Voda je vždy problém. Ať je ji málo, či hodně

Nedostatek vody město pociťuje už delší dobu. Problém je i její náhlý přebytek v podobě přívalových dešťů, který kanalizace nepojme. Obojí město zažilo letos v létě: nejprve extrémní dlouhodobé sucho a následně na konci srpna přívalový déšť, který krátkodobě vytopil část města. Vzhledem k tomu, že v budoucnu se mají takové extrémní srážkové výkyvy opakovat častěji, je nutné se na ně připravit.

Na setkání proto zazněla řada návrhů opatření, která by problémy s vodou měla do budoucna řešit. Jedním z nich je vybudování retenčních (zádržných) nádrží, na které město již má zpracovanou studii. Další je opatření zajišťující šetření s vodou, nebo zvyšování množství zásakových ploch ve městě. Tím by se snížil nápor srážkové vody na městskou kanalizaci.

Aby se voda v krajině zadržela, jedná se o podpoře výstavby rybníků s tím, že by obce od státu obdržely padesát procent dotací na tyto stavby. To by je ale příliš nemotivovalo ke stavbě, protože jejich rozpočty jsou malé. Navíc obce mají jiné priority, například chodníky, opravy budov, školství. Je nutné, aby dostaly až devadesát procent dotací.

Přizpůsobení se přírodě

Setkání se aktivně zúčastnil i starosta města Pavel Jenšovský, který vzhledem k budoucnosti města vidí adaptaci na změnu klimatu jako velmi důležitou. „Není řešením snažit se neustále poroučet přírodě v přesvědčení, že si ji přizpůsobíme podle svých představ. Spíše bychom se měli snažit přizpůsobovat náš život jejím pravidlům," uvedl Jenšovský.

Nedostatek vody v našem regionu brzdí průmyslový rozvoj. V budoucnu by tu mohl dokonce vzniknout problém zásobování obyvatelstva vodou. Jako první nedostatek vody pociťují zemědělci. Proto na první i druhé schůzce ohledně dopadu klimatických změn měli své zástupce. A už nyní se zabývají sledováním sucha v rakovnickém regionu.

Například zemědělci z Lupofytu Chrášťany na pokusných polích zkouší už několik let pěstování odrůd pšenice a řepky odolných proti suchu. Výsledky pokusů dostávají všichni členové Okresní agrární komory v Rakovníku. O suchu jednali zemědělci i s premiérem Bohuslavem Sobotkou. Dále se Lupofyt zapojil do veřejného výzkumného úkolu na téma: Inovace technologických postupů při pěstování polních plodin v oblastech ohrožených suchem.

Na úkolu se podílí Výzkumný ústav rostlinné výroby Praha Ruzyně, Mendlova univerzita v Brně, Česká zemědělská univerzita v Praze Suchdole a Česká akademie věd. „Pokud se projekt rozjede, budeme u nejnovějších poznatků, které můžeme rychle předávat dalším zemědělcům u nás na Rakovnicku," vysvětloval za Lupofyt Jaroslav Mikoláš.

Správná příprava půdy

Výzkumný úkol zahrnuje sledování správných postupů při přípravě půdy, například, jestli se má v danou chvíli spíše použít orba, nebo minimalizace pracovních operací, jaké radličky použít a do jaké hloubky jít při obdělávání, setí dvou odrůd na jedné ploše a podobně. To vše má své zákonitosti, ale ty nejsou plně prozkoumané. 

Ještě před rozjetím projektu se shromáždí všechny údaje o půdě a o srážkách, které u nás už byly zjišťovány, a podle toho se stanoví postup obdělávání. Vedle toho se zemědělci na Rakovnicku zabývají několik let monitorováním sucha. V tuto chvíli je tu už devět monitorovacích míst, což je nejvíce ze všech okresů.

Zapojily se do toho Lupofyt Chrášťany se dvěma monitorovacími místy v katastru Lišan a Oráčova. Dále Chmel Pochvalov s monitorovacím místem v Pochvalově. V Rynholci situaci sleduje soukromý zemědělec Luboš Fišer, v Panoším Újezdu soukromý zemědělec Lev, na Skřivani Luboš Vrtílka, v katastru Hředel a Třeboce Karel Vitner a v Kolešovicích Rakochmel Kolešovice.

Podklady z poslední schůzky dopadu klimatických změn nyní vyhodnotí nositel projektu, nezisková organizace TIMUR (Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj). Na třetím setkání budou předloženy výsledky k závěrečnému připomínkování. Do konce roku pak má ze spolupráce vzniknout výsledná situační zpráva, která bude obsahovat analýzu rizik i navrhovaná opatření a doporučení.