Proti výstavbě retenční nádrže, která by s největší pravděpodobností mohla vyrůst u Roztok u Křivoklátu a její hráz by dosahovala výšky až čtyřiceti metrů, bojují nejen starostové dotčených obcí, ale také i široká veřejnost. Na sociální síti vznikají komunity, které chtějí proti tomuto bojovat. Stejně tak již odpůrci výstavby retenční nádrže založili petici s názvem Zachraňme údolí Berounky.

Tu organizátoři založili počátkem minuůého týdne a podpisů pod ní neustále přibývá. Petici najdete na internetových stránkách, když do vyhledávače zadáte název petice. Proti výstavbě vodní nádrže na řece Berounce se postavil také ředitel Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko Petr Hůla, ale také i někteří současní poslanci, mezi kterými je také bývalý hejtman Středočeského kraje Petr Bendl (ODS).

„Osobně jsem přesvědčený, že má stát budovat a silně podporovat více malých nádrží, rybníků, tůní a podobně, než aby zničil tento jedinečný kout přírody. Obávám se, že je tento projekt myšlený vážně a postupně „salámovou" metodou bude prosazován. Je nutné vyzvat všechny dotčené obce a kraj k odmítnutí takového projektu a zabránění jeho realizaci hned od počátku," napsal k tomu poslanec Petr Bendl na sociální síti Facebook.

Setkání s poslancem

Právě tam také vznikla stránka sdružující odpůrce výstavby vodní nádrže. Stránka na sociální síti Facebook nese název Naše Berounka /Ne přehradě/. Tu založil počátkem března Josef F. S. Král, předseda sdružení Tvrz Libušín. Ten na stránce uvedl, že se s poslancem Petrem Bendlem sešel na půdě Parlamentu České republiky.

„Hovořili jsme spolu v širším kontextu o vypracované studii společností Povodí Vltavy a Sweco Hydroprojekt, která navrhuje vybudování retenční nádrže přehrazením řeky Berounky hrází o výšce 45 metrů. Shodli jsme se na tom, že realizace jakéhokoli takového projektu je nevratný zásah do krajiny a jeho negativní vliv na přírodu by mohl být fatální," napsal na sociální síti Josef F. S. Král.

Jenže. Jenže zatímco na Křivoklátsko lidé a starostové obcí s výstavbou vodní nádrže nesouhlasí a chtějí proti tomuto záměru bojovat všemi možnými prostředky, obyvatelé z dolního toku Berounky volají po realizaci tohoto opatření. Důvod? Vodní nádrž by totiž dokázala zadržet povodňovou vlnu.

„Studie vypočítala, že při stavbě některého z typů hrází by bylo ochráněno více jak 3 300 lidí a majetek v hodnotě zhruba třiceti miliard korun," informoval mluvčí Povodí Vltavy Hugo Roldán. Vodní nádrž by tak mohla pojmout až stoletou vodu a do koryta by upouštěla průtok v hodnotě zhruba dvouleté vody.

Zničení údolí řeky

Stejně jako odpůrci výstavby vodní nádrže, tak i autoři studie přiznávají, že výstavbou vodní nádrže by došlo ke zničení údolí řeky Berounky, hlavně pak míst tolik známých z legendárních povídek spisovatele Oty Pavla, jako například Hostinec U Rozvědčíka. Voda by však postupovala i dále údolím Tyterského potoka, a to až k objektu Gypsárna.

Vodní nádrž by sice byla po většinu času otevřená a voda by normálně protékala, jak tvrdí zpracovatelé, ale v případě povodní by se uzavřela. A postupně by se tak začalo zatopovat údolí řeky. Nutné by tak bylo zbourat řadu staveb, ustoupit by musely chatové oblasti, rekreační střediska.

V případě vybudování vodní nádrže u Roztok by to znamenalo zatopení chatové oblasti Višňová na levém břehu Berounky, pod vodou by byla z části také komunikace mezi obcemi Roztoky a Branov včetně údolí potoka Klučná. Zatopení by neunikl ani camp u Branova, ale také přívoz u Branova včetně lokality V Luhu.

„Vlastníme chatu u řeky Berounky několik desítek let, a to v lokalitě Višňová. Po povodních v roce 2002 jsme investovali nemalé peníze, abychom chatu udělali obyvatelnou. Se stavbou jakési přehrady nesouhlasím a je dobře, že vedení obcí také ne. Zatopení romantických zákoutí na Berounce se rovná konec rozvoje této lokality a také odliv turistů," nechal se slyšet Vladislav Hůla. Na řece by zanikly také čtyři malé vodní elektrárny.

Čtěte také: Obce na toku Berounky retenční nádrže povětšinou nechtějí