Nejprve z něj sklepl včely do smyku pod úlem. Zbylé ještě ometl opatrně smetáčkem a rámky ukládal do nástavku na kárce. „Pokud se včela sklepne do smyku, nestačí se vrátit, takže se nemusí znovu z rámku ometat. Je to šetrnější jak pro ni, tak i pro včelaře," vysvětloval Bohuslav Ledvina.

Se včelami se podle něj musí vůbec zacházet šetrně a v klidu. „Včelař by měl být klidný člověk," dodal s úsměvem Ledvina. Přesto se i jemu stane, že ho včely poštípou. Zrovna při vyndavání rámků z úlu dostal jedno žihadlo. Někdy dostane i deset žihadel, ale doma už o nich neví.

Dál včelař zavezl kárku do místnosti k medometu. Tady rámky nejprve speciální vidličkou s dlouhými bodci odvíčkoval, aby med mohl vytékat. Pak hned jeden po druhém naskládal do medometu. Plný rámek o rozměru třicet devět krát dvacet čtyři centimetrů může vážit až dvě kila.

Za plné rámky dostaly hned včely do úlu prázdné, aby mohly dál pracovat. Včelařská sezona totiž ještě nekončí. Trvá zhruba do půli července. Staří včelaři měli na to jednoduché úsloví: „Ženci jdou do pole a včely z pole." To znamená na začátku žní, kdy už v přírodě přestává cokoliv medovat. V tu dobu se sundavají medníkové nástavky a začínají se včely krmit za odebraný med.

Infekční onemocnění včel

Letošní sezona nebude, co se týká medu, podle Bohuslava Ledviny špatná. Ale na začátku došlo k velkému úhynu včel kvůli onemocnění varroáze (infekční onemocnění včel způsobené roztočem Varroa destructor.)

„Včelstva byla na jaře oslabená. Alespoň tady u nás to bude slabší. Já jsem přišel o deset včelstev. Chtělo by to pořádnou zimu, aby matka přestala klást. Při léčení by v úlu neměl být žádný plod. Ten se totiž nedá léčit, protože je zavíčkovaný," vysvětloval Ledvina.

Včely v Milostíně a okolí mívají hlavně řepkový med, Pak ještě lipový nebo akátový. Bývá i lesní. Sám včelař má nejraději květový smíšený med. V řepkovém je řepka cítit a trochu jakoby pálí na jazyku. Pro děti zase není příliš vhodný lesní, protože je hůře stravitelný.

Bohuslav Ledvina přebral včely po svém otci, když před sedmi lety zemřel. „Když včelařil on, moc mě to nezajímalo. Jen jsem s něčím pomohl. Pak, když už to kvůli zdraví nezvládal, tak jsem se do toho dal. Zaujalo mě to a teď mě docela mrzí, že jsem nezačal dříve. Včelařím tak třináct, čtrnáct let," popisoval včelař svoji cestu k úlům.

Investice do nových strojů

Nyní má pětačtyřicet včelstev. Podle něj, pokud včelař chce, aby mu včely něco přinesly, musí jich mít více. Je třeba investovat do nových strojů. Bohuslav Ledvina si letos pořídil nový nerezový medomet a opravil místnost pro vytáčení medu. Udělal si to hlavně pro radost, ale nový medomet mu i usnadňuje práci. Ve starém se rámky musely otáčet, protože se točil jen jedním směrem.

Ten nový je naprogramovaný. Nejprve se v malých otáčkách, aby se rámky nepolámaly, točí na jednu stranu. Pak na druhou. Poté se otáčky opět na jednu i druhou stranu zrychlí. A nakonec medomet sám zastaví. Zlatý med vytéká přes sítko do nerezové nádoby. Jeho kvalita se pozná jen při rozboru.

Ale dobrou známkou je jeho zkrystalizování (ztvrdnutí). To znamená, že je opravdu přírodní bez přídavků. České medy krystalizují. „Pokud med zkrystalizuje, stačí ho dát v zimě na teplý radiátor a on se rozpustí. V posledních několika letech se zdá, že včelaření není jen zálibou lidí ve vyšším věku.

Do včelaření se postupně pouští i mladí a včelařů pomalu přibývá. Stejně jako v Základní organizaci Českého svazu včelařů v Nesuchyni, kam patří obce Kounov, Mutějovice, Hředle, Krupá, Milostín, Povlčín. Zrovna teď se přihlásili dva noví členové.