„Hlavním úkolem cvičení je prověřit schopnost tohoto oddílu a dalších prvků ze štábu a jednotek 13. dělostřeleckého pluku řídit, koordinovat a poskytovat účinnou palebnou podporu pro manévrové jednotky 4. brigádního úkolového uskupení, pro něž je vyčleněn," motivoval vojáky před výjezdem do vojenského prostoru zástupce velitele 13. dělostřeleckého pluku podplukovník Jiří Kývala, který cvičení v Brdech řídil.

Cvičení se podle Michala Abrháma z dělostřeleckého pluku zúčastnilo 350 vojáků a bezmála 160 kusů vojenské techniky. Cvičení začalo přesunem napříč brdským prostorem. Po něm samohybné kanónové houfnice zaujaly vyčkávací postavení v blízkosti palebných postavení Sýkorky a Hrachoviště, odkud v následujících dnech děla vedla palbu do prostoru dopadové plochy Brda, kde ničila prostředky protivníka.

Závada nabíjecího automatu

„Každá palba byla pod drobnohledem zkušených vševojskových a palebných rozhodčích z Jinec a Vyškova. Ti důsledně kontrolovali přípravu a nastavení prvků pro střelbu u každé houfnice. Při plnění posledního palebného úkolu došlo u jednoho z děl k závadě nabíjecího automatu, v jejímž důsledku musela obsluha děla rychle zareagovat a přejít na ruční nabíjení. To je samozřejmě pomalejší a fyzicky náročnější," popsal průběh střeleb Michal Abrhám. Ručně se dají vypálit maximálně dvě rány za minutu. Dělostřelecká střela totiž váží 43 kilogramů.

„Nakonec všechno dobře dopadlo a cíl byl zničen," shrnul úspěšný závěr střeleb velitel 2. palebné baterie 131. dělostřeleckého oddílu kapitán Robert Hnilica. Dělostřelecký oddíl podle velitele a tyto zkušenosti si vojáci musí ještě obhájit v druhé polovině června na největším cvičení Armády ČR ve Vojenském výcvikovém prostoru Hradiště. Právě tam bude uvedený oddíl poskytovat palebnou podporu pro jednotky zmíněné 4. brigády rychlého nasazení.

Čtěte také: Při ostré palbě z houfnic se na dopadovce Brda objevil turista