„Přístroj CP-34 nebo slangově také cépák není u dělostřelců žádnou novinkou. Do armády byl zaveden již koncem šedesátých let minulého století, ale jeho opodstatnění při přípravě počtářů, topografů, průzkumáků a samozřejmě příslušníků palebných baterií stále trvá," doplnil Michal Abrhám z dělostřelecké brigády.

Dělostřelci v Jincích mají šest těchto přístrojů a podle Michala Abrháma se v blízké budoucnosti počítá s jejich pravidelným využíváním. „Každý cvičící musí přesně vědět co má udělat, nastavit, hlásit či vypočítat tak, aby střela dopadla do stanoveného sektoru. A když přijde na ostrou střelbu z děl pak vojáci musí fungovat jako jeden sehraný tým," dodal Abrhám.

Na Brdě měli vojáci vstupní metodické zaměstnání pro příslušníky dělostřeleckých odborností napříč 13. dělostřeleckou brigádou. Vojáci se na tuto výcvikovou alternativu musí připravit. Ačkoli z hlavní vycházejí jen malé rány oproti skutečné houfnici, příprava a průběh střelby probíhá stejně, jako by v palebném postavení byly najeté samohybné kanónové houfnice Dana, které jsou ve výzbroji brigády. „Jen bezpečnostní rizika jsou mnohem menší, protože s náboji čtrnáct a půl milimetru je maximální dostřel necelých jedenáct set metrů," uzavřel Michal Abrhám.