VYBERTE SI REGION

Za růst počtu divokých prasat může nerovnováha v přírodě

Mladoboleslavsko - Jen málo zvířecích druhů se dokáže svému okolí přizpůsobit tak dobře jako prase divoké. To je hlavní důvod, proč populace takzvané černé zvěře už řadu let vytrvale stoupá a proč na kňoury, bachyně i pruhovaná selata lidé narážejí stále častěji. Aby se počty nejinteligentnějšího divokého zvířete nejen z Mladoboleslavska dařilo redukovat, však podle hajných nestačí pouhý odstřel.

20.11.2015
SDÍLEJ:

DIVOČÁK. V řadě míst mají obyvatelé možnost tuto lesní zvěř, pokud se přemnoží, spatřit v zalesněných částech města, zejména v parcích. Ilustrační foto.Foto: Deník/Milena Cibulková

„Neřekl bych, že slovo přemnožení je na místě. Divoká prasata jsou nesmírně adaptabilní, a to je jejich obrovská výhoda. Mají silné nohy, takže mohou migrovat, dokáží najít vodu, jsou všežravci, takže mají neustálý přísun potravy, a dokonce v přírodě zastávají podobnou úlohu jako hyeny v Africe. Nepohrdnou totiž ani mršinou, a tak lesy navíc čistí," vyjmenoval Karel Bendl z benátecké hájovny Okrouhlík.

Díky všem těmto vlastnostem divoká prasata, která navíc nemají v našich končinách přirozeného nepřítele, ani konkurenta (kterými by mohli být například vlci nebo rysi), dokázala zaplnit každé uprázdněné místo.

Zatímco v roce 2013 bylo na Mladoboleslavsku odstřeleno 1230 kusů černé zvěře, vloni to bylo dokonce 1489 prasat. Do tohoto počtu se navíc nezapočítávají kusy ulovené na Mnichovohradišťsku a ve vojenských lesích Mladá u Luštěnic. Trend je tedy jasný, populace prasat stále stoupá.

Chyby zemědělců

„Změny v zemědělské legislativě, které by mohly ovlivnit růst populace prasat, mi nejsou známy. O tom se pouze mluví a nakonec stejně vždy záleží na jednotlivých uživatelích zemědělských pozemků a jejich přístupu. Jediným způsobem, jak prasatům život zkomplikovat, by bylo nesetí řepky a kukuřice v lánech vedle sebe," konstatoval Josef Novák z odboru životního prostředí mladoboleslavského magistrátu.

„Většina zemědělců stále pěstuje všechny plodiny na otevřených plochách a okraje polí zasahují pokud možno až na hranici lesa. To se potom nemohou divit, že jim prasata ničí úrodu. Co udělali pro to, aby jim v tom zabránili? Přitom by mohli alespoň nechat mezi stromy a polem volný pás, přes který se prasatům nechce, protože vědí, že v tu chvíli nejsou v bezpečí," ptá se Karel Bendl, jenž růst populace divočáků pokládá za důsledek nerovnováhy v přírodě.

Odstřel s rozmyslem

V současné době probíhá lovecká sezóna, která začala 1. srpna. Podle Bendla je však třeba šířit mezi myslivci osvětu. Odstřel je totiž třeba provádět s rozmyslem, jinak může být výsledkem jen zhoršení situace. K tomu dojde například v momentě, kdy je zastřelena vodící bachyně, která je zpravidla v čele stáda. Ta jediná má totiž právo pářit se. Ve chvíli, kdy se po jejím odstřelu tlupa rozpadne, zakládají samice vlastní stáda.

Co se týče nastávající zimy, lesníci by uvítali tužší zimu se sněhem. Na sněhu jsou totiž prasata lépe vidět a je snazší jejich odstřel, mrazy větší než 15 stupňů navíc způsobí, že nepřežijí všechna mláďata. Divoká prasata jsou však v říji celý rok, a tak ani průměrně chladná zima jejich počty výrazně nezmenší.

Čtěte také: Přemnožení divočáci: v Mníšku se zatím osvědčilo zástřelné

Autor: Martin Weiss

20.11.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Radnice MČ Praha 7. Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO

Praha 7 musela vrátit sedm milionů z dotace na tepelná čerpadla

Automatické sněžné řetězy jsou český vynález

Automatické sněhové řetězy. Nový vynález pochází z Česka

Poslední fáze oprav Klementina začne až příští rok

Národní knihovna letos neomezí svůj provoz v Klementinu, jak avizovala před rokem. Nezahájí původně plánovanou třetí etapu revitalizace barokního areálu, jež by měla stát téměř miliardu korun. Na tuto část oprav, při níž se bude mimo jiné rekonstruovat hala služeb, teprve bude vypsána veřejná zakázka. Revitalizace Klementina trvá už téměř deset let a má stát skoro dvě miliardy korun

Historikové bojují za Transgas, žádají ministra o pomoc

Historikové umění z vysokých škol protestují proti kroku ministerstva kultury, které odmítlo prohlásit budovy bývalého Transgasu v Praze za kulturní památku.

Poznejte místa posledního odpočinku obětí nacismu a komunistického režimu

Praha /INFOGRAFIKA/ - Pražský deník vám přináší vycházky Prahy Neznámé. Vydáme se po méně známých, ale zato neméně zajímavých zákoutích metropole. Protentokrát se vydáme do děsuplných míst Kobyliské střelnice a Ďáblického hřbitova.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies