„Díky Akci cihla vzniklo jedno z chráněných bydlení ve Slapech nad Vltavou, kde jsou ubytovaní mentálně postižení klienti," vysvětlila Ilona Hervertová ze zakládající organizace chráněného bydlení Portus Praha.

Na Slapech bydlí klienti s různým stupněm postižení. Vznikla tam domácnost, kde existuje čtyřiadvacetihodinová služba s asistentem. V druhé části bydlení využívají asistentku jen přes den. Bydlí totiž ve vlastních garsonkách a jsou samostatnější. Někteří pak začali vyrábět nakládané hermelíny a utopence v sociálně-terapeutické dílně.

Postupně se to rozvíjelo dál, přidávaly se další druhy příchutí a z posledních ročníků Akce cihla se zakoupil pozemek, vypracoval se projekt a postavila se nová potravinářská dílna v Davli u Prahy. Celkem tu vzniklo osm míst, za kterým dojíždí klienti právě ze Slapů.

„Tato nová potravinářská dílna je sociální podnik a padesát procent zaměstnanců jsou lidi s mentálním nebo zdravotním postižením. Zkušební provoz začal letos v únoru, oficiální rozběhnutí bylo na začátku léta. Uvidíme, jaký bude rozvoj dál. V budoucnu by měl být provoz větší, plánujeme ještě dostavbu. Bude tam druhé patro a bude tam moci pracovat více lidí," přiblížila Ilona Hervertová.

Občerstvení i eshop

Bohužel vybrané peníze nestačily na postavení celého objektu. V létě tu otevřeli také malé občerstvení, kde se dají výrobky přímo zakoupit.

Výrobky pracovníci Dobrot s příběhem dodávají také do čtyř pražských obchodů a zájemci si je můžou koupit i v sídle organizace Portus Praha. Mají i svůj vlastní eshop a zásobují několik restaurací v Praze. Pravidelně se také účastní farmářských trhů v Dejvicích.

Výrobnu v Davli předcházelo vydání kuchařské knihy, kterou vydal Portus Praha ze sbírky Akce cihla z roku 2012. „Mělo to být na podporu nové dílny. Je to kuchařka, do které několik známých osobností věnovalo svůj osobní recept. Někdo to také pojal jako legraci, někteří připojili i svůj příběh. Je tam Oldřich Kaiser, Roman Vaněk, Marta Kubišová, Jaromír Hanzlík. Hlavní patronkou se stala Simona Stašová," vysvětlila Ilona Hervertová.

Každý ze zaměstnanců přistupuje ke své práci jinak, ale většinou jsou nadšení a baví je to. „Jsou rádi, že mají prací, takže u nich vidím pocit důležitosti a samostatnosti. Dokonce si říkám, že jsou spokojení, když můžou v rozhovoru s někým jiným mluvit o tom, jak mají mnoho práce a že zase zítra budou muset jet autobusem do Davle. Vždycky, když za nimi dojedu, tak si s nimi ráda popovídám," řekla Ilona Hervertová.