Začíná krátká, výstižná a mírumilovná demonstrace, vzpoura, stávka nebo spíš setkání za snahu přesvědčit radnici k instalaci divadelního výtahu. Za město přichází naslouchat starosta Jindřich Vařeka s čerstvě zlomenou rukou v doprovodu místostarostky Aleny Ženíškové a mluvčí radnice Pavlíny Svobodové.
Podporu z divadla přináší Anna Čiperová. Vozíčkáři v čele s Jaroslavou Populovou, která se zajímá o komunální politiku, připomínají svůj problém. Roky totiž usilují o přístup bez bariér do příbramského divadla.
Snahy skončily pod kobercem
„Zatím naše snahy každá radnice zametla pod koberec a my doufáme, že tahle nová se zachová jinak. Nešlo by třeba zařadit instalaci výtahu do plánované rekonstrukce, která se tady má uskutečnit?" navrhuje Jaroslava Populová směrem k radním. O výtah se snaží zasadit od roku 2006.
Místostarostka Ženíšková nejdříve připomíná všechny aktivity města pro seniory a lidi s postižením.
„Myslím, že péče hodně narostla a že se hodně snažíme, abyste se měli ve městě dobře, abyste nebyli opomíjenou skupinou. To musíte uznat. Vznikl Senior point, kam se sice nemůžete dostat, ale i tady děláme maximum. Až pominou volby, uvolní se nám (v objektu bývalé osmé základní školy v Žežické ulici) dvě místnosti a Senior point se přesune do spodního patra, kde je bezbariérový přístup," říká místostarostka a dodává, že výtahů je v plánu několik, ale hlavně v domech s pečovatelskou službou.
Do dvou let by se to mohlo zvládnout
Starosta Vařeka konstatuje, že během dvou let není možné dohnat něco, co se desítky let zanedbávalo.
„Kolik výtahů bylo za posledních deset let postaveno? Pokud se nemýlím, jsou to jen dva, co jsme udělali my letos, další dva máme v plánu pro domy s pečovatelskou službou, jak bylo řečeno. To by mělo mít velkou přednost i před výtahem v divadle. Nicméně, tak jak se o tom radíme, myslíme, že do konce našeho volebního období bychom mohli k těm stávajícím výtahům přidat i tenhle divadelní," připouští starosta.
Poukazuje na nový rozpočet, který s investicí do výtahu nepočítá. „Ale tak, jak jsem mluvil s ostatními zastupiteli momentálně vládnoucí koalice, mohli bychom to do dvou let zvládnout," dodává a ukazuje na plány ohledně výtahu z roku 2009 v rukách Aleny Ženíškové, ale navrhuje, že jsou tu ještě jiné možnosti, jak výtahu dosáhnout, protože doba a technologie jsou podle jeho slov o několik let vyspělejší.
„Nechci tady za sebe nic slibovat, ale pokud budeme chtít investovat do výtahu, musíme něco jiného vyškrtnout. To je jasné. Co, nebudu navrhovat, nechci vzbudit paniku," namítá starosta na připomínku z hloučku, kde na to vzít peníze.
Mluví se o nejdražším výtahu ve městě
Annu Čiperovou z divadla slova starosty těší. „Je pravda, že výtah do divadla je podle plánů nejdražší ze všech ve městě, je dražší několikanásobně oproti jiným. Požadavky na výtah mám od spousty lidí a je mi už dost nepříjemné na ně odpovídat. Pro mě je to, pane starosto, super slib," uznává Čiperová.
„Vy jste mě chytila za slovo, ale za sebe tedy říkám - dobře. Budu pro výtah hlasovat, i třeba na úkor něčeho jiného, méně podstatného," slibuje starosta účastníkům.
Jarka Populová: Autobusová linka pro vozíčkáře dlouho nevydržela
Pořád někde jezdí. Když se vrací za stmívání domů, ještě před cílem natrhá svým činčilám čerstvou trávu a tu a tam se zapovídá s lidmi, které denně potkává. Jarka Populová už se roky bez vozíčku neobejde kvůli roztroušené skleróze.
Dobré myšlenky si ale udržuje neustálou aktivitou. Před lety se například snažila se zástupci města a dopravních společností zařídit autobusovou linku, která by vozíčkáře přepravila do Prahy k lékařům a za bezbariérovou kulturou a bezpečně zpět. Tehdy se podařilo, ale dlouho to netrvalo, jak prozradil rozhovor.
Bojovala jste o lepší terén po městě, o autobus do Prahy. Jak to všechno dopadlo? Zlepšilo se něco?
Přibyly hrubé nájezdy pro slepce, ale ty jsou dobré pro slepce. Sešupy z chodníků jsou pořád strmé a povrchy leckde hrbolaté. Víte, svalstvo máte ochablé z toho sezení a každý hrbol vám devastuje kosti. Noci vyloženě prokňučíme, jak to bolí. Cíleně se vyhýbáme chodníkům, protože silnice jsou milosrdnější.
Jak to dopadlo s autobusovou linkou do Prahy, kterou jste před lety slavnostně zprovoznili?
Ta jezdívala, když to měl Bosák a jezdila v perfektním časovém rozpětí. Během let se ale měnily řády a dopravci, tak už je to na nic. Dopravce tvrdí, že nemůže sehnat nějaké dveře. Linka, myslím ta logická linka, která by měla návaznost a vyhovovala potřebám vozíčkářů, chybí. To se pořád píše na kraj a nic. Ta linka v sedm ráno do Prahy a ve čtvrt na pět zpátky byla perfektní. Ale jen co se týká návštěvy lékařů. Chtěli jsme využívat i kulturní akce v Praze, které jsou bez bariér, ale to by zase chtělo rozšířenější jízdní řád.
Čtěte také: Dostat vozíčkáře na peron? Téměř nadlidský výkon