Stejně jako loni či předloni se pod její ochranná křídla přišla skrýt celá řada osob bez přístřeší, lidí vedoucí rizikový způsob života či tímto způsobem života ohrožených. „Noclehárna byla jako každoročně v provozu od 1. prosince do 31. března následujícího roku," uvedla Alena Králíčková s tím, že od začátku prosince do konce března, kdy byla noclehárna v provozu, poskytla službu celkem 48 klientům, z toho dvanácti ženám.

Někteří klienti strávili v noclehárně jen několik nocí do doby, než vyřešili svoji situaci, jiní byli téměř stálými klienty. Několik jednotlivců ji využívalo téměř po celou dobu provozu. Nakonec tak benešovská noclehárna poskytla celkem 1305 noclehů.

„Kromě noclehu a možnosti hygieny se dostávalo klientům i sociálního poradenství směřující zejména k řešení nebo alespoň zmírnění jejich nepříznivé sociální situace. Uživatelům byly poskytované teplé nápoje a možnost zalití donesené, například instantní polévky horkou vodou," pokračovala ředitelka Pečovatelské služby Benešov.

Dvacet korun za noc

Podle slov Aleny Králíčkové byl zájem, jak uživatelů, jejichž věkové složení bylo různé, rozprostřené mezi všechny věkové kategorie, od velmi mladých až po lidi důchodového věku, tak i počet poskytnutých noclehů v letošní zimě srovnatelný s minulými zimami.

„Noclehárna je určena především pro občany z Benešovska a Vlašimska a úhrada za službu byla stanovena ve výši dvacet korun za noc a zahrnovala veškeré poskytované služby," zdůraznila ředitelka benešovské PS a dodala, že využívání navazující služby Nízkoprahového denního centra (NDC) klienty noclehárny bylo individuální.

Příběh bezdomovce

Někteří byli uživateli obou služeb, menší část však využila pouze možnosti přespání v noclehárně. Jedním z klientů jak NDC, tak noclehárny je i František Novotný. Ten sice využil služeb noclehárny asi pouze čtyřikrát, přesto o ní hovoří jako o dobré věci a míní, že zejména pro lidi, kteří nemají dobré spacáky, hlavně v zimě je velkým přínosem a její fungování tedy plně podporuje.

„Já jsem v ní spal pouze párkrát, jednak proto, že jsem do Benešova přišel z Kokořínska, kde jsem měl v lese svůj stan až začátkem jara, a také kvůli tomu, že jsem občas přespal za městem. To víte, když sedíte dlouho do noci s kamarády u ohně, tak se vám pak už nikam nechce chodit," vysvětlil František Novotný. „Kvůli penězům to rozhodně nebylo. Ty se dají sehnat vždycky. Buď prodejem lahví nebo odevzdáním starého papíru nebo železa do sběrných surovin," zdůraznil klient noclehárny.

A jak se do Benešova dostal? Tvrdí, že jedním důvodem byla i krajina kvůli jeho fotografiím. Benešovsko, Neveklovsko nebo Nová Živohošť mají prý podobně jako Kokořínsko také svoje kouzlo. A přímo do noclehárny? To byla podle jeho slov čistě náhoda. „Doslova jsem o ní zakopl," uvedl František Novotný, který benešovskou noclehárnu využije možná i příští zimu. Tedy pokud prý do té doby nebude mít vlastní bydlení. Dům nebo něco takového.

Čtěte také: Praha hodlá na příští zimu zřídit další noclehárnu pro lidi bez domova