VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Učitelé i rodiče: Rušení praktických škol by byla velká chyba

Benešovsko - Od září roku 2016 chystá Ministerstvo školství ČR změnu v rámci vzdělávání dětí s lehkým mentálním postižením. Co se tedy po spuštění novely příští školní rok stane? Dojde snad k zrušení praktických škol a všechny děti s lehkou mentální retardací a jinými poruchami nastoupí do běžných 'základek'?

16.10.2015
SDÍLEJ:

V praktické škole učí děti věcem, které se jim v životě hodí.Foto: Martina Křečková

To ministryně školství Kateřina Valachová popírá. Vysvětluje, že snaha o vyšší míru společného vzdělávání neznamená rušení jakýchkoliv škol. Upozorňuje, že většina nějakým způsobem znevýhodněných dětí se už v současné době vzdělává v běžných školách.

Podle toho by se dalo předpokládat, že praktické školy budou fungovat i nadále, a bude na rodičích nebo zákonných zástupcích dětí s lehkým mentálním postižením, zda budou souhlasit, aby jejich ratolesti navštěvovali praktickou školu, nebo nastoupili do běžné základní školy.

Ministryně také připomněla, že se ve výzkumech ani v zahraničních zkušenostech nepotvrdila obava ze zhoršení úrovně vzdělávání kvůli vyšší míře inkluze (integrované vzdělávání a výchova všech dětí bez ohledu na jejich předpoklady a handicapy). Společné vzdělávání podle ní může prospět oběma stranám.

Neuvážený krok

To si na rozdíl od ní ale většina pedagogů nemyslí. Ti míní, že by to ku prospěchu věci rozhodně nebylo. Naopak. Spíš by to všem uškodilo. „Vidím to jako neuvážený krok. Zanikne tak výjimečnost komplexního a uceleného systému vzdělávání těchto dětí," uvedla ředitelka Základní školy a Praktické školy Benešov Ludmila Králová.

Podle ní právě do praktických škol přicházejí děti, které nezvládají společné vzdělávání s ostatními žáky, špatně se prosazují v kolektivu, špatně se začleňují do zdravé soutěže mezi vrstevníky, a pak začíná řada souvisejících problémů jak ve výuce, tak v kolektivu třídy.

Ludmila Králová je přesvědčena, že všichni, kteří mají zkušenost se vzděláváním těchto dětí, znají úskalí této náročné práce a vědí, že vzděláváním v praktických školách se těmto dětem pozvedne sebevědomí, pocítí pocit úspěchu a radost ze školní práce.

„Při své dlouholeté praxi s mentálně postiženými žáky si v současné době a při současných možnostech škol nedovedu představit řešení, které by po zrušení praktických škol zároveň zkvalitnilo výuku takto postižených žáků v běžném vzdělávacím proudu," dodala ředitelka benešovské praktické školy.

Násilná snaha

Se svou kolegyní souhlasí například ředitelka Základní školy Krhanice Věra Ráblová. Ta dokonce připouští, že snahu ministerstva je možné vnímat jako násilnou, protože si nemyslí, že základní školy o tuto změnu stojí.

„Základní školy pracují v současné době s dětmi, které mají individuální vzdělávací plány, i to vyžaduje velkou přípravu učitele, přestože má takovýto žák svého asistenta. Nemyslím si tedy, že by školy na inkluzive, v tom pravém slova smyslu byly připravené jak po personální, tak finanční stránce," vysvětlila Věra Ráblová, podle které by to byla zcela jistě velká zátěž pro pedagogy.

V této době totiž ještě vůbec nemají v ruce rámcový vzdělávací program upravený pro základní vzdělávání dětí s lehkým mentálním postižením. Není tudíž jasné, podle čeho by se učilo. „U nás ve škole pracuje asistentka pedagoga a my jí můžeme nabídnout pouze zkrácený úvazek, jelikož jsme limitovaní financemi z kraje. A už nyní má na zkrácený úvazek dvě děti," přiblížila složitou situaci ředitelka krhanické základní školy.

Co s autisty?

Ve chvíli, kdy jsou v jedné třídě dvě děti, které mají nárok na asistenta, dostanou jednoho společného za stejných finančních podmínek. Může se tedy stát, že do „normálních" základních škol nastoupí děti, které mají různé stupně poruch autistického spektra. V praktických školách nejsou totiž jen děti s lehkým mentálním postižením, ale i autisté.

„Z vlastní zkušenosti vím, co to je mít ve třídě jedno jediné dítě s poruchou autistického spektra. Přestože mělo asistenta. A v souvislosti s tím, jaké požadavky se teď kladou na vzdělávání dětí, co všechno musí zvládnout, nejsem si jistá, jestli by bylo v moci učitele mít několik individuálních vzdělávacích programů, z čehož by se pro každého žáka od sebe zcela diametrálně lišily. To nelze zvládnout ať už technicky, finančně, ale ani personálně či pedagogicky. Myslím si, že běžné základní školy na to nejsou připraveny," je přesvědčena Věra Ráblová.

Jestliže na začátku příštího školního roku ke změně v rámci vzdělávání dětí s lehkým mentálním postižením skutečně dojde, převážná většina pedagogů je přesvědčena, že to uškodí všem stranám. Jak pedagogům, tak dětem, které už do „normálních" škol chodí, tak těm, které do nich přestoupí z těch praktických.

Počet dětí ve třídě

Praktické školy, jako speciální školy mají snížený počet dětí ve třídě. Jestliže se ale začne učit podle jednoho rámcového programu, vzroste i u nich tlak na vyšší počet dětí ve třídě. Ty navíc nebývají na vyšší počet žáků technicky dimenzované. Navíc může dojít k tomu, že systém vzdělávání dětí s mírnou retardací, který se v České republice buduje desítky let, a který nám v Evropské unii závidí, skončí v propadlišti dějin.

S tím, aby do běžných základních škol chodily i děti obtížněji vzdělavatelné, nesouhlasí ani rodiče. „Představte si, že máte na základní škole své vlastní dítě a do třídy přijdou dvě, tři děti z praktické školy, které neoplývají potřebným intelektem. Logicky dojde k tomu, že pedagog bude přihlížet právě k tomuto dítěti a ostatní se budou učit mnohem pomalejším tempem," uvedl otec školáka, který nechtěl být jmenován.

Dodal, že v praktických školách je méně nadaným dětem lépe. Naučí se tam praktické věci, které se jim v životě budou hodit, a ne, že budou zahlcovány spoustu informací, které kvůli svému intelektuálnímu prahu nejsou schopny přijmout.

Čtěte také: Peníze do škol nově na počet učitelů. Ředitelé nesouhlasí

Autor: Martina Křečková

16.10.2015
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Na Dvořákově Praze Jiřího Bělohlávka nahradí Hrůša a Altrichter

Jiří Bělohlávek.

Bělohlávka v ČF zastoupí dirigenti Altrichter, Hrůša a Netopil

Vařit můžete i pod širým nebem

Nemusíte vařit jen v domě. Můžete si pořídit kuchyň, která bude stát pod oblohou, nebo alespoň pod krytým přístřeškem na zahradě. A není to ani tak složité.

Ostatky Horákové jsou 67 let po její popravě stále neznámo kde

Praha - Ani 67 let po justiční vraždě právničky Milady Horákové není zřejmé, jak komunistický režim naložil s jejími ostatky. 

Záchranáři nově sídlí v Radotíně. Na řadě jsou Ruzyně a Strašnice

Praha – Nové prostory v areálu hasičské stanice v Radotíně, kam přestěhovali svou výjezdovou základnu z průmyslového objektu v nedalekých Lahovicích stojícím na území ohroženém povodní, otevřeli v úterý pražští záchranáři.

DOTYK.CZ

Prima vyhodila vedoucího vydání Diváckých zpráv neprávem, rozhodl soud

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl po třech letech ve sporu mezi televizí Prima a vedoucím vydání jejích Diváckých zpráv Jiřím Fröhlichem. Ten se soudil o neplatnost okamžitého zrušení svého pracovního poměru. Soudkyně obvodního soudu dala Fröhlichovi za pravdu. Rozsudek zatím nenabyl platnost, obě strany se mohou odvolat.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies