VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Pro Karla Gotta upekla stokilový dort. Nyní má vlastní pekařství

Malá Hraštice - Vánočně ozdobený domeček na návsi 
v Malé Hraštici nedaleko Mníšku pod Brdy nikdo nepřehlédne. Kolem kapličky stojí ozdobené stromky 
a spousta betlémů. Za vypouklým arkýřem cukrárny objímají lidé hrnky s teplým čajem nebo kávou a dávají si vánoční cukroví, vánočku či speciální konopný dortík.

21.12.2014
SDÍLEJ:

Stanislava Kortánová vybudovala cukrárnu a pekařství po revoluci. Foto: DENÍK/Pavla Janoušková

Stanislava Kortánová podniká už od roku 1991 a její výrobky lidé stále vyhledávají. Učila se u známého pražského cukráře Františka Myšáka.

„Byl to velice dobrý člověk, charakterově schopný, učenlivý a neměl rád žádné pomluvy. Byl to pravý řemeslník. Svoji práci měl zakázanou od roku 1948, ačkoliv by mohl dát mladým lidem do života hodně svých zkušeností," vzpomíná nad hrnkem malého pressa.

Svoje zákusky peče také podle originálních Myšákových receptur, které jí přenechal, protože se o něj a jeho ženu později starala.

Z truhlárny udělala pekárnu a cukrárnu

Pekařství Stáňa má provozovnu v Malé Hraštici spolu
 s cukrárnou. Dřív měl v domku na návsi její otec truhlářství. Spolu s bratrem pak po revoluci založili pekárnu 
s cukrárnou. „Byla jsem do toho tak nadšená a šla bych do toho klidně znovu. Neumím si představit, že bych dělala něco jiného. Baví mě vyvíjet nové výrobky," popisuje Stanislava Kortánová.

Její bratr dneska pokračuje v truhlařině. Jeden ze synů pak vede restauraci naproti, kterou rozšířili o penzion. Druhý syn zase plánuje novou prodejnu na Jílovišti, kde staví velkou pekárnu. „Bude tam u toho také kavárna, kterou chceme udělat ve stylu pana Myšáka. Chtěla bych zachovat jeho recepty a jeho formičky," prozrazuje své plány cukrářka, která na Jílovišti připravuje 
i muzeum Františka Myšáka.

Další prodejnu má podnik také v Dobříši. Celkem zaměstnávají přes čtyřicet zaměstnanců spolu s dalšími brigádníky, kteří nejsou potřeba jenom o Vánocích, ale po celý rok. Nejčastěji se zákazníci s jejich pečivem můžou setkat v obchodním řetězci Albert, kam vozí také vánoční cukroví. Nejoblíbenější jsou aktuálně kokosky. Denně také vyráží až šest plných aut do pražských kantýn a obchodů.

V pekárně vyrábí asi 150 druhů pečiva. Základní jsou housky, chléb, rohlíky, pivní a celozrnné rohlíky, koblihy, koláče a šátečky. O Vánocích dělají vánočky a na Velikonoce mazance. „V zimě nám jde na odbyt hodně čajové pečivo. Letos si lidé hodně objednávají cukroví, za poslední roky asi nejvíce, takže to ani nezvládáme," zamyslí se Stanislava Kortánová, které 
v cukrářské dílně pomáhá i její čtyřletá vnučka.

Nejradši spolu dělají marcipánové trubičky plněné pařížskou šlehačkou. K Vánocům podle paní majitelky nejvíce patří rohlíčky a linecké cukroví. Sama si ale nepeče. Zásobuje ji totiž její známý a bývalý učeň Pavel Štemberk. Pracovali spolu deset let o sobotách a nedělích od čtyř do osmi hodin celý den. Každý rok ji vždycky připraví rohlíčky a čokoládu.

Koláče pekla 
z metráku mouky

Cukrářka preferuje hlavně poctivé řemeslo a myslí si, že i lidé vyhledávají ruční výrobu. Před revolucí pracovala Stanislava Kortánová ve Středočeských pekárnách. Ve výrobně v nedalekém Novém Kníně byla vedoucí. „Pekla jsem na sázecí peci na patnácti plechách. Měli jsme pekaře, ale ten byl věčně nemocný. Kolegyně mi chodila topit a dělali jsme koláče třeba z metráku mouky. Zadělávali jsme po dvaceti kilech," vysvětluje.

Potom ze zdi sundává fotografii, na které je obrovský 120kilový dort, který vezli do Paláce kultury pro Karla Gotta. Na fotografii je i jeho podpis. Za takový dort jim prý provozovnu v Novém Kníně opravili. Kdo ale mohl tušit, že za dva roky bude revoluce a všichni odsud odejdou.

Černovlasá majitelka srší optimismem a má obrovskou chuť do práce. „Mám to ráda a jsem pracovitý člověk. Nevydržím sedět a pracuju 
i soboty a neděle. Koukám, aby to odsýpalo. Přijde mi ale, že s odstupem těch dvaceti let, co podnikám, mají lidé spíš laxní přístup k práci. Tady mám ale výborné zaměstnance," pochvaluje si usměvavá, ale rázná šéfka.

V Malé Hraštici se Stanislava Kortánová také zapojuje do kulturního života. O třetím adventu na návsi pořádala besídku pro handicapované děti. „Každý rok za námi chodí na oběd i s rodiči. Děti z místní základní školy tu předvedou své výrobky. Přijela za námi Lucie Výborná a pekař na koni," vypráví.

Připravili si dokonce velký stojan hojnosti, kde bylo ovoce a cukroví pro děti. Dospělým pak uvařili rovných sto dvacet litrů svařáku a nabídli jim chleba se škvarkovou pomazánkou. Když letos získali ocenění regionální potravina, uspořádali na návsi slavnost, kde se představili také menší výrobci z okolí.

Autor: Pavla Janoušková Mgr.

21.12.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Nejvtipněji naložené vozy na silnicích. Nákladem je vše, co si zamanete.
AUTOMIX.CZ
54

GALERIE: Nejvtipněji naložené vozy na silnicích. Nákladem je vše, co si zamanete

Opravář. Ilustrační foto.

O šikovné české ručičky je opět zájem. Opravny jsou zpět

Nad Havlem chtěli lidé budku u zastávky, jejich úsilí mělo úspěch

Praha – Neúnavná občanská iniciativa může slavit úspěchy. Ve Staré Krči se právě díky úsilí místních podařilo prosadit zřízení nového přístřešku u autobusové zastávky Nad Havlem. Radní Prahy 4 pro oblast územního rozvoje Alžběta Rejchrtová (Trojkoalice/Zelení) v té souvislosti ocenila roli aktivních občanů v čele s Vladimírem Hroudou.

Dle očekávání: Karel Srp v radě ÚSTR nezasedne. Kvůli členství v KSČ

Dlouholetý předseda Jazzové sekce Karel Srp se podle očekávání nestal členem Rady Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Senát dnes vzal na vědomí stanovisko své volební komise, že Srp jako bývalý člen předlistopadové komunistické strany nesplňuje zákonnou podmínku spolehlivosti. O Srpově nominaci do rady tak horní komora ani nerozhodovala. Srp se jednání Senátu nezúčastnil.

Pěstujeme olivy

I u nás se dají vypěstovat olivovníky. Můžete je mít i doma, vždyť naprosto nejlepší pro naše podmínky je jejich pěstování v květináčích. A tak se jich nebojte a pojďme společně na to.

Co je pro někoho stará veteš, jinému poslouží. Zaklínadlo zní: Re-Use

Praha – Pomoci vdechnout nový život starým věcem mají takzvaná Re-Use centra, která umožní nacházet uplatnění pro starší, avšak stále funkční či využitelné předměty. Ty by jinak kvůli své nemodernosti skončily v odpadu. Po vzoru Vídně nebo třeba Budapešti začíná magistrát hledat vhodné prostory pro spuštění pilotního projektu – dobře dostupnou krytou halu. Či více hal: buď pro otevření hlavního Re-Use centra, nebo několika center menších.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení