VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vědci v šoku. Polovina druhů motýlů poletuje u Milovic

Milovice - Experiment s přemístěním divokých koní na volné planiny k Milovicím přináší další překvapivé výsledky. Ty se netýkají jen samotného stáda koní.

18.3.2017
SDÍLEJ:
Zvětšit fotografii

Perleťovec stříbropásekFoto: Michal Köpping

Výsledky sčítání motýlů z pastviny divokých koní vyrazily vědcům dech. Během dvou let se totiž kopytníkům podařilo vytvořit v těchto místech lokalitu s vysokou mírou druhové diverzity, takzvaný hotspot. „Na pastvině jsme v roce 2016 zaznamenali výskyt 59 druhů denních motýlů, bez vřetenušek, což představuje neuvěřitelných 42 procent druhů žijících v celé republice. Biologická data tak jasně ukazují, že se zdaleka nejedná o běžnou pastvinu, ale o mimořádnou lokalitu, která je počtem druhů denních motýlů plně srovnatelná například s významnými stepními rezervacemi v Českém středohoří, či třeba s Pouzdřanskou stepí na jižní Moravě," konstatoval Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.

„Denní motýli jsou jednou z nejohroženějších skupin živočichů. Příčinou jejich úbytku jsou především změny v hospodaření v krajině: kde mizí oblasti využívané extenzivně, česká krajina je buď opuštěná či intenzivně využitá," uvedl František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky.

Čtěte také: Divocí koně z Milovic posílí nové stádo v Podyjí

Celkem je mezi druhy motýlů žijícími na pastvině 8 chráněných zákonem, 5 je na červeném seznamu ohrožených druhů. Z toho je jeden silně ohrožený a jeden kriticky ohrožený. Tím je modrásek hořcový Rebelův.

„O milovické pastvině můžeme bez nadsázky mluvit jako o motýlím hotspotu. Jedná se přitom o plochu, která čtvrt století degradovala a vytrácela se z ní druhová rozmanitost. Ještě před dvěma lety to byl jeden velký porost agresivní třtiny křovištní," upozornil Miloslav Jirků.

Povzbuzující je, jak rychle druhy motýlů osídlily prostor pastviny, který byl donedávna pro většinu z nich neatraktivní. Je to dáno velkou nabídkou nektaru a široké škály biotopů, které zde vznikají činností velkých kopytníků. „Bohužel, nejméně dva druhy motýlů, kterým by pastva jistě pomohla, se již příchodu koní nedočkaly. Okáč šedohnědý a okáč metlicový totiž u Milovic vyhynuli po zrušení vojenského újezdu a ve zbytku naší země jsou na pokraji vyhynutí," dodal Jiří Beneš z Biologického centra Akademie věd ČR.

V České republice je za původní považováno 161 druhů denních motýlů, bez vřetenušek. Z toho 19 druhů, tedy 12 procent, vyhynulo v uplynulých necelých 100 letech. V zemi tak nyní přežívá 142 druhů denních motýlů, z nichž více než polovina je ohrožených, a některé, třeba modrásek hořcový Rebelův, u nás nadále vymírají.

Čtěte také: Lesní zvěř i myslivci už cítí jaro

Autor: Miroslav Jilemnický

18.3.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Předseda ODS Petr Fiala poskytl 21. září v Praze rozhovor Deníku.
15

Petr Fiala: Vyčistíme právní džungli, ve které se už nikdo nevyzná

Ilustrační foto
AKTUALIZOVÁNO
4

Ultimátum taxikářů vypršelo. Na příští týden chystají protestní jízdu

AUTOMIX.CZ

Filtry pevných částic pro nafťáky zlevňují. Alespoň u některých značek

Filtr pevných částic je jedním z největších strašáků u moderních dieselových ojetin. Mnoho řidičů má pocit, že když se jedná „pouze o věc ekologie“ mohou filtr bez obav vyndat, nicméně faktem je, že jeho přítomnost v autě má dost velké opodstatnění. Je tedy velmi dobrou zprávou, že se cena nových filtrů vyvíjí příznivým trendem.

Dnes končí astronomické léto, nastává podzimní rovnodennost

Dnes přesně ve 22:02 středoevropského letního času začne astronomický podzim. Slunce vstoupí do znamení Vah a nastane podzimní rovnodennost. To je okamžik, kdy se střed Slunce nachází právě nad zemským rovníkem, takže rovnoměrně osvětluje obě polokoule. Díky tomu mají den a noc téměř stejnou délku.

Jak se žilo v renesanci na Pražském hradě, ukázal oceněný výzkum

Kdo na Pražském hradě pěstoval alchymii nebo kdo si mohl dovolit tehdy módní malovanou keramiku, naznačuje výzkum archeoložky Gabriely Blažkové. Podrobně popsala a zařadila do širších souvislostí cenné nálezy z odpadních jímek, o kterých se sice vědělo již od 20. a 30. let minulého století, dosud se však jimi nikdo soustavně nezabýval. Blažková za svou práci dnes převzala cenu předsedkyně Grantové agentury ČR.

Výzkumu se v Česku daří, ocenění dnes získá devět projektů

Nejlepší projekty v základním i aplikovaném výzkumu ocení dnes dvě státní organizace, které poskytují peníze pro tuto oblast. Ceny jdou napříč obory, převezme je například archeoložka věnující se průzkumům v okolí Pražského hradu, hydrobiolog zaměřující se na stav Šumavy či firma, která vyvinula "rostoucí" endoprotézy pro děti. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení