VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ředitel školy: Děti z Ukrajiny se někdy zapojí do třídy lépe než Češi

Praha - Jakub i Anička, ale také Ali, Saim, Irina nebo Chim. Na pestrost jmen a kultur jsou dnešní děti v českých školách zvyklé. Zkušenost se smíšenými třídami mají i v základní škole v Nehvizdech u Prahy. Ukrajince, Rusa či Pákistánce tam už děti nevnímají jako cizince.

2.12.2016
SDÍLEJ:

Ilustrační foto. Foto: ČTK/Igor Šefr

Sedíme v jedné z učeben, kde žáci sedmého ročníku mají angličtinu. Mezi deseti dětmi sedí i dívka ukrajinského a chlapec pákistánského původu. Ve chvíli, kdy spolu ale děti hovoří jednotným a pro všechny cizím jazykem, je najednou jakoby jedno, z jaké země dítě přišlo.

Na škole s 391 žáky je 15 cizího původu 

Odlišný dialekt v tu chvíli nehraje roli, oblečením výrazně žádný žák nevyčnívá. Děti, které spolu odchodily do školy kratší či delší dobu, jsou mezi sebou kamarádi. Saim navštěvuje zdejší školu sedm let, Irina druhý rok a rozhodně nikdo z nich jako cizinec nepůsobí.

Svými slovy to potvrzuje i ředitel nehvizdské základní školy Luboš Rýdlo. Na škole s 391 žáky je patnáct žáků cizího původu, nejčastěji ukrajinského, ve třech případech jde o národnost pákistánskou.

S problémy kvůli národnosti se ředitel zatím nesetkal 

Podle Luboše Rýdla se děti cizích národností velmi dobře zapojují do kolektivu. „Například děti z Ukrajiny se někdy zapojí lépe než žáci z jiných českých škol," pochvaluje si.

S problémy kvůli národnosti se na škole zatím nesetkal. Děti, jejichž rodiče přišli do Nehvizd z cizí země, ovládají češtinu a znají českou kulturu. O české dějiny se podle ředitele školy zajímají srovnatelně, jako děti českého původu.

Spor kolem hidžábu sleduje pozorně

Téma cizinců a jejich práv je v současné době velmi aktuální. Nedávno se konal soudní proces, v němž se soudila dívka s pražskou školou, v níž jí údajně nedovolili nosit šátek.

„Ten spor sleduji pozorně. Ale dokud tento problém nevyvstal, tak mě vůbec nenapadlo ho ve škole řešit. Ano, je pro nás nepřijatelné, aby naši žáci chodili po budově školy třeba v baseballkách. Máme to ošetřeno školním řádem. Ale nošení šátku z důvodu náboženského? O tom jsem do té doby opravdu nepřemýšlel," vysvětluje.

Ředitel se musel rozhodnout 

Situaci, kdy byl jako ředitel školy konfrontován s cizí kulturou, přitom zažil docela nedávno. V té chvíli se musel rozhodnout a říct svůj postoj. Na školu totiž přišli přihlásit své děti rodiče, kteří byli patrně muslimské víry.

Ženy byly zahalené do burky a odmítly podat řediteli ruku. „Řekl jsem, že tohle odmítám. Buď budou respektovat naše zvyky, podají mi ruku a budou se mnou jednat s odhalenou tváří nebo s nimi jednat nemohu. Jsme česká škola, která ctí českou a tedy i evropskou tradici a kulturu," říká rozhodně.

Cizinci musí respektovat kulturu, v níž žijí

Poté se skupinka jednoho muže a dvou žen odebrala do ústraní, aby se společně poradily. Když se vrátila, ženy odhalily tvář a podaly řediteli školy ruku.

Podle Luboše Rýdla musí cizinci respektovat kulturu země, v níž žijí. „Stejně tak my bychom v jejich zemi nechodili v oblečení, v jakém jsme zvyklí u nás, a přizpůsobili bychom se jejich prostředí a víře," dodá.

Cizinci tvoří desetinu obyvatel obce 

V Nehvizdech žije dohromady 247 cizinců, to představuje asi deset procent všech obyvatel městyse. V pořadí tam žije nejvíce Ukrajinců, Slováků, Vietnamců, Rusů a Pákistánců. Všichni tu však podle starosty Vladimíra Nekolného žijí v poklidu.

„Žádné problémy jsme s těmito rodinami neřešili. Ano, pákistánské ženy chodí v šátku, ale nikomu to tady nevadí. Jedna pákistánská rodina žije v Nehvizdech patnáct let, dokonce jsme tu měli pákistánskou restauraci, než ji přemístili do Prahy," pochvaluje si starosta.

Cizinci přišli do městyse spolu s velkým přívalem lidí, kteří kupovali rodinné domy v nově vybudovaných satelitních částech. Za posledních deset let se Nehvizdy rozrostly asi o 1300 lidí. Většina místních obyvatel dojíždí do práce do asi 22 kilometrů vzdálené Prahy.

Čtěte také: Cizinců přibývá, jejich čtvrtí je však jen málo

Autor: Andrea Karlíková

2.12.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Alexandr Kliment.

Zemřel spisovatel a publicista Alexandr Kliment, signatář Charty

Automaty. Ilustrační foto.

Pražská vyhláška regulující hazard by mohla být opravena

AKTUALIZOVÁNO

Pražská ODS chce odvolat radní Plamínkovou a náměstkyni Kolínskou

Praha - Pražská opoziční ODS na čtvrtečním mimořádném jednání pražských zastupitelů navrhne odvolat radní Janu Plamínkovou (Trojkoalice/STAN) a primátorčinu náměstkyni Petru Kolínskou (Trojkoalice/SZ). ČTK to sdělila předsedkyně klubu ODS Alexandra Udženija. Zda na hlasování o odvolávání dojde, není jasné. Zastupitelé musejí nejdříve schválit program. Pokud jej neodsouhlasí, jednání bude ukončeno. V Praze vládne ANO, ČSSD a Trojkoalice (SZ, STAN a KDU-ČSL).

Spejbl, Hurvínek a Mánička nemají "maminku". Zemřela loutkoherečka Štáchová

Ve věku 72 let zemřela v noci na dnešek loutkoherečka, scenáristka, režisérka, dabérka, interpretka Máničky a Bábinky a od roku 1996 ředitelka Divadla Spejbla a Hurvínka Helena Štáchová. Zemřela doma, uprostřed své rodiny. Oznámila to její dcera Denisa Kirschnerová.

Na sněmu Akademie věd se řešila i kandidatura Drahoše na Hrad

Praha - Možná kandidatura končícího předsedy Akademie věd ČR Jiřího Drahoše na prezidenta byla jedním z důležitých témat posledního sněmu akademie před Drahošovým koncem ve funkci. Sněm dnes v Praze jeho nástupkyni Evě Zažímalové vybral novou akademickou i vědeckou radu a zhodnotil výsledky vědecké práce a hospodaření. Politici ocenili Drahošovo osmileté působení v čele akademie, předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) uvedl, že by ho Česko mělo využít v nějaké funkci. Drahoš poté řekl, že o kandidatuře na hlavu státu seriózně uvažuje, definitivně se ale ještě nerozhodl.

AKTUALIZOVÁNO

Dopravní podnik chce po správci reklam na svém majetku sto milionů

Praha – Podivné, neprůhledné, nevýhodné a nepochopitelné. Tak kritici dlouhodobě označují smlouvy pražského dopravního podniku se společností Rencar týkající se provozování reklamních ploch na majetku dopravního podniku. Hodně podobná slova nyní používá i vedení dopravního podniku – a také primátorka Adriana Krmášová (ANO). A nezůstane jen u slov. Následovat bude výzva, aby společnost uhradila více než 104 miliony korun kvůli údajnému bezdůvodnému obohacení užíváním majetku dopravního podniku v roce 2013.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies