VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Opilec a záchranka? Výjezd by si měl zaplatit

Střední Čechy /ROZHOVOR/ - Zdravotnická záchranná služba Středočeského kraje ošetřila v loňském roce 105 tisíc pacientů, což je meziročně přibližně o jeden tisíc pacientů méně. To je za dvacet let poprvé, kdy byl zaznamenán mírně klesající trend. Důvodem může být i to, že bylo dosaženo potenciálního stropu.

31.1.2015
SDÍLEJ:

Náměstek ředitele Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje Jiří KnorFoto: DENÍK/Jiří Macek

Počet výjezdů ke zdraví ohrožujícím stavům však je každý rok zhruba stejný. Kam tedy záchranáři jezdí? O tom jsme si povídali s Jiřím Knorem, náměstkem ředitele Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje.

Obstaráváte záchrannou činnost na 11,5 tisíce kilometru čtverečných, máte 31 výjezdových skupin s lékařem. Od roku 2008 vzrostl počet výjezdů o více než 25 procent. Vy tvrdíte, že nárůst není způsoben akutními stavy. Čím tedy je?

Přesně tak. Záchranka je totiž velice dobře dosažitelná, je bezplatná a je velice dobře zneužitelná.

Jinými slovy, když nevím, co mám dělat, zavolám si záchranku?

Ano. Záchranka by měla být vymezena pro život ohrožující stavy. Dnes se ale stává záchranka službou, která řeší veškeré problémy naší populace. Angina v sobotu večer? Co uděláte? Zavoláte si svého ošetřujícího lékaře? Ne, zavoláte záchranku. Nechci tyhle stavy zveličovat, ale v drtivé většině případů člověku už nebylo dobře v předešlých dnech. Jenže to nechal na víkend s myšlenkou, že si když tak zavolá záchranku. A my jedeme. Musíme. Operátor nemůže rozlišit banální onemocnění od podstatného, musí vyslat lékaře. A někdy ani lékař nedokáže na místě vše vyřešit a volá transport do nemocnice. Jinak řečeno na banální onemocnění jedeme takzvaně s těžkou technikou. A výjezdy jsou velice drahé. Daleko horší ale je, že pokud vyjedeme k banálnímu onemocnění, nemůžeme být jinde, kde jsme opravdu potřeba z hlediska života člověka.

Opilci?

Tak to je kapitola sama pro sebe. Blábolící telefonující sice může působit opile, ale operátor opět nemůže podcenit situaci. Opilci válející se před hospodou nepatří do sféry záchranky, ale policie. Pochopitelně když je opilec ohrožen na životě, musíme zasáhnout. Máme tu ale i další „lahůdky".

Náměstek ředitele Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje Jiří Knor

Jako například?

Klíště, pořezání o skleničku. Nebo třeba podvrknutý kotník z nohejbalu v neděli odpoledne, do pondělí se nechce čekat a do nemocnice to nejde, protože jsou všichni pod vlivem alkoholu. To je podle mne zneužití přímo ukázkové.

Pak tu jsou rvačky, násilí. A také agresivita vůči lékařské posádce. Ale o tom se už popsaly stohy papírů. To musí vyřešit legislativa.

Může se tedy stát, že kvůli těmto případům nedojedete ve stanovený čas?

Stát se může všelicos. Zákonem je dáno, že musíme dojet do dvaceti minut od nahlášení. Nedávno se staly následující případy: Pátek večer a na kladenském přechodu srazila auto chodce v plné rychlosti, těžké zranění. Záchranka byla na místě za čtyři minuty. Druhá sanitka z kladenského stanoviště byla u pacientky, kterou týden bolelo za krkem. Třetí sanitka jela do Stochova k válejícímu se opilci před hospodou. Kdyby nastal v tu chvíli další výjezd, dojezd by byl kolem dvanácti minut, což je ještě z hlediska zákona dostačující, ale je tam to ale. Na jedné straně je zákonný dojezd, na druhé straně fakt, že každá minuta hraje velkou roli. V životě člověka vážně ohroženého obrovskou. Ale když se tyhle věci sejdou, může opravdu nastat problém. Docela se toho bojím. Například když jedeme k bolestem břicha, které ale trvají už několik dnů a někde se stane dopravní nehoda. Tam vyjede jiná sanitka ze vzdálenějšího stanoviště, která pochopitelně přijede později. Jde o takzvaný souběh. Tyto výjezdy tvoří osmnáct procent všech výjezdů. A aby toho nebylo málo, pak tu jsou domy s pečovatelskou službou.

Náměstek ředitele Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje Jiří Knor

Jak to myslíte?

Krásná myšlenka, ale je to i komerce. Jen se podívejte, kolik jich vzniklo a jakou nabízejí dostupnost lékařské péče. Přitom lékaře nemají, šetří na personálu. Prostě se to řeší vytočením telefonního čísla 155. Do jednoho podobného zařízení, které nebudu jmenovat, jsme měli za jeden měsíc 72 výjezdů. To už přesahuje všechny meze. Záchranka nesmí být využívána jako levné taxi.

Co s tím?

Jednak legislativa a pak lidé musí vzít odpovědnost za svoje zdraví a chování. Prostě opilec si výjezd zaplatí sám. To není v civilizovaných zemích novinka. My hospodaříme stále se stejným rozpočtem a tyhle výjezdy nám vše komplikují. U zmíněných DPS jednáme s provozovateli i Středočeským krajem. Věřím ve zlepšení situace.

Autor: Jiří Macek

31.1.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Škoda 110 R.
AUTOMIX.CZ
13

Škoda zvažuje sporťák inspirovaný legendárním "erkem". Jak by mohl vypadat?

Pavel Bělobrádek

Vláda na vědu a výzkum schválila více peněz. Dá na ně přes 36 miliard korun

Nečasová nepřišla k soudu. Zradilo ji zdraví

Bývalá šéfka kabinetu premiéra Petra Nečase Jana Nečasová (dříve Nagyová), která čelí obžalobě v kauze údajného zneužití Vojenského zpravodajství, dnes nepřišla vypovídat k soudu. Podle jejího právníka Eduarda Bruny je nemocná a zároveň nedala souhlas s konáním jednání ve své nepřítomnosti. Soud proto hlavní líčení odročil.

Jurečka: Miloš Zeman by na prezidenta vůbec neměl kandidovat

Prezident Miloš Zeman by podle 1. místopředsedy KDU-ČSL Mariana Jurečky neměl znovu kandidovat. Nevadí mu prezidentův zdravotní stav, ale s jeho výroky a činy. Dnes to uvedl v diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce. 

Soud začne rozplétat další korupční kauzu Nemocnice Na Homolce

Praha - Pražský městský soud začne v pondělí projednávat další údajnou korupci při zakázkách pražské Nemocnice Na Homolce. Obžalobě i tentokrát čelí bývalý ředitel instituce Vladimír Dbalý, spolu s ním pak dalších pět lidí. Dbalému, který bral údajně úplatky za nezákonné uzavírání smluv na poskytování konzultací nebo služeb, hrozí až 12 let vězení.

Židovské muzeum: Snažíme se vyhledávat potomky původních vlastníků

Praha - Židovské muzeum se mělo stát podle plánů nacistů takzvaným muzeem vyhynulé rasy. K tomu nakonec naštěstí nedošlo. Dodnes tu ale zůstalo mnoho vzácných předmětů po Židech deportovaných do ghett a koncentračních táborů. S kurátorkou muzea Michaelou Sidenbergovou jsme hovořily o tom, jak dochází k navrácení předmětů potomkům původních majitelů.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies