Je to ale zbytečné. Nutrie se jen odstěhují na jiné místo. Podle mělnického starosty Ctirada Mikeše na ně čeká rybník v Mělnickém Vtelně, jehož majitel městu nabídl pro nutrie zázemí.

„Budeme muset odchytit nutrie z parku na Podolí i z dalších částí potoka Pšovka, například u zimního stadionu, kde se pustily zahrádkářům do úrody," vysvětlil starosta. Je mu přitom jasné, že jezírka po revitalizaci nezůstanou prázdná. „Počítáme s tím, že se tam nutrie zase objeví," poznamenal.

Kdysi byly tůně a mokřad v parku přírodním biotopem, kde sídlily chráněné druhy žab. „Pak tam rybáři v dobré víře nasadili americké sumečky, kteří sežrali část obojživelníků. A když tam přišly divoké kachny a nutrie, stal se z vodní plochy vesnický kačák," doplnil Ctirad Mikeš.

Jak je populace mělnických nutrií početná, není úplně jisté. „Víme o dvaceti, ale nepochybně jich bude dvakrát více," odhadl starosta, podle kterého nutrie nemají ve městě žádného dravého nepřítele.

Zpevnění kamennými válci

Jezírka v parku na Podolí jsou zanesená hlínou z podemletých břehů. Například jižní břeh vodní plochy ustoupil za posledních pět let asi o metr a půl. Mohou za to právě hlodavci a ptáci. Nutrie břehy podhrabávají, dělají si tam nory a pustoší porosty u vody. Jejich chodby bývají dlouhé až patnáct metrů. Živí se především kořeny a bylinami, které vyhrabávají. A rády se pasou na březích.

Erozi břehů tůně a mokřadu v parku Na Podolí je nezbytné zastavit. „Břehy vodní plochy budou zpevněny kamennými válci," uvedla mluvčí mělnické radnice Helena Vavřinová. Tůň, břehy i ostrůvek budou rovněž vyčištěny od odpadků, zmizí i odhalené betony. Břehy vodní plochy zpevní pět stromů a dvě stě padesát keřů.

Čtěte také: Nutrie a divoké kachny zničily břehy tůně v mělnickém parku