VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Nový kastelán: Nejraději mluvím o tajné hradní chodbě

Bezděz /ROZHOVOR/ - Až šestkrát týdně stoupá do příkrého kopce a v ideálním případě by chtěl na jeho vrcholku bydlet. Ne kvůli fyzické námaze, ale proto, že monumentální objekt tyčící se nad Máchovým krajem je jednoduše jeho srdeční záležitostí. Se zapálením hovoří nový kastelán hradu Bezděz na Mladoboleslavsku Kamil Seidel o někdejším sídle Přemyslovců.

26.4.2015
SDÍLEJ:

Kamil Seidl, jednačtyřicetiletý rodák z Bělé pod Bezdězem, je novým kastelánem hradu Bezděz. Někdejší sídlo Přemyslovců má podle něj potenciál stát se centrem Máchova kraje. Foto: Deník/Adéla Vachtová

Fascinován ranou gotikou tam pravidelně mířil už jako malý kluk a v posledních devíti letech tam provázel návštěvníky. „Rád bych, aby se za mě Bezděz stal vyhledávaným kulturním stánkem," přeje si nyní hradní pán.

Jak toho chcete dosáhnout?

Chtěl bych víc kulturních akcí, které by oslovily širokou veřejnost. Koncerty, divadlo, určitě zůstat u vícežánrových výstav. Nemusí jít jen o záležitosti týkající se hradu, ale mohou to být i zajímavé cestopisné výstavy. Vzhledem k tomu, že všechna vystoupení stojí peníze, chtěl bych některé pořádat ve spolupráci s obcí nebo kulturním střediskem v Doksech. Tam už se spolupráce nastartovala před lety díky festivalu Karla Hynka Máchy, já bych rád navázal třeba Máchovským rokem na Bezdězu.

Našel byste nějaký rozdíl mezi hradem před devíti lety a dnes?

Tak pro mě to už tehdy nebylo cizí prostředí, protože pocházím z Bělé pod Bezdězem. Samozřejmě během těch let se zde dělala řada stavebních úprav. Když jsem nastoupil, tak byly například hotové plány na rekonstrukci Templářského paláce, což se podařilo až po několika letech, ale jsem za to velmi rád. Nyní nás ještě čeká přivést tam elektřinu, abychom mohli osvítit vnitřní prostory a přístupové cesty kvůli bezpečnosti. To by se snad mohlo podařit, doufám, že už v příštím roce.

Co vás osobně nejvíce fascinuje na Bezdězu?

Určitě atmosféra středověkého hradu, raná gotika, architektura. Je úžasné, že za 750 let nedošlo k žádným velkým úpravám, přestavbám nebo dostavbám a stále navštěvujeme autentický hrad jako ve 13. století. Nejsme postižení pozdními styly, renesancí nebo barokem.

Říká se, že Bezděz je jedním z nejkrásnějších českých hradů vůbec. Je to pravda?

Z mého pohledu je těžké srovnávat, když Bezděz je moje srdeční záležitost. Samozřejmě každý hrad měl nějakou historickou úlohu a význam v rámci daného prostředí. Podle mě v rámci severních Čech královského a manského zřízení je Bezděz jedinečný.

Když se vrátíme k vaší nové profesi. Co je vlastně úlohou hradního kastelána? Někdo by si mohl představit staršího pána, co žije na hradě a obchází jej s lucerničkou.

Je to krásná představa, určitě. Kdyby se nahoře dalo bydlet, byly tam pro to podmínky, viděl bych to jako ideální stav. Bohužel u nás to nejde, protože na hrad není přivedená pitná užitková voda a není tam žádné zázemí pro kastelána. Kastelán by měl být manažer, který se stará o hrad jak po stránce návštěvnické, tak hlavně památkářské. Měl by zajišťovat nutnou údržbu, opravy, kulturní akce a snažit se o popularizování objektu.

Říkal jste, že na hrad stoupáte minimálně šestkrát do týdne. Jsou i dny, kdy se vám zkrátka nechce?

Jako každému. Záleží, jak vstane a co ho v ty dny čeká. Těchto dnů ale moc není a člověk to nebere jako práci,, ale spíš jako srdeční záležitost. Takže já to nevnímám, jako že jdu do kopce, ale že jdu za nějakým zážitkem.

Která část hradu je vám nejbližší? Je nějaké místo, kam rád chodíte a kde rozjímáte?

Asi vzhledem k výhledu a k prostoru jsou krásné chvíle večer na druhém nádvoří při západu slunce. Když už je tam klid, nemáme na hradě návštěvníky, je čas i na rozjímání nebo na plánování dalších věcí, co nás čekají.

Co považujete za plusy a mínusy Bezdězu?

Určité omezení pro hrad znamená přístupová cesta, která není v dobrém stavu. Ale na druhou stranu si nedokážu představit, že by se na Bezděz jezdilo autem. To už by nebyl Bezděz, schramstlo by nás komerční využití a gotika s romantikou by vymizely.

Dokážete po letech zkušeností odhadnout, do jaké sezony Bezděz vstupuje?

Odhaduje se to každým rokem těžko. Pokaždé přes zimu nadšeně plánujeme řadu akcí a vždy potom čekáme, jak dopadne počasí. Letos bude první větší akcí noční výstup na hrad v rámci tradiční akce Noc hradních kaplí. Jedinečnost spočívá v tom, že návštěvníci mohou vystoupat po setmění na věž. Navíc kaple osvícená svíčkami, to je opravdu přenádherný zážitek. Letošní novinkou bude mini country festival, chceme začít se čtyřmi skupinami a uvidíme, jaký o akci bude zájem. Pro návštěvníky jsme také připravili prodlouženou otevírací dobu o letních prázdninách. V podstatě si o to řekli sami rekreanti od Máchova jezera, kteří k nám často zavítali až po zavírací době. Teď k nám budou moci až do šesti.

Hrad je opředen řadou pověstí. Kterou máte vy osobně nejraději?

Já se vždycky zmiňuji rád o tajné chodbě, která měla údajně vést do Bělé pod Bezdězem, kde končila na náměstí v nejstarším baráčku, který ještě stojí. Pověst je zasazená do doby, kdy Bezděz devět měsíců obléhal král Zikmund. Hrad byl tehdy stále zásobován a žil. Zikmund jej chtěl nechat vyhladovět, což se mu nepovedlo, až jej nakonec získal lstí, když si pozval do svého tábora purkrabího a toho zajal. Jinak hrad byl celou dobu zásobován. Já říkám, že ta chodba určitě někde musí být. Snad se ji jednou někomu podaří najít.

Co návštěvníky při prohlídkách zajímá nejvíce?

Většinou potom, co vyjdou kopec a jsou celkem zničení z výstupu, je zajímá, jak se tam ti šlechtici a král dostávali. Samozřejmě jim vysvětlujeme, že tudy vedla zpevněná cesta. Další se zajímají o původní vstup do hradu.

Autor: Adéla Vachtová

26.4.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Nový přístřešek v tramvajové zastávce Nad Havlem
2

Nad Havlem chtěli lidé budku u zastávky, jejich úsilí mělo úspěch

Miloš Zeman a Karel Srp starší. Ilustrační foto.
5

Dle očekávání: Karel Srp v radě ÚSTR nezasedne. Kvůli členství v KSČ

Pěstujeme olivy

I u nás se dají vypěstovat olivovníky. Můžete je mít i doma, vždyť naprosto nejlepší pro naše podmínky je jejich pěstování v květináčích. A tak se jich nebojte a pojďme společně na to.

Co je pro někoho stará veteš, jinému poslouží. Zaklínadlo zní: Re-Use

Praha – Pomoci vdechnout nový život starým věcem mají takzvaná Re-Use centra, která umožní nacházet uplatnění pro starší, avšak stále funkční či využitelné předměty. Ty by jinak kvůli své nemodernosti skončily v odpadu. Po vzoru Vídně nebo třeba Budapešti začíná magistrát hledat vhodné prostory pro spuštění pilotního projektu – dobře dostupnou krytou halu. Či více hal: buď pro otevření hlavního Re-Use centra, nebo několika center menších.

Na ozdravné pobyty pro děti ze smogových oblastí půjde 40 milionů

Praha - Na ozdravné pobyty dětí, žijících ve smogových oblastech, půjde 40 milionů korun z Národního programu Životní prostředí. Žádat o ně mohou školy, školky a nově i dětské skupiny, a to od 4. září. Oproti dřívějším dotacím je nyní podmínkou, aby byl pobyt spojený s ekologickou výchovou. V dnešní tiskové zprávě to sdělilo ministerstvo životního prostředí.

Ztraceným lidem v lesích pomohou záchranné tabulky

Praha - Body záchrany. Tak se jmenují destičky se speciálním kódem, s jehož pomocí hasiči či záchranáři lehce lokalizují člověka v nouzi. V pražských lesích jich nově přibylo 29.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení