„Samice byla v té době sama několik desítek metrů od zbytku stáda. Ve 12 hodin se již olízané mládě pokoušelo o první napití od své pratuří maminky. To se mu asi po čtvrt hodině podařilo," uvedl Karel Bendl, ředitel společnosti Správa městských lesů Benátky nad Jizerou, která chovatelský dohled zajišťuje. 

„O porodu byl rovněž informován veterinární lékař, který byl připravený přijet v případě komplikací," uvedl Bendl.

Zatímco u divokých koní je rození mláďat bez asistence člověka prověřeno tisíciletým vývojem, pratuři byli v přírodě vyhubeni v 17. století a vědci je zpětně šlechtí od roku 2008. V Milovicích pobývají zvířata druhé a třetí generace, proces zpětného šlechtění potrvá přibližně padesát let.

Stádo zpětně šlechtěných praturů v Milovicích je první ve střední a východní Evropě.

Šlechtění praturů

Do Milovic přijel jeden samec a pět samic loni v říjnu z Nizozemska, kde v rámci projektu TaurOs tamní nadace Taurus Foundation pracuje na zpětném šlechtění praturů ve spolupráci s vědci z Wageningenské univerzity. Cílem projektu je vytvořit zvíře, které stavbou těla, zbarvením i schopností přežít v přírodě bude přesně odpovídat původnímu praturovi.

Pratur je předkem domácího skotu. Býci se vyznačují černou srstí s bílým úhořím pruhem na zádech. U samic přechází srst do červenohnědých odstínů. Zvířata jsou typická bílým zbarvením okolí nozder a tlamy a také slonovinově zbarvenými rohy s černými špičkami.

Poslední pratur uhynul v roce 1627 v Polsku, kde v královské oboře Jaktorow dožívaly poslední kusy poté, co druh ve volné přírodě vyhubil člověk.

Přírodní rezervace Milovice je prvním místem na světě, kde od loňského roku žijí všechny tři druhy velkých kopytníků Evropy: zubři, divocí koně a pratuři. První pastvina u Milovic má rozlohu 40 hektarů, druhá u Benátek nad Jizerou 120 hektarů. Na první pastvině je nyní osm hříbat, na druhé pastvině je zatím jedno.

Čtěte také: Padesát dobrovolníků uklidilo pastvinu s divokými koňmi v Milovicích