„Ahoj, pojď se podívat, co jsem postavil," zve redaktorku Benešovského deníku hned u vchodových dveří do svého pokoje plného hraček. Hlavně nejrůznějších stavebnic. Ty má podle mámy Martiny asi nejraději. Tedy hned po iPadu. Klečí na kolenou a jeřábem usazuje na koleje novou lokomotivu.

Vůbec nevypadá, že by byl tak vážně nemocný. Až když přiběhne do obývacího pokoje je poznat, že se k němu osud otočil zády. Neběží jako jiné děti, po nohou, ale po čtyřech. Ovšem nesmírně rychle. „V roce a půl začal lézt a od té doby se takhle přesouvá. Tedy v bytě. Venku chodí o holích. Ale tak padesát metrů a je unavený," vysvětlila Martina.

Čertík z vizáží andílka

Malý Míra bojuje a s ním celá jeho rodina. Především díky ní je z něho úplně normální kluk. Není to ale žádná legrace. Někdy to bolí, jindy chybí peníze na zdravotnické pomůcky, léky, rehabilitace a další nezbytné prostředky, které mu pomáhají zvládat jeho nemoc a občas i mrzí. To když čertíka s vizáží andílka na ulici náhodní kolemjdoucí zcela bezdůvodně litují.

Jsou ale i lidé, kteří chtějí pomoci. Proto se v sobotu 15. února v 10 hodin uskuteční vedle benešovského plaveckého bazénu charitativní sportovní akce, kdy veškeré finanční příspěvky 
z tohoto dobročinného klání předají organizátoři rodině malého Mirka na jeho léčbu.

Pětiletý Míra se už těší do základní školy

Pětiletý Mirek Piskač z Benešova půjde brzy do školy. Do té běžné, kam chodí většina dětí. A to přes to, že od narození bojuje s dětskou mozkovou obrnou. Nejen o tom hovořila s Benešovským deníkem jeho maminka, Martina.

Jaké bylo těhotenství? Bylo v pořádku nebo komplikované?

Ono bylo komplikované od samého začátku. Nejdřív měli lékaři podezření na mimoděložní těhotenství, takže jsem byla asi deset dní v nemocnici. Pak to vyvrátili, že je všechno v pořádku a pustili mne domů. Při další kontrole, která byla asi za týden, mi řekli, že čekám jedno dítě. A zase nic. Jenomže v šestnáctém týdnu mi vyšly špatně krevní testy. Takže ultrazvuk, genetika a až v osmnáctém týdnu zjistili, že nečekám jedno miminko, ale dvě. Dřív je tam nenašli. Určili je jako dvojvaječné, ale že je všechno v pořádku. Mě ale hrozně narostlo během chvíle břicho a tvrdlo mi. Ovšem lékaři byli v klidu. Až když na ultrazvuku přišli na to, že jsou jednovaječná, začalo haló. Zjistili, že zatímco jeden plod je vyživovaný až příliš, druhý zase minimálně. No a po týdnu jsem předčasně porodila.

Kdy to bylo?

Bylo to 29. listopadu 2008, tedy ve 26. týdnu těhotenství a císařským řezem.

Co bylo příčinou předčasného porodu?

Říká se tomu transfuzní syndrom dvojčat. Jedná se o poruchu placenty u jednovaječných dvojčat, kdy jedno z dětí dostává více krve, v tomto případě Mireček a druhé, Martínek méně. Proto byl mezi nimi velký váhový rozdíl. Zatímco Míra vážil 1080 gramů, Martínek měl jenom 610 gramů.

Zdravotní stav obou synů byl od začátku velmi vážný. Co se stalo?

Mirečka museli ještě na porodním sále oživovat. V kritickém stavu byl čtrnáct dní, kdy mu selhávalo srdce, nepřijímal stravu, takže byl velice dehydratovaný. Prodělal sepsi, měl krvácení do mozku nejtěžšího stupně s následnou leukomalacií, kde zůstaly jizvy v obou hemisférách. Asi po půl druhém měsíci ho přesunuli na normální oddělení pro nedonošená miminka, kde jsem se tři týdny učila o tak malé miminko starat, cvičit s ním Vojtovu metodu.

A co Martínek?

Ten se na první pohled zdál být v pořádku. Tedy kromě toho, že byl hrozně malinký. Jenomže asi čtvrtý den přišli lékaři na to, že kvůli nedostatku kyslíku, se mu rozpadla půlka mozku a bohužel po sedmi dnech zemřel. Mireček má dětskou mozkovou obrnu.

Kdy se na to přišlo?

On tu „nálepku" že má dětskou mozkovou obrnu, dostal až v osmnácti měsících. Takže jsme navštěvovali oční, ušní, neurologii, psychologii, kardiologii, chirurgii, urologii. Zhruba od dvou let nosí brýle. Na levém oku, kde mu špatně prorůstala sítnice má 4,5 dioptrie. Pravé je dobré. Mentálně je ale naštěstí v pořádku.

Takže má jen tělesné postižení?

Ano.

Má nějaké speciální pomůcky?

Loni v létě začal chodit se speciálními hůlkami. Nejdřív se s nimi učil stát, potom chodit. Původně byly obě čtyřbodové. Ale v říjnu se v Příbrami díky rehabilitaci natolik zlepšil, že čtyřbodovou má pouze v levé ruce a v pravé má obyčejnou hůlku. Jinak má speciální kočárek, kolo, židli ke stolu, protože nemá natolik stabilní trup, aby mohl sedět na obyčejné židli.

V čem se zásadně liší vrstevníků?

V pohybu. Venku je na pomoci druhých závislí na sto procent. S hůlkami ujde tak padesát metrů a je unavený. Doma mu musíme pomoct posadit se do sedačky, na záchod. Nepodá si pití, nepřinese si jídlo.

Jezdíte s Mirečkem do lázní?

Byli jsme dvakrát v Janských Lázních. Poprvé jsme tam jeli v Mirečkových necelých dvou letech. Ale víc než lázně mu pomáhají rehabilitace. Teď zrovna na jedny takové jezdíme do Příbrami.

Chodí Míra do školky?

Od září chodí do Mateřské školy Čtyřlístek v benešovské Bezručově ulici, kde má asistentku. Chtěli jsme už dřív, ale to se nám nepodařilo. Ale i teď je tam pouze tři dopoledne v týdnu.

Za dva roky by měl jít do školy. Kam?

Už jen kvůli tomu, že je mentálně v pořádku půjde do „normální." Rádi bychom, aby chodil Na Karlov, jako jeho starší brácha. Vozit ho do nějaké speciální školy do Prahy by bylo hodně náročné, a navíc neměl by žádné kamarády.

Bude mít i ve škole asistenta?

To netuším. I když má postižení nohou, tak do rukou se to také mírně promítá. Třeba nemalujete tak, jako jeho vrstevníci. Takže bude mít třeba problémy se psaním. To se uvidí, až nastoupí do školy, co bude potřebovat.

Míra má devítiletého bráchu Jirku. Jak spolu kluci vychází?

Jirka ho má moc rád. Ví, že na něj musí být opatrný, ale to víte, že se dohadují, hádají.

Jak získáváte peníze na Mirečkovu nákladnou léčbu?

Od sponzorů, něco od pojišťovny nebo sbíráme víčka od PET lahví. Zrovna minulý týden byl první odvoz, kdy si firma až z Českého Těšína přijela pro 1700 kilogramů.

U benešovského plavečáku bude charitativní sportovní akce, a výtěžek vám předají organizátoři na léčbu Míry. Jak to vzniklo?

Já vůbec nevím, jak se o nás dozvěděl. Organizátor mi napsal mail, ne že to zvažují, ale rovnou, že akci na pomoc Mírovi pořádají, a jestli tam toho a toho a v tolik a tolik hodin přijdeme. My se vůbec neznáme.

Na co peníze použijete?

Teď všechny zdravotní pomůcky máme, tak na rehabilitace, které mu opravdu pomáhají. Vždycky je vidět velké zlepšení.