidě A doporučuje všem od předškoláků až po vyšší věc, zůstává-li člověk činorodý. V případě žloutenky typu B by podle ní měl být očkovaný každý, protože nemoc při vleklém průběhu a neléčení může způsobit i rakovinu jater.

Umývání rukou 
je důležité

O prázdninách sílí riziko nakažení žloutenkou A hned z několika důvodů. Lidé se více věnují aktivitám v přírodě, kdy musí vystačit s omezenými hygienickými podmínkami. Často také cestují do zemí, ve kterých není hygieně věnována taková pozornost, a nemusí jít hned o exotické lokality. Vyšší riziko nákazy je podle odborníků i leckde v jižní a jihovýchodní Evropě. Děti tráví více času bez dohledu rodičů a mytí rukou před jídlem a podobné návyky jdou u nich nezřídka stranou.

Podle lékařky Domasové je očkování všeobecně doporučování, protože nákaza se v České republice stále vyskytuje. „Doporučuje se především dětem před vstupem do kolektivních dětských zařízení," vysvětlila Domasová. Pokud se lidé chystají do zahraničí, měli by očkování zvážit v případě, pokud jedou do míst s nižším hygienickým standardem nebo pokud plánují pobyt mimo turistické a rekreační oblasti.

Primářka Dyrhonová radí, aby si lidé doma vše v klidu promysleli. Zhodnotí, kam se vydávají, co očekávají a jaká je čekají rizika. Potom se mohou nechat vyšetřit, popřípadě si poradit vhodné očkování. „Na cesty má být každý dobře pojištěn, vybaven malinkou vlastí lékárničkou a ofocenými cestovními doklady. Nakonec nejčastějším důvodem k ošetření v zahraničí je úraz," připustila Dyrhonová.

Primář Karel Šedivý doporučuje očkovat děti, které jedou na dětské tábory. „Očkování je možné od jednoho roku. Látka chrání už po čtrnácti dnech od aplikace. Proto je třeba minimálně dva týdny před odjezdem navštívit svého lékaře či očkovací centrum a nechat se očkovat. K zajištění dlouhodobé ochrany je vhodná ještě jedna dávka vakcíny v rozmezí jeden až šest měsíců po první aplikaci," poradil Šedivý.