VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Zábavní park v Benešově se má schovat do hal

Benešov – Zábavní park v někdejších Táborských kasárnách, jak o něm mluvili už loni v lednu zastupitelé města, nejspíš není jen fikcí či zbožným přáním některých komunálních politiků.

9.9.2017
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Deník/Miroslav Kucej

O atrakci, i když ve zcela jiné podobě a dimenzi, totiž už jednala městská rada. A ta doporučila ve svém usnesení z konce srpna zastupitelstvu, tedy nejvyššímu orgánu města, aby zahájilo jednání o využití pozemků v bývalém vojenském prostoru. Vzniknout by tam měl, podle zápisu z rady, rodinný zábavní park.

Podle všeho tak vzaly za své vize, které jako první na sklonku roku 2015 popsal v dopise vedení města, krátce před svou abdikací, zastupitel Libor Hubáček. „Lokalita by se dala využít pro sportovně zábavní centrum,“ psal Hubáček a chtěl kvůli tomu změnit i územní plán. V dopise rozebíral i to, co by takové centrum znamenalo pro obyvatele z pohledu zaměstnanosti, využití volného času, dopravy a s ní souvisejícího zatížení životního prostředí. Bývalé vedení města v čele se starostou Jaroslavem Hlavničkou Hubáčkův elaborát předalo k vyjádření Komisi pro výstavbu a architekturu. A tím celá záležitost skončila.

Ale jen na pár týdnů. V lednu 2016 přišlo nové vedení Benešova. A Hubáčkovy vize rázem nebyly jen utopií. Zvláště proto, že se jich chytila i benešovská TOP 09. „Máme to ve volebním programu naší strany,“ uvedl tehdy předseda buňky Pavel Dvořák, který se po Hubáčkovi stal i zastupitelem. A přes to, že Top 09 v městské radě nezasedá, účastní se pravidelně jejího jednání. A odtud už není daleko k pokračování Hubáčkova snu. Jenže ten se v zamýšlené míře bezpochyby nerealizuje. „Nevycházely hlukové studie,“ vysvětlil odklon od původních úvah starosta Benešova Petr Hostek.

Zábavní park, jak o něm současné vedení nyní uvažuje, by se měl, tak, jako je tomu například v Belgii nebo Francii, schovat i v Benešově do obřích hal. Postavit by je měla společnost TNI Group. Potvrzuje to i zápis z rady. „Celá plocha, kde by haly s atrakcemi především pro děti měly vyrůst, bude zhruba pět hektarů,“ potvrdil starosta Benešova s tím, že ve zbylé části prostoru Táborských kasáren zůstane ještě dostatek místa pro výstavbu bytů a další vybavenosti, s níž město v prostoru po vojácích, počítá.

S takovým názorem ale nesouhlasí současná opozice.  „V Táborských kasárnách jsou skutečně poslední pozemky, které město může využívat pro svůj rozvoj,“ upozornil Jaroslav Hlavnička s tím, že je nejisté, že by vedle zábavního parku chtěli žít lidé. Přiznal ale, že o záměru zatím moc neví a to ani z prezentace, kterou z radnice obdržel. „Z ní nevyplývá, kde přesně by park měl být a není tam ani studie proveditelnosti. Chybí tam i technické parametry projektu a tak nicko neví, jak a kudy by tisíce lidí do parku přijížděly. Bez toho není možné se odpovědně rozhodnout,“ připomněl.

Podle někdejšího starosty by o tak závažném kroku měla ve městě proběhnout diskuse, možná referendum nebo alespoň dotazníková akce.

Stejně, jako není rozhodnuto, zda Benešov do tohoto projektu vůbec vstoupí, není jasné ani to, jak by to bylo s pozemky pod zamýšlenými halami. O obou záležitostech rozhodne až zastupitelstvo. To už ve středu 13. září projedná a případně schválí, začátek jednání s firmou TNI.  „Pozemky můžeme prodat nebo je dlouhodobě pronajímat. Variantu, že by město vkladem pozemků vstoupilo do společného podniku a mělo pak podíl ze zisku, ale vylučujeme,“ řekl starosta.

Další z variant by byla pozemky v době výstavby pronajímat a po dostavbě je prodat či zůstat dál v nájemním vztahu. Případný pronájem trval 15 až 20 let. Investice by totiž měla sahat až k miliardě korun a její návratnost by nebyla krátkodobou záležitostí.

Radnice v současné době také nechala vypracovat studii, v níž architekti zaplní celý prostor bývalých Táborských kasáren tak, aby jejich představa korespondovala s územním plánem. V současnosti je prostor 25 hektarů vyčleněn z pětiny pro relaxační a sportovní vyžití, tedy například pro zábavní park. Na zbytku by měly vzniknout individuální a hromadné bydlení, startovací byty, domov seniorů, nákupní centrum či školka.

Podle starosty by pro město bylo nejvýhodnější kolonizovat prostor kasáren po částech. Obří investice do celého areálu je totiž nereálná. Také proto, že tam chybí sítě. Jejich výstavba by stála půl miliardy korun. Město proto chce zastavět brownfield postupně od Táborské ulice směrem k železniční trati na Vlašim a továrně v Černém lese. „Pokud by byla hlavní budova kasáren zbořena, mohly by tam vyrůst byty startovací i pro seniory. Investor by na to potřeboval dva až tři hektary. Je tam lukrativní cena, které by zůstala i po odečtení šesti až deseti milionů potřebných na zbourání kasárenské budovy pro město pořád zajímavá,“ dodal k dalším vizím využití bývalých Táborských kasáren starosta Benešova Petr Hostek, podle něhož by kolonizace prostoru mohla skončit v horizontu osmi až deseti let.

Podle předchůdce současného starosty je prostor kasáren natolik atraktivní, že je jen otázkou času, kdy se najde investor.

Táborská kasárna v Benešově vojáci opustili v roce 2007. Plocha prostoru je 25 hektarů. Nový zábavní park má vyrůst na ploše 5 hektarů. Prostor zatím sloužil jen ke dvěma ročníkům open air festivalu Sázava fest, dvěma Let It Rollům a naposledy letos přehlídce taneční hudby Exploration. Využití hlavní budovy kasáren pro soukromou vysokou školu benešovští politici před několika lety zamítli a místo v objektu nenašli ani středočeští hasiči nebo muzeum. V některých částech prostoru už vyrostly bytové domy, v jiných domy rodinné. Za své ale vzal i záměr ruského investora vytvořit v kasárnách tréninkovou bázi moskevského CSKA hrající Kontinentální hokejovou ligu. Benešov bezplatným převodem majetku z armády přišel k nemovitostem v hodnotě nejméně 200 milionů korun.

Autor: Zdeněk Kellner

9.9.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Filtr pevných částic.
AUTOMIX.CZ
3

Filtry pevných částic pro nafťáky zlevňují. Alespoň u některých značek

Podzim. Ilustrační foto.
5

Dnes končí astronomické léto, nastává podzimní rovnodennost

Jak se žilo v renesanci na Pražském hradě, ukázal oceněný výzkum

Kdo na Pražském hradě pěstoval alchymii nebo kdo si mohl dovolit tehdy módní malovanou keramiku, naznačuje výzkum archeoložky Gabriely Blažkové. Podrobně popsala a zařadila do širších souvislostí cenné nálezy z odpadních jímek, o kterých se sice vědělo již od 20. a 30. let minulého století, dosud se však jimi nikdo soustavně nezabýval. Blažková za svou práci dnes převzala cenu předsedkyně Grantové agentury ČR.

Výzkumu se v Česku daří, ocenění dnes získá devět projektů

Nejlepší projekty v základním i aplikovaném výzkumu ocení dnes dvě státní organizace, které poskytují peníze pro tuto oblast. Ceny jdou napříč obory, převezme je například archeoložka věnující se průzkumům v okolí Pražského hradu, hydrobiolog zaměřující se na stav Šumavy či firma, která vyvinula "rostoucí" endoprotézy pro děti. 

Koridor má další zpoždění, SŽDC musí znovu posoudit nabídku firem

Správa železniční dopravní cesty musí znovu přezkoumat nabídku sdružení firem vedených společností Metrostav, které hodnotící komise navrhla jako vítěze soutěže na modernizaci koridoru mezi vinohradskými tunely a stanicí Praha Hostivař.

V 95 letech zemřela Věra Ždichyncová, tanečnice a někdejší sólistka baletu ND

Ve věku 95 let zemřela v pondělí 18. září Věra Ždichyncová, tanečnice, pedagožka a někdejší sólistka baletu Národního divadla (ND). Ve středu to uvedl mluvčí ND Tomáš Staněk. Věra Ždichyncová získala v roce 2014 cenu Thálie za celoživotní taneční mistrovství.  

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení