Obce neúnavně vydávají zamítavá stanoviska k průzkumu a následné těžbě zlata, obrací se na Ministerstvo životního prostředí ČR, pořádají besedy, sbírají názory a podpisy, vyvěšují billboardy. Z ministerstva zatím ale žádná reakce.

Obavy z těžařů dorazily před koncem loňského roku také ke starostům na Sedlčansku po přečtení zprávy o zamýšlené těžbě zlata v katastru Deštna. Sedlčanská radnice dostala dopis, v němž ministerstvo životního prostředí podalo informaci o zahájeném správním řízení, navíc údajně přerušeném, protože neobsahovalo všechny zákonem stanovené náležitosti.

Dopis je však jasným signálem, že devastace krajiny středního Povltaví hrozí ve stále větší míře. Od loňského května lidé na Příbramsku podepisují petice a pořádají protestní akce, při nichž se obrací na Ministerstvo životního prostředí ČR s tím, aby zcela jasným způsobem odmítlo jakékoliv aktivity, které by mohly vést k povrchové těžbě zlata.

Starosta Dublovic Otakar Jeřicha říká: „Naše obec vydala opakovaně zamítavé stanovisko k průzkumu a samozřejmě i k následné těžbě zlata v našem regionu. Tato snaha se neustále v cyklu přibližně deseti let opakuje. Ministerstvo životního prostředí s námi začalo jednat až po našem dopise. Nejprve jsem se totiž stejně jako Sedlčany a Příčovy v listopadu 2013 dozvěděl, že v květnu 2013 bylo přerušeno správní řízení ohledně průzkumu území. O zahájení tohoto řízení jsme nebyli informováni. Prý omylem! Vinu na tomto opomenutí má údajně personální střídání pracovníků ministerstva."

Závažné argumenty

Ostrý nesouhlas se snahami zlatokopů v oblasti mezi Dublovicemi a Příčovy vyjadřuje vedle dublovické radnice a Sdružení obcí Sedlčanska také město Sedlčany. Na ministerstvo životního prostředí tak odešel dopis s řadou závažných argumentů proti těžbě zlata, které nejsou dosud vůbec brány v úvahu.

Jedním z nich je, že jde o ochranné pásmo druhého stupně pro zdroje pitné vody pro Povltavské mlékárny a nachází se zde prameniště potoka Lužnice, který pokračuje kolem Příčov na Kňovice a pod Osečany se vlévá do Mastníku.

„Povolení průzkumu v dopise v řadě věcí rozporujeme, poukazujeme mimo jiné, že jsou zde biokoridory, že je území na kraji evropsky významné lokality a zároveň že se jedná o území zčásti již poddolované," připomněl argumentaci města místostarosta Miroslav Hölzel. „Zatím jsme od ministerstva nedostali žádnou reakci a dokud nebude fungovat nová vláda, tak se tím zřejmě nikdo nebude ani zabývat," myslí si místostarosta.

Billboardy u Prahy

Řidiče na hrozbu těžby zlata upozorňují billboardy. Rada Sdružení Čechy nad zlato rozhodla o umístění velkoplošného billboardu na Strakonické na příjezdu do Prahy na měsíce leden a únor 2014.

„Důvodem je větší informovanost obyvatel a to, aby si lidé uvědomili, že to není jenom regionální záležitost, ale týká se opravdu celé republiky. A že nám jsou krásné Čechy opravdu nad zlato! Kampaň doplňuje další billboard Mokrska proti průzkumu a těžbě zlata, který je umístěn jen o několik kilometrů dále, ve Velké Chuchli. Odezvy na billboardovou kampaň máme kladné," říká starostka Hvožďan Markéta Balková.

Řihák vítá, že české zlato zůstane budoucím generacím

Hejtman Středočeského kraje Josef Řihák.K problematice hrozící těžby zlata se v následujícím textu vyjadřuje středočeský hejtman Josef Řihák.

V koaliční smlouvě nové vlády je i následující věta: „nedovolíme obnovení průzkumu a těžby zlata ani zahájení průzkumu a pozdější těžbu břidlicového plynu". Tato stručná a jasná pasáž jistě udělala velkou radost nejen obyvatelům obcí, kterých se průzkum a těžba týkaly, ale i všem rozumným lidem, jímž je přírodní bohatství naší země milejší, než zlato.

Je zcela jednoznačnou odpovědí na nejrůznější žádosti českých zastoupení nadnárodních těžařských firem a snahy o revizi zákazu kyanidového loužení u nás, o kterém rozhodl koncem minulého století Parlament České republiky.

Velké zásoby zlata

Není žádným tajemstvím, že na několika místech v České republice se nachází poměrně velké zásoby zlata. Například v podzemí Veselého vrchu i pod obcí Mokrsko na Příbramsku se nachází jedna z největších zlatonosných lokalit v Evropě. Jeho těžba by ale znamenala rozsáhlou a nenávratnou devastaci krajiny v okolí Slapské přehrady.

Zlato je u nás ale i na jiných místech a je relativně snadno dostupné. Kašperské Hory, Petráškova hora u Hvožďan či Zlaté Hory - to jsou pojmy mezi geology na celém světě. V době, kdy se cena zlata na světových trzích stále pohybuje na hodnotě až 1300 dolarů za trojskou unci, není divu, že jsou české bonanzy tolik lákavé.

Koaliční smlouva nové vlády je nadějí pro budoucí generace, že zlato v podzemí naší vlasti ještě nějakých pár stovek let zůstane. Třeba jednou budou existovat metody, jejichž pomocí bude možné nerostné bohatství získat, aniž bychom si přitom museli naši krásnou zem nechat zničit. A třeba to bohatství budou umět naši potomci daleko lépe zužitkovat, než bychom to dnes uměli my.

Josef Řihák, středočeský hejtman, příbramský zastupitel