VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Při výuce hraje hlavní roli alternativní komunikace, znaková řeč i obrázky

Mladá Boleslav /ROZHOVOR/ - Gabriela Solničková je ředitelkou Základní školy speciální v Mladé Boleslavi. Do třídy ve Václavkově ulici a v Lipníku chodí řada handicapovaných dětí, které díky speciálním pedagogům neztrácí šanci na vzdělání.

12.11.2015
SDÍLEJ:

PROJEKTOVÝ den žáky speciální školy seznámil nejen s tím, jakou úlohu má v přírodě vítr.Foto: Základní škola speciální MB

Přestože jste speciální školou, vaši žáci zažívají normální výuku se vším, co k ní patří.

Přesně tak, nedávno nám skončil projektový den, který jsme tentokrát věnovali tématu vítr. Kromě toho jezdíme na různé výlety, výstavy, vyrábíme, zpíváme, chodíme do bazénu … Takže děláme v rámci možností vše, co děti v klasických školách.

Jaké děti vlastně navštěvují speciální školu ve Václavkově ulici? Přece jen vaši žáci vyžadují specifické potřeby.

Jsou to žáci se středně těžkým mentálním postižením, těžkým mentálním postižením až hlubokým, dále k nám dochází autistické děti a žáci s kombinovanými vadami.

Vysvětlete, co si pod tímto označením můžeme představit?

Děti s mentálním postižením mají nějakým způsobem omezené rozumové schopnosti přijímat informace a zpracovávat je. Konkrétní stupně jsou rozdělené podle toho, jaký inteligenční kvocient jim zjistí lékaři při psychologickém vyšetření.

Kolika třídami disponujete? Budova ve Václavkově ulici nemá příliš velké prostory…

Celkem máme devět tříd, z toho šest jich je v Mladé Boleslavi a zbylé tři máme v Lipníku, kde je Domov pod lípou, jejichž handicapovaní klienti jsou také našimi žáky. V každé třídě je šest žáků, o které se stará pedagog plus speciální pedagog, vychovatel a asistent pedagoga.

Jak se vlastně liší vaše speciální výuka od té, kterou dostávají žáci v běžných základních školách? Přece jen každý žák má jiné potřeby, které by pedagogové měli akceptovat.

Pro nás je nejdůležitější, abychom pro žáky připravili klidné prostředí. Přicházejí k nám nejen se svým postižením, ale v návaznosti na to i se spoustou nemocí. Nejčastěji například s epilepsií, výjimkou nejsou ani psychické diagnózy. Prostředí proto musí být přátelské a klidné. Navíc pro každého žáka speciální pedagog připravuje individuální vzdělávací plán na základě doporučení poradenského zařízení a konzultace rodičů.

Zmínila jste přátelské prostředí, čím ho vytváříte? Všimla jsem si, že každá místnost je svým způsobem útulná, pestře vymalovaná…

To je možná jedna věc, která je vidět na první pohled, ale na druhou stranu, to hlavní dávají pedagogové, kteří zde pracují. Jsou to lidé empatičtí, vzdělaní, mají bezpochyby velké zkušenosti a stále více se rozvíjejí v rámci kurzů, nebo vlastním metodickým sdružením. Velice často totiž musí vyhledávat sami spoustu informací, protože přichází žáci s novými syndromy doposud pro nás neznámými. Jde také o jakousi vstřícnost a pochopení dítěte. Stává se, že nám děti tykají a oslovují nás jménem. I to tvoří příjemné podmínky ve škole.

Prožíváte třeba s rodiči žáků jejich radosti i strasti?

Samozřejmě, bez toho by to nešlo. Jsme si blízcí a oni vědí, že se nám mohou kdykoliv s čímkoliv svěřit. Na druhou stranu jim jejich situaci už trochu usnadňuje současná společnost, alespoň co se týče přístupu, vnímání či bezbariérovosti. Nejdůležitější je ale raná péče a pomoc rodičům ve chvíli, kdy se jim narodí handicapované dítě. Pro ně je to obrovský šok. Ti jsou pak vděční za to, když ve škole najdou spřízněnou duši, která je chápe a ukáže jim, že jejich dítě má šanci na život.

Jak lze třeba učit dítě, které nemluví. Používáte třeba počítač, nebo tablet?

Přesně tak, používáme alternativní komunikaci. Žáci mohou pracovat s notebookem či iPadem, komunikujeme znakovou řečí, různými piktogramy, obrázky a podobně. Žáci mají k dispozici i komunikační knížky. Je spousta možností.

Autor: Lucie Růžková

Místo události:
12.11.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Nový přístřešek v tramvajové zastávce Nad Havlem
2

Nad Havlem chtěli lidé budku u zastávky, jejich úsilí mělo úspěch

Miloš Zeman a Karel Srp starší. Ilustrační foto.
5

Dle očekávání: Karel Srp v radě ÚSTR nezasedne. Kvůli členství v KSČ

Pěstujeme olivy

I u nás se dají vypěstovat olivovníky. Můžete je mít i doma, vždyť naprosto nejlepší pro naše podmínky je jejich pěstování v květináčích. A tak se jich nebojte a pojďme společně na to.

Co je pro někoho stará veteš, jinému poslouží. Zaklínadlo zní: Re-Use

Praha – Pomoci vdechnout nový život starým věcem mají takzvaná Re-Use centra, která umožní nacházet uplatnění pro starší, avšak stále funkční či využitelné předměty. Ty by jinak kvůli své nemodernosti skončily v odpadu. Po vzoru Vídně nebo třeba Budapešti začíná magistrát hledat vhodné prostory pro spuštění pilotního projektu – dobře dostupnou krytou halu. Či více hal: buď pro otevření hlavního Re-Use centra, nebo několika center menších.

Na ozdravné pobyty pro děti ze smogových oblastí půjde 40 milionů

Praha - Na ozdravné pobyty dětí, žijících ve smogových oblastech, půjde 40 milionů korun z Národního programu Životní prostředí. Žádat o ně mohou školy, školky a nově i dětské skupiny, a to od 4. září. Oproti dřívějším dotacím je nyní podmínkou, aby byl pobyt spojený s ekologickou výchovou. V dnešní tiskové zprávě to sdělilo ministerstvo životního prostředí.

Ztraceným lidem v lesích pomohou záchranné tabulky

Praha - Body záchrany. Tak se jmenují destičky se speciálním kódem, s jehož pomocí hasiči či záchranáři lehce lokalizují člověka v nouzi. V pražských lesích jich nově přibylo 29.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení